Jaroslav Brychta

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jaroslav Brychta
Jaroslav Brychta (před r. 1927)
Jaroslav Brychta (před r. 1927)
Narození9. března 1895
LitomyšlPohodlí (Svitavy)
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí5. října 1971 (ve věku 76 let)
Železný Brod
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povolánísochař, sklářský výtvarník a učitel
DětiJaroslava Brychtová Radovan Brychta
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jaroslav Brychta (9. března 1895 Pohodlí, místní část Litomyšle5. října 1971 Železný Brod) byl český sochař a sklářský výtvarník.

Život[editovat | editovat zdroj]

Vytvářel různé skleněné figurky (z taženého a foukaného skla), ze skleněných korálků spojovaných drátky, skla tvarovaného nad kahanem i monumentální plastiky. Specializoval se jednak na portrétní plastiku, a dále na drobné dekorativní sklo, jeho figurky se staly velmi oblíbenými dětskými hračkami. Působil ve sklárně v Železném Brodě a byl profesorem na tamní střední sklářské škole. Svá díla vystavoval i v zahraničí (připravil pro československou expozici na mezinárodní výstavě uměleckého průmyslu ve Stockholmu roku 1931 scénku se švédskými a československými fotbalisty). Stál na počátku proměny sklářské práce ve 20. a 30. letech, kdy se sklo stalo materiálem pro originální uměleckou tvorbu.[1]

Jeho dcera Jaroslava Brychtová spolu se svým manželem Stanislavem Libenským proslula jako tvůrce monumentálních skleněných plastik.

Ocenění[editovat | editovat zdroj]

  • 1925 Zlatá medaile, Mezinárodní výstava dekorativního umění v Paříži (Exposition internationale des arts décoratifs et industriels modernes)
  • 1935 Velká cena, Světová výstava v Bruselu
  • 1937 Velká cena, Světová výstava v Paříži

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Zastoupení ve sbírkách[editovat | editovat zdroj]

  • Uměleckoprůmyslové muzeum v Praze[2]
  • Muzeum skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou
  • Východočeské muzeum v Pardubicích[3]
  • Severočeské muzeum, Liberec
  • Galerie moderního umění v Hradci Králové
  • Moravská galerie v Brně[4]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ivo Křen, 2006, s. 6-7
  2. František Xaver Jiřík, Průvodce sbírkou skla, Umělecko-průmyslové museum obchodní a živnostenské komory v Praze 1933
  3. Ivo Křen, 2006, s. 8-9
  4. Jiřina Medková, Z přírůstků užitého umění 20. století, Moravská galerie v Brně 1969

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Ivo Křen, Stálá expozice České sklo, Východočeské muzeum v Pardubicích 2006, s. 37, ISBN 80-86046-91-5
  • Adlerová- Kudělková Königová Alena a kol., Czechoslovakian Glass 1350-1980, 176 s., The Corning Museum of Glass, Corning 1981
  • Jaroslav Brychta: 40 let tvorby, Kabinet užitého umění, Brno 1964
  • Skleněné figurky, text Hlaveš Milan, kat. 16 s., Muzeum skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou 1998
  • Martina Vítková, Česká meziválečná plastika: Ze sbírek Galerie moderního umění v Hradci Králové, 32 s., Galerie moderního umění v Hradci Králové 2012
  • TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : I. díl : A-J. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7. S. 148. 
  • VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 8. sešit : Brun-By. Praha: Libri, 2007. 225-368 s. ISBN 978-80-7277-257-5. S. 236–237. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]