Antonín Fivébr

Antonín Fivébr (22. prosince 1888 - 26. února 1973) byl český fotbalista, záložník, trenér a akademický malíř. Patřil k průkopníkům české kopané, hrál za Staroměstský SK Olympia (1904-1907), Spartu Praha (1908-1920), FC Brescia (1920-1923). Za československou reprezentaci již nastoupit nestihl, hrál však na tzv. Pershingově olympiádě roku 1919, kde československý výběr zvítězil. Stál u počátků tzv. železné Sparty 20. let, patřil však ještě k předcházející generaci. Se Spartou získal dva mistrovské tituly, které jsou dnes považovány za oficiální - vyhrál s ní mistrovství Českého svazu fotbalového 1912 a 1919, krom toho ještě středočeský titul roku 1920. Po skončení hráčské kariéry se stal trenérem, nejprve ve Španělsku, kde vedl kluby FC Valencia, FC Oviedo, Levante, FC Elche či Murcie a poté v Sovětském svazu, kde byl vůbec prvním zahraničním trenérem a stal se průkopníkem fotbalu v této zemi. Po 2. světové válce se vrátil do Československa, v letech 1945-1948 vedl tým Jednota Trenčín. Roku 1958 byl v jednom utkání i trenérem československé fotbalové reprezentace.

Literatura

• VANĚK, Karel a kol.: Malá encyklopedie fotbalu, Praha, Olympia 1984.