Oldřich Starý (architekt)

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tento článek je o českém architektovi. Další významy jsou uvedeny na stránce Oldřich Starý.
Oldřich Starý, dr. h. c.
Narození15. března 1884
Praha
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí3. listopadu 1971 (ve věku 87 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povoláníarchitekt, pedagog, učitel a architektonický teoretik
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Oldřich Starý (15. března 1884, Praha[1] – 3. listopadu 1971, Praha[2]) byl český architekt a profesor architektury na Českém vysokém učení technickém v Praze. V akademickém roce 1949–1950 byl jeho rektorem.

Život[editovat | editovat zdroj]

Studoval architekturu na Císařské a královské české vysoké škole technické v Praze u profesorů Josefa Schulze a Jana Kouly.

V letech 1912–1919 učil na průmyslové škole stavební v Plzni.[3] Později působil ve stejné funkci v Praze. V roce 1922 byl zvolen předsedou Klubu architektů.

Od roku 1935 byl předsedou Svazu československého díla. V roce 1945 byl jmenován profesorem architektury na Českém vysokém učení technickém v Praze.

V letech 1922–1939 byl redaktorem časopisu Stavba, v letech 1939–1971 redaktorem časopisu Architektura ČSR.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

  • 1914 Frišova vila, Boženy Němcové 9, Plzeň-Lochotín
  • před 1919 Návrh zařízení ředitelny Průmyslové školy stavební v Plzni[3]
  • před 1919 Rodinný dům, Klatovská třída, Plzeň[3]
  • 1922 Návrh stodoly, Hrádek u Rokycan[3]
  • 1923–1924 Obytný dům, Praha 6 – Dejvice, čp. 335, Václavkova 18[4]
  • 1928 Dům správce výstaviště, Kolonie Nový dům, Brno
  • 1928–1931 obytné domy čp. 2304, 2305 a 2306, ulice K Nemocnici a Maroldova, Kladno
  • 1929 Rodinný dům, Výstava soudobé kultury, Brno[3]
  • 1929 Rodinný dům čp. 1511, Praha 6 – Dejvice,[3]
  • 1931 Rodinný dům čp. 874, Praha 6 – Dejvice, Za Hanspaulkou 15[4]
  • 1932 Trojdům Gustava Vaváčka, Praha 6 – Dejvice, Osada Baba, čp. 1709, Na Ostrohu 52[5]
  • 1932 Rodinný dům Cyrila Boudy, Praha 6 – Dejvice, Osada Baba, čp. 1712, Na Ostrohu 46[5]
  • 1932 Rodinný dům Františka Heřmana, Praha 6 – Dejvice, Osada Baba, čp. 1780, Na Babě 7[5]
  • 1932 Rodinný dům Ladislava Sutnara, Praha 6 – Dejvice, Osada Baba, čp. 1790, Průhledová 2[6][5]
  • 1934–1938 Dům Svazu československého díla, Praha 1 – Nové Město, čp. 38, Národní 36[6]
  • 1935 Rodinný dům čp. 775, Praha 4 – Braník, Nad Lomem 23[4]
  • 1938 Kancelářský dům, Praha 1 – Nové Město, čp. 39, Charvátova 10, spolu s Františkem Zelenkou[4]
  • 1938–1939 Rodinný dům čp. 1587, Praha 8 – Libeň, Valčíkova 2[4]
  • 1953–1954 Muzeum Klementa Gottwalda

Spisy[editovat | editovat zdroj]

  • Za novou architekturu – programový manifest, 1925
  • Nejmenší dům : 18 projektů ze soutěže Svazu československého díla na typ nejmenšího řadového a volného rodinného domu, editoři: Oldřich Starý, Ladislav Sutnar, Praha : Svaz československého díla, 1931
  • Československá architektura od nejstarší doby po současnost, redakce: Marie Benešová, Praha : NČSVU, 1962

Výstavy[editovat | editovat zdroj]

  • 1944 Souborná výstava k šedesátým narozeninám

Ocenění díla[editovat | editovat zdroj]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

  • Stavby Oldřicha Starého
  • Obytný dům čp. 335, Praha 6 – Dejvice, Václavkova 18 (rok 1924)
    Obytný dům čp. 335, Praha 6 – Dejvice, Václavkova 18 (rok 1924)
  • Obytné domy čp. 2304, 2305 a 2306, ulice K Nemocnici a Maroldova, Kladno (rok 1931)
    Obytné domy čp. 2304, 2305 a 2306, ulice K Nemocnici a Maroldova, Kladno (rok 1931)
  • Rodinný dům čp. 1587, Praha 8 – Libeň, Valčíkova 2, (rok 1939)
    Rodinný dům čp. 1587, Praha 8 – Libeň, Valčíkova 2, (rok 1939)
  • Dům uměleckého průmyslu na Národní třídě
    Dům uměleckého průmyslu na Národní třídě
  • Vila Nad Lomem čp.775 Praha-Braník
    Vila Nad Lomem čp.775 Praha-Braník
  • Vila Za Hanspaulkou čp.874, Praha 6
    Vila Za Hanspaulkou čp.874, Praha 6
  • Vila Zlatnice čp.1511, Praha 6
    Vila Zlatnice čp.1511, Praha 6

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnosti při kostele sv. Štěpána na Novém Městě pražském
  2. ↑ Databáze Národní knihovny ČR, Starý, Oldřich, 1884-1971
  3. ↑ a b c d e f VLČEK, Pavel. Encyklopedie architektů, stavitelů, zedníků a kameníků v Čechách. Praha: Academia, 2004. 761 s. ISBN 80-200-0969-8. Kapitola Starý, Oldřich, s. 622. 
  4. ↑ a b c d e ŠVÁCHA, Rostislav. Od moderny k funkcionalismu: Proměny pražské architektury 1. poloviny 20. století. Praha: Victoria Publishing, 1994 (2. vydání). ISBN 80-85605-84-8. 
  5. ↑ a b c d TEMPL, Stephan. Baba : osada Svazu Čs díla Praha. Praha: Zlatý řez, 2000. ISBN 80-901562-4-X. 
  6. ↑ a b KOHOUT, Michal; TEMPL, Stephan; ŠLAPETA, Vladimír. Praha - architektura XX. století. Praha: Zlatý řez, 1998. 
  7. ↑ Významné osobnosti, jimž byl udělen čestný doktorát ČVUT v Praze. www.cvut.cz [online]. [cit. 2013-02-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-11-04. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Rektoři ČVUT
Karel Kořistka 1864–1865 • Karel Balling 1865–1866 • Karel Kořistka 1866–1867 • Jan Krejčí 1867–1868 • Gustav Schmidt 1868–1869 • Čeněk Hausmann 1869–1870 • František Tilšer 1870–1871 • Jan Krejčí 1871–1872 • Václav Zenger 1872–1873 • Josef Niklas 1873–1874 • Jan Tille 1874–1875 • Gabriel Blažek 1875–1876 • František Štolba 1876–1877 • Jan Krejčí 1877–1878 • August Salaba 1878–1879 • Josef Šolín 1879–1880 • Čeněk Hausmann 1880–1881 • Gabriel Blažek 1881–1882 • František Štolba 1882–1883 • August Salaba 1883–1884 • Eduard Weyr 1884–1885 • Karel Preis 1885–1886 • Otakar Feistmantel 1886–1887 • František Müller 1887–1888 • Jiří Pacold 1888–1889 • Josef Šolín 1889–1890 • Eduard Weyr 1890–1891 • Jan Baptista Lambl 1891–1892 • Kristian Petrlík 1892–1893 • Antonín Vávra 1893–1894 • Antonín Bělohoubek 1894–1895 • Karel Vosyka 1895–1896 • František Müller 1896–1897 • Albert Vojtěch Velflík 1897–1898 • Alfred Slavík 1898–1899 • Albert Vojtěch Velflík 1899–1900 • Jan Vladimír Hráský 1900–1901 • Gabriel Blažek 1901–1902 • Jan Koula 1902–1903 • Alfred Slavík 1903–1904 • Kristian Petrlík 1904–1905 • Josef Šolín 1905–1906 • Albert Vojtěch Velflík 1906–1907 • František Novotný 1907–1908 • Josef Bertl 1908–1909 • Bedřich Procházka 1909–1910 • František Hasa 1910–1911 • Julius Stoklasa 1911–1912 • Karel Novák 1912–1913 • Theodor Kašpárek 1913–1914 • Antonín Klír 1914–1915 • Josef Jedlička 1915–1916 • Karel Špaček 1916–1917 • Václav Felix 1917–1918 • Alois Velich 1918–1919 • František Wald 1919–1920 • Jan Kolář 1920–1921 • Emil Votoček 1921–1922 • Jan Zvoníček 1922–1923 • Zdeněk Bažant 1923–1924 Vladislav Brdlík 1924–1925 • Rudolf Kříženecký 1925–1926 • Josef Petřík 1926–1927 • Josef Hanuš 1927–1928 • Emil Navrátil 1928–1928 • František Klokner 1928–1929 • Josef Pazourek 1929–1930 • Viktor Felber 1930–1931 • Josef Anderle 1931–1932 • Rudolf Kukač 1932–1933 • Jaroslav Milbauer 1933–1934 • Břetislav Tolman 1934–1935 • Jindřich Svoboda 1935–1936 • Jaroslav Hýbl 1936–1937 • Gustav Švamberg 1937–1938 • Vojtěch Kaisler 1938–1939 • Antonín Engel 1939–1940 • české vysoké školy uzavřeny 1940–1945 • Antonín Engel 1945–1945 • František Kadeřávek 1945–1945 • Zdeněk Bažant 1945–1946 • Otakar Quadrat 1946–1947 • Josef Ryšavý 1947–1948 • Jan Košťál 1948–1949 • Oldřich Starý 1949–1950 • Vilibald Bezdíček 1950–1952 • Josef Trnka 1952–1955 • Theodor Ježdík 1955–1960 • František Brabec 1960–1962 • Josef Kožoušek 1962–1968 • Bohumil Kvasil 1968–1979 • Jiří Klíma 1979–1990 • Stanislav Hanzl 1990–1996 • Antonín Pokorný (pověřený) 1996–1997 • Petr Zuna 1997–2000 • Jiří Witzany 2000–2006 • Václav Havlíček 2006–2014 • Petr Konvalinka 2014–2018 • Vojtěch Petráček 2018–
České vysoké učení technické v Praze
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Oldřich_Starý_(architekt)&oldid=22955363“