Ludvík Kundera (muzikolog)
| Ludvík Kundera | |
|---|---|
 | |
| Základní informace | |
| Narození | 17. srpna 1891 Královo Pole  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 12. května 1971 (ve věku 79 let) Brno  Československo |
| Místo pohřbení | Královopolský hřbitov sk. 1, hrob 101-102 49.2352543N, 16.5952004E |
| Povolání | pedagog, muzikolog, klavírista, publicista a učitel |
| Nástroje | klavír |
| Vydavatel | Supraphon |
| Ocenění | zasloužilý umělec Řád práce .png){kind=small} |
| Manžel(ka) | Milada Kunderová, roz. Janošíková (od 1928) |
| Děti | Milan Kundera |
| Rodiče | František Kundera Františka Kunderová, roz. Kubicová |
| Příbuzní | Ludvík Kundera (synovec) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Ludvík Kundera (17. srpna 1891 Královo Pole[1] – 12. května 1971 Brno) byl český klavírista, muzikolog a hudební pedagog. Byl prvním rektorem Janáčkovy akademie múzických umění v Brně. Byl otcem spisovatele Milana Kundery a strýcem básníka a dramatika Ludvíka Kundery.
Život[editovat | editovat zdroj]
Narodil se v Králově Poli u Brna v rodině majitele domu Františka Kundery a Františky, rozené Kubicové. Byl nejen žákem Leoše Janáčka, ale zároveň i interpretem jeho skladeb. Hru na klavír studoval v Brně a v Paříži, sólový zpěv v Brně a v Praze. Během první světové války bojoval na ruské frontě, byl podporučíkem 8. pěšího pluku v rakousko-uherské armádě, v roce 1915 byl zajat a vstoupil do československých legií. Absolvoval s nimi celou sibiřskou anabázi, založil a řídil legionářský orchestr. Za první republiky působil jako tajemník a profesor na brněnské konzervatoři a vystupoval jako sólista a komorní hráč na klavír po celé Evropě. Kromě toho byl sbormistrem královopolského pěveckého sdružení Lumír, ředitelem státní zkušební komise pro učitele hudby na středních školách a učitelských ústavech a inspektorem soukromých hudebních škol. Za okupace byl předčasně penzionován, věnoval se psaní knih o hudbě. Po válce se na brněnskou konzervatoř vrátil, zároveň se stal vedoucím ústavu pro hudební výchovu na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy. Později působil jako profesor klavírní hry a zástupce děkana pražské Akademie múzických umění pro Brno. Po založení JAMU byl jmenován profesorem klavírní hry, v letech 1948–1950 zastával funkci děkana Hudební fakulty JAMU a 1. října 1948 se stal prvním rektorem Janáčkovy akademie, ve funkci zůstal třináct let, až do 20. listopadu 1961. Byl nositelem Řádu práce a obdržel titul zasloužilý umělec. Kundera je též držitelem čestného akademického titulu doctor honoris causa na Janáčkově akademii múzických umění.
Dílo[editovat | editovat zdroj]
- O muzyke čechoslovackago naroda, Jekaterinburg 1919
- Teorie a literatura klavíru ve stručném přehledu, Praha 1940
- Jak poslouchati hudbu, Praha 1941
- Jaroslav Kvapil: život a dílo, Praha 1944
- Základy klavírní pedalisace, Brno 1944
- Jak organisovati hudební výchovu v obnoveném státě, Brno 1945
- Janáček a Klub přátel umění, Olomouc 1948
- Janáčkova varhanická škola, Olomouc 1948
- Ludwig van Beethoven, Praha 1952
- Klavírní prstoklad, Praha 1952
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnost při kostele Nejsvětější Trojice v Brně-Královo Pole
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Jiří Endler: Příběhy brněnských hřbitovů, Brno 2010
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Ludvík Kundera (muzikolog)
- Ludvík Kundera v Encyklopedii dějin města Brna
- Hrob Ludvíka Kundery na portále BillionGraves.com
- Historie JAMU Archivováno 28. 2. 2011 na Wayback Machine.
- Čeští hudební pedagogové
- Čeští muzikologové
- Čeští vysokoškolští pedagogové
- Rektoři Janáčkovy akademie múzických umění
- Děkani fakult Janáčkovy akademie múzických umění
- Českoslovenští legionáři v Rusku
- Nositelé Řádu práce
- Českoslovenští zasloužilí umělci
- Narození v roce 1891
- Narození 17. srpna
- Narození v Králově Poli
- Úmrtí v roce 1971
- Úmrtí 12. května
- Úmrtí v Brně
- Pohřbení na Královopolském hřbitově