Valencia CF

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Valencia CF
Název Valencia Club de Fútbol
Přezdívka Los Che, Xotos, Bianconegros
Země Španělsko Španělsko
Město Flag of the Land of Valencia (official).svg Valencia
Založen 1919
Asociace Španělsko RFEF
Domácí dres
Venkovní dres
Alternativní
Soutěž Primera División
2012/13 5. místo
Stadion Estadio Mestalla
Valencia
Kapacita 55 000
Vedení
Předseda Španělsko Amadeo Salvo
Trenér ARG Nuno Espirito Santo
Oficiální webová stránka
Největší úspěchy
Tituly 6
Domácí trofeje 7x Copa del Rey
1x Supercopa de España
Mezinárodní trofeje 1x Evropská liga UEFA
2x Pohár Veletržních měst
1x Pohár vítězů pohárů
2x Superpohár UEFA
1x Pohár Intertoto
Primera División 2014/15
Přehled medailí
Liga mistrů UEFA
Stříbrná medaile 1999/2000 Valencia CF
Stříbrná medaile 2000/2001 Valencia CF
Evropská liga UEFA
Zlatá medaile 1961/1962 Valencia CF
Zlatá medaile 1962/1963 Valencia CF
Zlatá medaile 2003/2004 Valencia CF
Pohár vítězů pohárů
Zlatá medaile 1979/1980 Valencia CF
Superpohár UEFA
Zlatá medaile 1980 Valencia CF
Zlatá medaile 2004 Valencia CF
Primera División
Stříbrná medaile 1940/1941 Valencia CF
Zlatá medaile 1941/1942 Valencia CF
Zlatá medaile 1943/1944 Valencia CF
Zlatá medaile 1946/1947 Valencia CF
Stříbrná medaile 1947/1948 Valencia CF
Stříbrná medaile 1948/1949 Valencia CF
Bronzová medaile 1949/1950 Valencia CF
Bronzová medaile 1950/1951 Valencia CF
Stříbrná medaile 1952/1953 Valencia CF
Bronzová medaile 1953/1954 Valencia CF
Zlatá medaile 1970/1971 Valencia CF
Stříbrná medaile 1971/1972 Valencia CF
Bronzová medaile 1988/1989 Valencia CF
Stříbrná medaile 1989/1990 Valencia CF
Stříbrná medaile 1995/1996 Valencia CF
Bronzová medaile 1999/2000 Valencia CF
Zlatá medaile 2001/2002 Valencia CF
Zlatá medaile 2003/2004 Valencia CF
Bronzová medaile 2005/2006 Valencia CF
Bronzová medaile 2009/2010 Valencia CF
Bronzová medaile 2010/2011 Valencia CF
Bronzová medaile 2011/2012 Valencia CF

Valencia CF je španělský fotbalový klub hrající nejvyšší soutěž - La Ligu. Od roku 2002 je členem organizace fotbalových klubů G-14. Valencii trápí finanční krize a potřebuje nový stadion. Proto v létě 2010 prodala tři největší hvězdy. Kanonýr David Villa zamířil do Barcelony, a do stejného klubu málem přestoupil i David Silva, jenže ho nakonec přemluvili boháči z Manchesteru City. Třetí do party Carlos Marchena přestoupil do ambiciozního Villarrealu. Za tyto hráče přišli jiní a za méně peněz. Jako Aritz Aduriz z Mallorky, Roberto Soldado z Getafe, Tino Costa z Montpellieru nebo Mehmet Topal z Galatasaraye.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Znak Valencie CF[editovat | editovat zdroj]

Původní znak Valencie C.F. byl sestaven z kruhu a kosočtverce s pruhy a barvy z vlajky valencie s korunou, nad níž byl netopýr lemován klubovými monogramy. Písmena byla napsaná zlatou barvou na černém pozadí. Velmi brzy byl znak upraven a Valencia CF měla ten, který zná celý fotbalový svět: netopýr nad valencian vlajkou se jménem klubu psaného na modrém pruhu s míčem uprostřed.

Historie klubu[editovat | editovat zdroj]

Psal se 18 březen 1919. V centru hlavního města řeky Turie, V baru Turín vznikl nápad na založení fotbalového klubu Valencia Club de Fútbol S.A.D. První prezident Octavio Augusto Milezo Díaz byl zvolený s přispěním štěstí: hod mincí pomohl rozhodnout mezi ním a Gonzalem Medinou Pernásem. Klub ale potřeboval stadión. Jeho koupě byla dohodnuta na 16. ledna 1923. Jeho jméno bylo Mestalla. Vlastníkem pozemku byl Baron z Belleveru. Klub neměl dost peněz a tak si stadión pořídil na splátky. A dluh splácel dobrými výsledky. Mestalla byla tenkrát dřevěná, na hřišti byla jen hlína. 20 května se na ní odehrál první zápas. Proti Valencii stanul městský rival Levante. Stadión byl pokřtěný výhrou 1-0. Gól dal Arturo Montes. Výtěžek ze střetnutí, které sledovalo 17 000 diváků byl věnován na charitu. V sezoně 1926-27 už byla na hřišti tráva a byla vybudována nová hlavní tribuna.

