Lolita (film, 1962)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Lolita
Původní název Lolita
Země Spojené království
Spojené státy americké
Jazyk angličtina
Délka 152 minut
Žánr komediální drama
Námět Vladimir NabokovLolita
Scénář Vladimir Nabokov
Stanley Kubrick (není v titulcích)
James Harris (není v titulcích)
Režie Stanley Kubrick
Obsazení a filmový štáb
Hlavní role James Mason
Shelley Wintersová
Sue Lyonová
Peter Sellers
Produkce James B. Harris
Hudba Nelson Riddle (doprovodná)
Bob Harris
Kamera Oswald Morris
Střih Anthony Harvey
Výroba a distribuce
Premiéra 13. června 1962
Studio Seven Arts
AA Productions
Anya Pictures
Transworld Pictures[1]
Distribuce Metro-Goldwyn-Mayer (původní)
Turner Entertainment Co.
Rozpočet 2 100 000 dolarů
Tržby 9 250 000 dolarů

Lolita (anglicky Lolita) je americké komediální drama z roku 1962 režírované Stanleym Kubrickem. Představuje první adaptaci Nabokovova stejnojmenného románu, napsaného v roce 1955. Hlavní postavy ztvárnili James Mason jako francouzský spisovatel Humbert Humbert a Sue Lyonová jako Dolores „Lolita“ Hazeová. Ve vedlejších rolích se představili Shelley Wintersová, která hrála Charlottu Hazeovou a Peter Sellers jako dramatik Clare Quilty.

Vzhledem k tehdejším omezením ze strany MPAA byly ve filmu oslabeny provokativnější pasáže literární předlohy. Divák si tak musel některé nezobrazené scény domýšlet a představovat. V době počátku natáčení bylo představitelce Lolity Sue Lyonové čtrnáct let. Kubrick později uvedl, že kdyby věděl, jak velká omezení požadovala cenzura, asi by se k natočení snímku nikdy neodhodlal.[2]

Premiéra proběhla 13. června 1962 v New Yorku. Film vyšel také na nosičích VHS, Laserdisc, DVD a Blu-ray. Další filmovou adaptaci románu Lolita natočil v roce 1997 režisér Adrian Lane pod stejným názvem Lolita.

Děj[editovat | editovat zdroj]

Úvodní scéna zobrazuje vlastní vyvrcholení příběhu, konfrontaci dvou mužů u ping-pongového stolu. Učitel Humbert se snaží přimět dramatika Quiltyho ke zpytování svědomí. Zápletka končí zastřelením dramatika v jeho domě. Divák vidí několikanásobné prostřelení plátna obrazu, za nímž se Quilty marně snaží ukrýt. Než vrah vstoupil, opilý spisovatel hrál Chopinovu polonézu opus 40.

Příběh se vrací o několik let dříve a je vyprávěn od začátku.

V létě 1947 opouští francouzský literární vědec Humbert Humbert (James Mason) rodnou zemi, aby mohl na začátku zimního semestru přijmout místo profesora francouzštiny na ohioské Beardsley College. Během letních prázdnin se zabydlí v domě sexuálně frustrované vdovy Charlotty Hazeové (Shelley Wintersová) v newhampshirském Ramsdale. Nejdříve však odmítá setrvat. Rozhodnutí změní, až po spatření její adolescentní dcery Dolores (Sue Lyonová), která s ním později začne flirtovat. Na místní tancovačce se objevuje také populární dramatik Clare Quilty (Peter Sellers), který se stává předmětem zájmu její matky Charlotty.

Vdova Hazeová je vyprázdněná žena ve středních letech. Poté, co se do Humberta zamiluje, touží s ním trávit veškerý čas a posílá Dolores na dívčí tábor. Zatímco dceru odváží, nařídí služce, aby předala nájemníkovi dopis. Humbert se z něj dozvídá, že ho Charlotte miluje. Pokud však lásku neopětuje, měl by se sbalit a dům do jejího příjezdu opustit. Vyznání lásky jej pobaví a rozhoduje se zůstat, aby mohl být stále nablízku mladé atraktivní „Lo“.

Po letní svatbě narůstá Humbertova odtažitost vůči manželce. Zlom ve vztahu přichází ve chvíli, kdy Charlotte objevuje jeho tajný deník, v němž ji označuje za „krávu, protivnou matku a blbou bábu“, a naopak se přiznává ke spalující vášni k Dolores, přezdívané „Lolita“. Předtím si již zahrával s myšlenkou svou ženu zavraždit, když mu ukázala „nenabitý“ revolver po zemřelém muži. Jak zjistil zbraň nabitá byla a plánovaná nešťastná náhoda v podobě výstřelu na manželku, mohla ukončit jeho trápení definitivně získat Lolitu. Osud mu však usnadnil cestu, když Charlotte při přecházení silnice k poštovní schránce srazil a usmrtil projíždějící vůz.

