Miloš Jakeš

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Miloš Jakeš
Miloš Jakeš na oslavě "Svátku práce", kterou pořádala KSČM 1. května 2006
Miloš Jakeš na oslavě "Svátku práce", kterou pořádala KSČM 1. května 2006
Ve funkci:
17. prosince 1987 – 24. listopadu 1989
Předchůdce Gustáv Husák
Nástupce Karel Urbánek

Narození 12. srpna 1922 (91 let)

České Chalupy, ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo

Národnost česká
Politický subjekt KSČ
Zaměstnání politik
Profese aparátčík

Miloš Jakeš (občanským jménem Milouš Jakeš, * 12. srpna 1922 České Chalupy) je český politik, v letech 19871989 byl generálním tajemníkem ÚV KSČ. V průběhu tzv. Sametové revoluce byl donucen z vysoké politiky odejít.

Život[editovat | editovat zdroj]

Do roku 1968[editovat | editovat zdroj]

V letech 1937–1952 žil ve Zlíně / Gottwaldově.[1] Původně zaměstnanec Baťových závodů. Po roce 1945 byl funkcionářem ČSM, od roku 1950 předsedou jednotného národního výboru v Gottwaldově.[1] V letech 19551958 studoval v Moskvě a pak pracoval v aparátu komunistické strany. V roce 1966 až 1968 působil jako náměstek ministra vnitra Josefa Kudrny.[2]

Po roce 1968[editovat | editovat zdroj]

Po roce 1968 v době normalizace se připojil ke Gustávu Husákovi. V roce 1977 se stal členem Ústředního výboru KSČ, v roce 1981 předsednictva Ústředního výboru. V souvislosti s politikou Gorbačova v SSSR se Jakeš stal jedním z příznivců reforem tzv. přestavby v československých podmínkách. Od 17. prosince 1987 zastával funkci generálního tajemníka komunistické strany.[3] Proti narůstajícímu odporu vůči komunistické totalitě se Jakeš neúspěšně pokoušel prosazovat program reforem, přičemž však ve většině případů zůstal pouze u politických proklamací. Obecně byl považován vždy spíš za konzervativce (odpůrce zásadních politických reforem). Po propuknutí revoluce odstoupil dne 24. listopadu 1989 ze své funkce, 5. prosince byl vyloučen ze strany. Od 90. let žije v ústraní, napsal vzpomínkovou knihu Dva roky generálním tajemníkem (nakl. Regulus, Praha 1996).

Bylo proti němu vedeno trestní řízení v souvislosti s jeho činností v době okupace Československa v roce 1968. Řízení bylo zastaveno.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Milan Podobský, Václav Bartuška, Richard Kalup: Jakešův zapomenutý rozhovor: Jak mohli zatknout Havla? Já se podivoval, 21. 12. 2009, MF Dnes a iDnes.cz, příloha Kavárna
  2. Ústav pro studium totalitních režimů: Bezpečnostní aparát ministerstva vnitra (ministerstva národní bezpečnosti). Dostupné online.
  3. F. Čapka: Dějiny zemí Koruny české v datech na Libri.cz

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Kdo byl kdo v našich dějinách ve 20. století. I., A–M / Milan Churaň a kol.. 2. vyd. Praha : Libri, 1998. 467 s. ISBN 80-85983-44-3. S. 270.  
  • Osobnosti - Česko : Ottův slovník. Praha : Ottovo nakladatelství, 2008. 823 s. ISBN 978-80-7360-796-8. S. 269.  
  • TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : I. díl : A–J. Praha ; Litomyšl : Paseka ; Petr Meissner, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7. S. 568.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

.