Gustáv Husák

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Gustav Husák
prezident Československé socialistické republiky
Ve funkci: 1975 – 1989
Předchůdce	Ludvík Svoboda
Nástupce	Václav Havel
Narození	10. ledna 1913 Dúbravka
Úmrtí	18. listopadu 1991 Bratislava
Politická strana	KSČ

Gustáv Husák (10. ledna 1913 Dúbravka, dnes část Bratislavy – 18. listopadu 1991 Bratislava) byl československý komunistický politik a prezident.

Ve dvacátých letech byl Husák pilným studentem bratislavského gymnázia. V roce 1929, jako šestnáctiletý, vstoupil Husák do Komunistického svazu mládeže a v roce 1933, jako student bratislavské právnické fakulty, do Komunistické strany Československa.

Za druhé světové války byl Husák zarytým odpůrcem Tisova Slovenského štátu, byl členem hnutí odporu, aktivně se účastnil Slovenského národního povstání. Byl místopředsedou povstalecké Slovenské národní rady, pověřencem vnitra a místopředsedou Komunistické strany Slovenska. Z této doby je zachován i Husákův dopis, v němž doporučuje, aby Slovensko bylo zařazeno do svazku národů Sovětského svazu. Později ale již Husák zastává stanovisko, že Slovensko je nedílnou součástí Československa a že má mít v tomto svazku značnou autonomii.

Po druhé světové válce, v prvních parlamentních volbách v květnu roku 1946, vítězí na Slovensku Demokratická strana (na rozdíl od Českých zemí, kde vítězí komunisté). Přesto (po podpisu tzv. třetí pražské dohody) všechna rozhodnutí Slovenské národní rady podléhají schválení československé vlády. Husák sám se stává předsedou Sboru pověřenců, jakési slovenské autonomní vlády.

Na podzim roku 1947 pak Gustáv Husák vyhnal z pozice své funkce nátlakovými akcemi nekomunistické pověřence z jejich úřadů, řídil potom jak slovenskou SNB (policie), tak StB (tajná policie).

Po komunistickém převratu v roce 1948 byl Husák zpočátku politicky úspěšný, ale roku 1950 byl s V. Clementisem, L. Novomeským a mnoha dalšími obviněn z tzv. buržoazního nacionalismu. V únoru roku 1951 byl zatčen a v dubnu 1954 je pak ve vykonstruovaném procesu s tzv. buržoazními nacionalisty odsouzen na doživotí. Byl jedním z mála, kteří při procesu nedoznali žádnou vinu, což mu pravděpodobně zachránilo život.

V roce 1960 byl po rozsáhlé amnestii prezidenta A. Novotného Husák propuštěn a v roce 1963 plně rehabilitován. V průběhu šedesátých let byl zpočátku Husák jednou z hlavních osobností reformního proudu v KSČ, v období tzv. pražského jara vystupoval jako věrný stoupenec Dubčeka. V dubnu roku 1968 se stal místopředsedou československé vlády, v níž pak byl jedním z předních iniciátorů ústavního zákona o federativním uspořádání republiky.

Na moskevských jednáních v srpnu roku 1968 Husák „změnil kurs“ a stal se Brežněvovým spojencem. V roce 1969 se Husák dostal do čela KSČ – do května roku 1971 byl jejím prvním tajemníkem, poté až do roku 1987 jejím generálním tajemníkem. V roce 1975, po odstranění prezidenta Ludvíka Svobody z funkce, se stal na příštích čtrnáct let prezidentem Československa.

Na začátku 70. let (jako odpověď na pokles počtu obyvatelstva po masivní emigraci po roce 1968) prosadil velké zvýšení přídavků na děti – na 1 dítě 300 Kč/měsíc. Rodina se 3 dětmi tedy brala 900 Kč/měsíc přídavky na děti – v cenách roku 2007 asi 2000 Kč/dítě/měsíc nebo 6000 Kč/3 děti/měsíc. Generaci dětí narozených od r.1970 do r.1980 se říká „Husákovy děti“.

Pro srovnání: z přídavků na 1 dítě se dalo v roce 1975 koupit 150 litrů polotučného mléka nebo 30 balení Sunaru. Průměrná výše přídavků v roce 2007 na děti umožnuje koupit rodině 40 litrů polotučného mléka a 5 balení Sunaru. Jiná srovnání ve spotřebním koši ale nejsou takto nepříznivá – např. máslo, pečivo apod.

Porodnost tehdy stoupla závratným způsobem z 120 000 narozených dětí ročně na cca 290 000 dětí/rok. Společnost tehdy na takový babyboom nebyla připravena – chyběly školky, školy, obchody, jesle, byty apod. Výstavba obrovských panelových sídlišt na okraji velkých měst byla dalším z důsledků.

Po listopadových událostech roku 1989 Husák jmenoval 10. prosince Čalfovu „vládu národního porozumění“ a vzápětí abdikoval z funkce prezidenta republiky. V listopadových dnech byl jedním z politiků, kteří odmítli situaci řešit násilím, a přispěl tak ke klidnému průběhu převratu.

Dne 18. listopadu 1991 pak Gustáv Husák, jako soukromá, polozapomenutá osoba, zemřel. Jako mnoho dalších komunistických funkcionářů nebyl ani on nikdy postaven před řádný soud, který by soudil jeho činy v době komunistické vlády.

[editovat] Související články

• Seznam hlav českého státu
• Husákovy děti
• Viera Husáková, druhá Husákova manželka

Českoslovenští prezidenti
Předchůdce: Ludvík Svoboda	1975–1989 Gustáv Husák	Nástupce: Václav Havel