Historicky první sestava týmu s přezdívkou CHE anebo CHESter byla složená převážně hráčů z Valencie: Marco, Peris, Julio Gasco, Marzal, Llobert, Ferré, Fernandés, Umbert, Martinéz Ibarra, Aliaga, Arturo Montes a Gomes Chuaneca. Valencia produkovala hru s dobrou obranou a rychlým přechodem do útoku, což jí zůstalo dodnes. Rychle po svém vzniku se klub dostal do centra pozornosti médií a když v sezoně 1931-32 poprvé oblékli hráči dres s nášivkou LFP na rukávě, hned skončili na sedmém místě tabulky. Nejúspěšnější období zažila Valencia v letech 1941-47, kdy se stala třikrát mistrem Španělska a jednou vítězem poháru Copa del Rey. Postupně se stala třetím nejúspěšnějším týmem země, když vykoukla zpoza nadvlády tehdy Atlétika Madrid, Realu Madrid a Barcelony. Dalším úspěšným obdobím byli roky 1961 a 1962, kdy Che vyhráli dvakrát po sobě Pohár UEFA.

Lora en su epoca de masajista del Valencia CF.jpg

Další slavné období přišlo na Valencii od sezony 1976-77, když se stal trenérem Paraguayec Heriberto Herrera. Přivedl několik novým hráčů a zejména vlasatého Argentince Mario Alberta Kempese. Forward se stal králem střelců v sezoně 1976-77 (24 gólů). Na Mestalle v těch časech znamenalo jméno Kempés to samé co slovo gól. V té doby působil ve Valencii i další skvělý hráč Ricardo Arias a vydržel v ní dlouhých 16 sezon.

Francisco Real, který byl v té době členem technického sekretariátu klubu vyměnil Hiddinka s tím, že už nemůže tým vést, když ten utrpěl pět proher za sebou. Vyměnil ho bývalý uruguayská útočník Héctor Núnez, který v šedesátých letech působil ve Valencii. Začali být problémy s financemi a to vyvrcholilo až odchodem presidenta klubu Tuzóna. Ten byl na krátkou dobu vystřídaný Melchorem Hoyosem. V této době byla též Lubovi Penevovi, hvězdě klubu, nalezená rakovina ze které se později vyléčil. Tehdy do Valencie přestoupil mladý Gaizka Mendieta. Už v prvních zápasech se ukázal v dobrém světle a stal se nejlepším hráčem Che v historii. Při dalších volbách byl pak do čela klubu zvolen Francisco Roig. Hned po svém příchodu opět zaměstnal jako trenéra Guuse Hiddinka. Valencia se zklidnila a přišly i výsledky. Dalším úlovkem byl tehdy reprezentační gólman Andoni Zubizarreta. V roce 1995 Valencia vyhrála Copa del Rey, i když kuriozitou bylo, že ve finále nevedl tým žádný trenér.

Nejlepším obdobím tohoto desetiletí byly sezony 1999/00 a 2000/01, když se Blanquinegros probojovali dvakrát do finále LM, ale ani jednou neuspěli. Poprvé prohráli 0-3 s Realem Madrid, napodruhé na penalty s Bayernem Mnichov 1-1 (4-5). Veleúspěšný byl rok 2004, když tým vedený Rafou Benítezem vyhrál ligu i Pohár UEFA. Po jeho odchodu výkonnost celku opadla a Valencia čeká na trenéra, který by ji opět vytáhl do nejužší evropské špičky a získal trofeje.

Získané trofeje[editovat | editovat zdroj]

Vyhrané domácí soutěže[editovat | editovat zdroj]

Trofeje ze síně slávy Valencie

Vyhrané mezinárodní soutěže[editovat | editovat zdroj]

Trofeje ze síně slávy Valencie

Estadio Mestalla[editovat | editovat zdroj]

Estadio Mestalla
  • Název: Mestalla, Camp de Valencia Stadio Mestalla
  • Otevřen: 20. května 1923
  • Ředitelství: Avda de Suecia,Valencia
  • Kapacita: 55 000 míst
  • Rozměry hřiště: 105 x 70 metrů
Panoramatický pohled

Soupiska[editovat | editovat zdroj]

Aktuální k datu: 20. srpna 2012

# Pozice Hráč
1 BRA B Diego Alves
3 FRA O Aly Cissokho
4 FRA O Adil Rami
5 ARG Z Fernando Gago
6 ESP Z David Albelda
7 BRA Ú Jonas
8 ALG Z Sofiane Feghouli
9 ESP Ú Roberto Soldado
10 ARG Z Éver Banega
11 ARG Z Pablo Piatti
12 POR O João Pereira
13 ESP B Vicente Guaita
# Pozice Hráč
14 ESP O Antonio Barragán
15 ESP Z Jonathan Viera
17 MEX Z Andrés Guardado
18 ESP O Víctor Ruiz
20 POR O Ricardo Costa
21 ESP Z Daniel Parejo
23 ESP Z Sergio Canales
24 ARG Z Tino Costa
28 ESP Z Juan Bernat

Zdroje[editovat | editovat zdroj]