Učitel francouzštiny tak odjíždí vyzvednout Dolores na dívčí tábor Camp Climax. Nejdříve ji o smrti matky neříká pravdu a tvrdí, že je pouze zraněná. Během první společné noci v hotelu na terase vede rozhovor s domnělým policistou, který se zajímá o jeho „malou krásnou dceru“, jak ji charakterizuje. Přestože v ubytovacím zařízení skutečně bydlí policisté na probíhající konferenci, tím mužem je ve skutečnosti dramatik Quilty, jehož také přitahují mladé dívky. Nabízí učiteli ranní společnou snídani. Ten odmítá a odchází na pokoj. Sexuální vztah s Lolitou začíná následující ráno, když mu dívka ukazuje „hru pro dospělé“ naučenou na táboře.

Poté se vydávají na cestu po státech Unie a noci tráví v motelech. Po několika dnech ji během jízdy sděluje krutou pravdu o smrti matky. Dolores upadá do deprese, nepřestává plakat a rozhodne se zůstat s novým nevlastním otcem, což je lepší řešení než ústav. Na veřejnosti vystupují v rolích otce a dcery, zatímco v soukromí udržují sexuální milenecký vztah, který provází epizodické krize.

Humbert přijímá učitelské místo na univerzitě v Beardsley a Lolita nastupuje na střední školu. Otec i milenec v jedné osobě se chová majetnicky a žárlivě. Z obavy z kontaktu se spolužáky zakazuje dceři hrát školní divadlo. Jednoho večera na něj doma čeká jakýsi doktor Zempf, snad školní psycholog hovořící s německým akcentem, který rozvíjí diskusi o zakřiknuté dceři a její sexuální výchově. Učiteli doporučuje, aby ji neizoloval od vrstevníků a povolil jí například školní divadelní kroužek. Vystrašený Humbert s Lo natrvalo odjíždí z města a rozhoduje se pokračovat v putování.

Během cesty získává neochvějnou jistotu, že je někdo sleduje. Poté, co Lolita onemocní, zůstává několik dnů v nemocnici na pozorování. Noční telefonát v motelovém pokoji, který vede s neznámým mužem, jej přiměje okamžitě dceru odvézt z nemocnice. Když do ní dorazí okolo třetí hodiny ranní, nemocniční personál mu sděluje, že Dolores již odjela se strýcem. Zmatený a rozzuřený učitel odchází. Následuje dlouhé a bezvýsledné pátrání.

O několik let později Humbert obdrží dopis od paní T. Schillerové, jak zní jméno Dolores, poté, co se vdala. V listu požaduje finanční výpomoc a svěřuje se, že jsou s mladým nedoslýchavým manželem Dickem na mizině. Navíc je v očekávání potomka. Učitel za ní přijíždí a marně se jí snaží přemluvit, aby s ním odjela. Stále Lolitu miluje. Naléhá, aby mu převyprávěla celý příběh zmizení. Lo tak odhaluje, že za únosem stál dramatik Clare Quilty, s nímž utekla do Pavor Manoru v Parkingtonu. On to byl, kdo je sledoval při putování. S touhou být Lolitě nablízku vystupoval jako policista v hotelu, převtělil se do role tajemného doktora Zempfa, aby mohla dívka hrát v jeho školní divadelní hře a on také telefonoval v noci do motelu. Poté ji však nutil, aby s ním sdílela jeho bouřlivý bohémský život a hrála v jeho tzv. „uměleckých“ filmech. Humbert se setkává s Dickem a poté předává Lolitě částku v celkové výši 13 000 dolarů, která vzešla z nájmu a prodeje matčina domu.

Následně zamíří zavraždit Quiltyho. Přijíždí do dramatikova domu. Jedná se o stejnou scénu, kterou film začal. Závěrečný text vysvětluje, že Humbert zemřel na infarkt myokardu během čekání na soud.

Obsazení[editovat | editovat zdroj]

  • James Mason – Humbert Humbert
  • Shelley Wintersová – Charlotte Haze-Humbertová
  • Sue Lyonová – Dolores Lolita Hazeová
  • Peter Sellers – Clare Quilty
  • Gary Cockrell – Richard Schiller
  • Jerry Stovin – John Farlow, Ramsdaleův právník
  • Diana Deckerová – Jean Farlowová
  • Lois Maxwellová – zdravotní sestra Mary Loreová (v nemocnici)
  • Cec Linder – lékař Keegee (v nemocnici)
  • Bill Greene – George Swine, hotelový manažer v Brycetonu
  • Shirley Douglasová – paní Starchová, učitelka klavíru v Ramsdale
  • Marianne Stoneová – Vivian Darkbloom
  • Marion Mathieová – slečna Lebone
  • James Dyrenforth – Frederick Beale starší
  • Maxine Holdenová – slečna Fromkissová, recepční v nemocnici
  • John Harrison – Tom
  • C. Denier Warren – Potts

Ocenění[editovat | editovat zdroj]

Vítězství
  • Zlatý glóbus pro objev roku – Sue Lyonová
Nominace

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Lolita (1962 film) na anglické Wikipedii.

  1. "Company Information", movies.nytimes.com. Ověřeno k October 3, 2010. 
  2. "'Lolita': Complex, often tricky and 'a hard sell'" by Jeff Edmunds.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]