Anna Netrebko

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Anna Netrebko, 2005

Anna Jurjevna Netrebko (rusky Анна Юрьевна Нетребко; * 18. září 1971, Krasnodar, Sovětský svaz) je ruská operní pěvkyně, sopranistka. Jedná se o jednu z nejvýznamnějších operních hvězd současnosti.

Soukromý život[editovat | editovat zdroj]

Narodila se a vyrůstala v Krasnodaru, městě na jihozápadě dnešní Ruské federace; tam se začala zajímat o hudbu a zpěv. Její matka Larisa Netrebko, která již nežije, byla inženýrkou. Otec Jurij Netrebko je povoláním geolog.

Po určitou dobu, až do roku 2007, měla Anna Netrebko známost s italským barytonistou Simonem Alberghinim. Koncem roku 2007 se poznala s uruguayským pěvcem (rovněž barytonistou) Erwinem Schrottem. Podle některých zdrojů oznámila Netrebko v dubnu 2008, že ona a Schrott uzavřeli sňatek.[1] Podle jiných zpráv Netrebko a Schrott nejsou manželé.[2] 5. září roku 2008 se jim narodil syn Tiago Aruã Schrott. Druhé jméno "Aruã" je odvozeno z řeči indiánského kmene Charrúa, který žije v Uruguayi, a znamená "cenný" nebo "pokojný".

V listopadu 2013 oznámila Anna Netrebko, že ona a Erwin Schrott nyní žijí odděleně. Jako důvod uvedla, že se následkem početných pěveckých angažmá na rozdílných místech vzájemně odcizili.[3]

Netrebko a Schrott spolu v posledních letech pravidelně vystupovali na koncertech zvláště v Německu, mj. v Berlíně společně s německým tenoristou Jonasem Kaufmannem9. června 2012 ve Wiesbadenu.

Netrebko žila dříve v Petrohradu a později v New Yorku. Její oficiální bydliště je nyní ve Vídni. K ruskému občanství jí bylo uděleno také občanství rakouské, které obdržela v Salzburgu dne 1. srpna 2006.

Operní dráha[editovat | editovat zdroj]

Již v Krasnodaru se projevilo její výrazné pěvecké nadání. Byla sólistkou sboru «Кубанская пионерия» (Kubánští pionýři) při Paláci pionýrů a žáků Krasnodarského kraje. V mládí se věnovala také gymnasticebasketbalu. Její první profesorkou zpěvu byla Tamara Novičenková na konzervatoři v Petrohradu, kterou však nedokončila. Dodnes se zdokonaluje v hlasové technice u slavné sopranistky Renaty Scotto.

Aby se obeznámila s divadelním prostředím, pracovala nejdříve jako uklizečka v Mariinském divadle (Мариинский театр-Mariinskij těatr) v Petrohradu, které se do roku 1992 jmenovalo Ленинградский государственный академический театр оперы и балета имени С. М. Кирова - Leningradské státní akademické divadlo opery a baletu S. M. Kirova). V roce 1993 vyhrála pěvecký konkurs M. I. Glinky a byla dirigentem Valerijem Gergijevem angažována v tomto divadle, kde poté ovládla obšírný repertoár. Již ve svých 23 letech zpívala titulní roli v Glinkově opeře Ruslan a Ludmila. V roce 1994 v Petrohradě debutovala jako Zuzanka v opeře W. A. Mozarta Figarova svatba, v tomtéž roce pak v Rize zpívala Královnu noci v Mozartově Kouzelné flétně.

V roce 1995 debutovala v San Francisku rolí Ludmily v opeře Ruslan a Ludmila. I na ostatních světových operních scénách se stala známou jako skvělá interpretka ruských operních postav, vedle Ludmily např. jako NatašaProkofjevovy Vojny a míru.

Brzy velmi úspěšná byla ovšem především jako představitelka rolí ve stylu belcanto, a to jako Gilda ve Verdiho Rigolettu, Mimì (nejprve Musette) v Pucciniho BohéměJulieGounodově Romeovi a Julii.

V roce 2002 debutovala v Metropolitní opeřeNew Yorku jako Nataša ve Vojně a míru. Velký úspěch sklidila v roli Donny AnnyMozartově opeře Don Giovanni v rámci hudebního festivalu v rakouském Salzburku. Tutéž roli zpívala na scéně Královské opery Covent GardenLondýně v roce 2003. Ve stejném roce vytvořila i titulní roli opery Gaetana Donizettiho Lucia di Lammermoor v Los Angeles a Violettu ve Verdiho Traviatě. Její album Opera Arias, které v tomto roce vyšlo, patřilo k nejprodávanějším albům klasické hudby.

Po poměrně krátké přestávce v důsledku mateřství (2008) se Anna Netrebko vrátila do světového operního dění. Velký ohlas získala především její interpretace dramatické hlavní role v Donizettiho opeře Anna Bolena na scéně Vídeňské státní opery. Spolu s ní zde vystoupila její přítelkyně, lotyšská mezzosopranistka Elīna Garanča v roli Giovanny Seymour. Následně byla tato inscenace uvedena také v Metropolitní opeře v New Yorku.

Ocenění[editovat | editovat zdroj]

Netrebko je nositelkou řady cen a titulů. V roce 2008 ji ruský prezident Vladimir Putin jmenoval národní umělkyní Ruska. Bylo to u příležitosti oslav 225. výročí založení Mariinského divadla, kterých se Netrebko zúčastnila.

Diskografie[editovat | editovat zdroj]

CD[editovat | editovat zdroj]

  • 2003 Opera Arias
  • 2004 Sempre Libera
  • 2005 Violetta – Árie a duety z opery La Traviata
  • 2005 La Traviata. Celá opera (Verdi). Dt. Grammophon. 028947759362
  • 2006 Das Mozart-Album
  • 2006 The Russian Album
  • 2007 Duety s Rolandem Villazónem
  • 2007 Figarova svatba (Le Nozze di Figaro). Celá opera (Mozart) - live, Salzburger Festspiele 2006
  • 2007 Opera
  • 2008 Souvenirs - Album
  • 2008 Bohéma (La Bohème). Celá opera (Puccini) - koncertní nahrávka s Rolandem Villazónem, Mnichov 2007
  • 2009 I Capuleti e i Montecchi. Celá opera (Bellini), s Elīnou Garanča, live Wiener Konzerthaus 2008
  • 2009 Anna - The best of Anna Netrebko[4]
  • 2010 In the Still of Night - Netrebko, dirigent Daniel Barenboim
  • 2010 Rossini: Stabat Mater - Netrebko, Joyce DiDonato, Brownlee, d'Arcangelo
  • 2013 Verdi: Anna Netrebko, dirigent Gianandrea Noseda, Orchestra Del Teatro Regio Di Torino[5]

DVD[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Jeffries, Stuart. "I conquered the critics." The Guardian, 26. dubna 2008.
  2. http://www.bunte.de/society/netrebko-und-schrott-wir-sind-noch-gar-nicht-verheiratet_aid_19343.html (německy)
  3. Anna Netrebko a Erwin Schrott oficiálně odděleni. Kurier (Rakousko) [1] (německy).
  4. http://www.musikindustrie.de/no_cache/gold_platin_datenbank/
  5. http://www.deutschegrammophon.com/de/cat/single?PRODUCT_NR=4791052/

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu