Jan Vladimír Hráský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Ing., RTDr.h.c. Jan Vladimír Hráský

Ve funkci:
1901 – 1913

Ve funkci:
1907 – 1918

Narození 24. dubna 1857

Babule
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství

Úmrtí 12. dubna 1939 (ve věku 81 let)
Praha
Protektorát Čechy a MoravaProtektorát Čechy a Morava Protektorát Čechy a Morava
Politický subjekt mladočeská strana

Jan Vladimír Hráský (24. dubna 1857 Babule, Halič12. dubna 1939 Praha [1]) byl český stavební inženýr, hydrolog, balneolog a politik. Byl vysokoškolským profesorem kulturního inženýrství, vodárenství a stokování měst na Císařské a královské české vysoké škole technické v Praze, kde v roce 1900-1901 zastával post rektora.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se českým rodičům v haličské obci Babule. Jeho otec pocházel z Nymburska a matka z Poděbrad. Po smrti otce se matka s dětmi vrátila do Poděbrad. V roce 1878 absolvoval obor stavitelství na Císařské a královské české vysoké škole technické v Praze. Poté pracoval u stavební firmy Havel a Hanč na silničních a vodních stavbách a působil jako asistent v Ústavu pro stavitelství vodní a tunelové.

Lublaň 1884-1897[editovat | editovat zdroj]

V roce 1884 byl jmenován městským inženýrem kraňské Lublaně. Zde pracoval na projektech regulačních a melioračních. V roce 1889 byl pověřen stavbou Lublaňské opery. Na tomto projektu spolupracoval s architektem Antonem J. Hrubým z firmy Fellner a Helmer. Opera byla vystavěna v letech 1890-1892 [2]. Dále zde projektoval Národní dům v Celji (1895-1896), Gorici a v Terstu a dále Kraňský zemský palác, dnešní budovu rektorátu Univerzity v Lublani (1899–1902). Snažil se rovněž i o kulturní kontakty mezi oběma zeměmi, pomáhal organizovat v Lublani například koncert Františka Ondříčka nebo výstavu Antonína Chittussiho [1].

Profesorem ČVUT[editovat | editovat zdroj]

V roce 1897 byl jmenován profesorem kulturního inženýrství na Císařské a královské české vysoké škole technické v Praze. Založil zde obory balneologie a zřídelnictví. V roce 1900-1901 byl zvolen rektorem ČVUT. Některé jeho konstrukce byly rozšířeny pod jeho jménem (Hráského cisterna, Hráského rychlocez). Do výslužby odešel 1. října 1927.

Působení v Poděbradech[editovat | editovat zdroj]

V letech 1912-1923 byl členem sboru obecních starších a městské rady v Poděbradech. Zasadil se o to, aby město převzalo lázně od knížete Filipa Hohenlohe. Od roku 1919 byl předsedou akciové společnosti, která lázně spravovala. Zasadil se o jejich rozšíření a rozvoj. Dále navrhl městskou vodárnu, kanalizaci a prosazoval zbudování vodní elektrárny. Vodárenské a kanalizační stavby navrhoval pro řadu polabských měst a obcí. Zasazoval se rovněž o stavbu labsko-dunajského kanálu.

Politické působení[editovat | editovat zdroj]

V letech 1901-1913 byl poslancem Českého zemského sněmu za mladočeskou stranu. Ve volbách do Říšské rady roku 1907 se stal poslancem Říšské rady (celostátní parlament), kam byl zvolen za okrsek Čechy 025. Usedl do poslanecké frakce Český klub. Opětovně byl zvolen za týž obvod i ve volbách do Říšské rady roku 1911 a ve vídeňském parlamentu setrval do zániku monarchie.[3]

Ocenění díla[editovat | editovat zdroj]

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Spisy[editovat | editovat zdroj]

  • Stokování měst, Praha : Spolek posluchačů inženýrství, 1903
  • Přednášky o vodárenství (2 díly), 1919
  • Hydrologie, Praha : Česká matice technická, 1925
  • byl spoluautorem 7. a 8. dílu Technického průvodce pro inženýry a stavitele, Praha : Řivnáč, 1925, kde zpracoval části o vodárenství, stokování, hydrologii a čištění odpadních vod
  • Balneotechnika a zřídelnictví, Praha : Spolek posluchačů inženýrského stavitelství vodohospodářského a kulturního, 1929

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b J. V. Hráský zemřel. Lidové noviny. 14. duben 1939, roč. 47, s. 4. ISSN 1802-6265.  
  2. Průvodce slovinskou architekturou
  3. Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
  4. Významné osobnosti, jímž byl udělen čestný doktorát ČVUT v Praze
  5. Ing. Jiří Černý, František Sýkora: Krok za krokem Nymburkem

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

rektor ČVUT
Předchůdce:
Albert Vojtěch Velflík
19001901
Jan Vladimír Hráský
Nástupce:
Gabriel Blažek