Mechanický pomeranč (film)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Mechanický pomeranč
Původní název A Clockwork Orange
Jazyk angličtina
Délka 136 min.
Žánr drama
Scénář a režie Stanley Kubrick
Obsazení a filmový štáb
Hlavní role Malcolm McDowell
Patrick Magee
Produkce Stanley Kubrick
Hudba Wendy Carlos
Rachel Elkind
Kamera John Alcott
Střih Bill Butler
Výroba a distribuce
Premiéra 19. prosince 1971
Distribuce Warner Bros.
Rozpočet 2 200 000 USD (odhad)
Mechanický pomeranč na IMDb

Mechanický pomeranč je anglický barevný film z roku 1971 napsaný, režírovaný a produkovaný Stanleyem Kubrickem. Je založený na stejnojmenné novele Anthony Burgesse. Film je dramatem s prvky science fiction o lidských sklonech k násilí.

Děj[editovat | editovat zdroj]

Film se odehrává v blízké budoucnosti v Anglii. Hlavní postavou je mladík Alex, mezi jehož hlavní životní záliby patří klasická hudba (zvláště Beethoven), znásilňování žen a násilné chování vůbec. Vede malou skupinku násilníků, s nimiž se (pod vlivem stimulujících drog) vydává terorizovat náhodné oběti. Po jedné loupežné vraždě je chycen policií a odsouzen na 14 let do vězení. Po dvou letech podstoupí experimentální terapii, která u něho způsobí averzi na násilí, sex a jako nezamýšlený vedlejší efekt i na Beethovenovu Devátou symfonii. Touto metodou se vláda snaží najít řešení problému násilí.

Po vyléčení Alex není schopen násilného a sexuálně motivovaného jednání, pouhá představa u něho vyvolává fyzickou nevolnost, která mu brání jednání realizovat. Stejné důsledky má pro Alexe i poslech Beethovenovy Deváté symfonie. Po propuštění z léčení je Alex odmítnut rodiči, kteří jeho pokoj pronajali muži, jenž s nimi žije a svým způsobem jim nahrazuje nezdárného syna. Alex při cestě městem potkává některé ze svých bývalých obětí a dva své bývalé druhy. Ti se však stali policisty a Alexe téměř utopí. Poté se Alex dostane do moci protivládních aktivistů, kteří ho hodlají využít k diskreditaci vlády. Jeden z nich však je zároveň Alexovou obětí, a proto ho mučí poslechem Beethovenovy Deváté. Alex se neúspěšně pokusí spáchat sebevraždu skokem z okna.

Po dlouhé léčbě v nemocnici to vypadá, že Alex se vrátil do svého původního stavu před léčbou jeho násilných sklonů, neboť násilné a sexuální představy se mu již nepříčí. Ministr vnitra, který ho původně osobně vybral do terapie, se mu omluví a nabídne mu práci pro vládu, pokud Alex vládě pomůže opět získat podporu veřejnosti, která vládě zazlívala důsledky experimentální terapie, jež vyústila v Alexův pokus o sebevraždu. Alex souhlasí a film končí zobrazením jeho surrealistické představy, v níž se oddává sexu s ženou na sněhu. Je obklopen muži oblečenými ve viktoriánském stylu, kteří mu aplaudují, a v pozadí zní Beethovenova Devátá symfonie.

Obsazení[editovat | editovat zdroj]

Malcolm McDowell Alex Burgess (Alex DeLarge)
Warren Clarke Dim
John Savident spiklenec
David Prowse Julian
James Marcus Georgie

Poznámky k filmu[editovat | editovat zdroj]

  • Oproti románové předloze Stanley Kubrick udělal řadu změn. Tou hlavní je postavení Alexe, zatímco v knize je od počátku příběhu zlosynem, ve filmu je obětí.
  • Film byl označován jako nejlepší antiutopie 70. let. Inspiroval takovou vlnu napodobování v tehdejší kriticky naladěné společnosti, že Kubrick požádal o jeho stažení z distribuce.[1]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ADAMOVIČ, Ivan. Encyklopedie fantastického filmu. Praha : CINEMA, 1994. ISBN 80-901675-3-5. Kapitola 300 hlavních filmů – Clockwork Orange, s. 34.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Burgess, Anthony (1978). Clockwork Oranges. In 1985. London: Hutchinson. ISBN 0-09-136080-3

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]