Bologna FC 1909

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Bologna FC 1909
Název Bologna Football Club 1909
Přezdívka„Felsinei“
„Rossoblù“
„Veltri“
„Petroniani“
ZeměItálieItálie Itálie
MěstoBoloňa
Založen3. říjen 1909 (Bologna Football Club)
AsociaceItálie FIGC
Domácí dres
Venkovní dres
Alternativní
SoutěžItálie 1. italská fotbalová liga
2022/239. místo
StadionStadio Renato Dall'Ara
Bologna
Kapacita38 279 diváků
Vedení
VlastníkKanada Saputo Inc.
PředsedaKanada Joey Saputo
TrenérItálieBrazílie Thiago Motta
Oficiální webová stránka
Největší úspěchy
Ligové tituly7x Serie A
2x Serie B
1x Serie C
Domácí trofeje2x Italský pohár
Mezinárodní trofeje3x Středoevropský pohár
1x Pohár Intertoto
Serie A 2023/2024
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bologna Football Club 1909 zkráceně jen Bologna, (česky zkráceně Boloňa) je italský fotbalový klub hrající v sezóně 2023/24 v 1. italské fotbalové lize, sídlící ve městě Boloňa v regionu Emilia-Romagna.

Klub byl založen již v roce 1909, ale v roce 1993 ohlásil bankrot. Poté byl opět klub obnoven. Klubové barvy jsou červená a modrá, proto přezdívka Rossoblu. Největší slávu klub zažil mezi lety 1924 až 1941, když získal šest titulů v lize. Další přidal v 60. letech. Také se stal dvakrát vítězem domácího poháru a na mezinárodní úrovni se stal třikrát vítězem středoevropského poháru a jednoho poháru Intertoto.

Změny názvu klubu[editovat | editovat zdroj]

    • 1909/10 – 1926/27 – Bologna FC (Bologna Football Club)
    • 1927/28 – 1933/34 – Bologna SC (Bologna Sezione Calcio)
    • 1934/35 – 1944/45 – Bologna AGC (Bologna Associazione Giuoco del Calcio)
    • 1945/46 – 1992/93 – Bologna FC (Bologna Football Club)
    • 1993/94 – Bologna FC 1909 (Bologna Football Club 1909)

Získané trofeje[editovat | editovat zdroj]

Vyhrané domácí soutěže[editovat | editovat zdroj]

1924/25, 1928/29, 1935/36, 1936/37, 1938/39, 1940/41, 1963/64
1987/88, 1995/96
1994/95
1969/70, 1973/74

Vyhrané mezinárodní soutěže[editovat | editovat zdroj]

1932, 1934, 1961
1998

Medailové umístění[editovat | editovat zdroj]

Medaile umístění Sezona
Serie A Zlatá medaile 1924/25, 1928/29, 1935/36, 1936/37, 1938/39, 1940/41, 1963/64
Serie A Stříbrná medaile 1926/27, 1931/32, 1939/40, 1965/66
Serie A Bronzová medaile 1930/31, 1932/33, 1966/67
Italský pohár Zlatá medaile 1969/70, 1973/74
Středoevropský pohár Zlatá medaile 1932, 1934, 1961
Středoevropský pohár Stříbrná medaile 1962, 1988/89

Soupiska[editovat | editovat zdroj]

Aktuální k 1. 2. 2024
Číslo Pozice Hráč
3 Rakousko O Stefan Posch
4 Srbsko O Mihajlo Ilić
5 Francie O Adama Soumaoro
6 Chorvatsko Z Nikola Moro
7 Itálie Ú Riccardo Orsolini
8 Švýcarsko Z Remo Freuler
9 Nizozemsko Ú Joshua Zirkzee
10 Švédsko Ú Jesper Karlsson
11 Švýcarsko Ú Dan Ndoye
15 Dánsko O Victor Kristiansen
16 Itálie Ú Tommaso Corazza
17 Maroko Z Oussama El Azzouzi
18 Argentina Ú Santiago Castro
19 Skotsko Z Lewis Ferguson
Číslo Pozice Hráč
20 Švýcarsko Z Michel Aebischer
21 Dánsko Ú Jens Odgaard
22 Řecko O Charalampos Lykogiannīs
23 Itálie B Nicola Bagnolini
26 Kolumbie O Jhon Lucumí
28 Polsko B Łukasz Skorupski
29 Itálie O Lorenzo De Silvestri
31 Nizozemsko O Sam Beukema
33 Itálie O Riccardo Calafiori
34 Itálie B Federico Ravaglia
56 Belgie Z Alexis Saelemaekers
80 Itálie Z Giovanni Fabbian
82 Polsko Z Kacper Urbański

Historie klubu[editovat | editovat zdroj]

Klub založil švýcarský zubař a fotbalový nadšenec Louis Rauch 3. října 1909 jako Bologna Football Club. Spoluzakladatelé byli i italové Guido Della Valle a Arrigo Gradi a také český rodák Emilio Arnstein. Klub vstoupil do Federace již na sezonu 1910/11 a stal se jedním z protagonistů italského turnaje na počátku dvacátých let, s náborem rakouského profesionálního trenéra Felsnerem.

Klub vyhrál první titul v sezóně 1924/25. Mezi koncem dvacátých a začátkem třicátých let 20. století je podle mnoha odborníků klub jedním z nejsilnějších formací na světě. Klub dominoval v domácí lize a vyhrál titul v sezoně 1928/29. Na evropské scéně klub dvakrát vyhrál Středoevropský pohár (1932 a 1934). V nejvyšší soutěži se klub pohyboval na předních příčkách až na sezonu 1934/35 když klub obsadil šestou příčku. To už byl majitelem klubu textilní podnikatel Renato Dall'Ara, čímž zahájil své třicetileté předsednictví, nejslavnější v historii klubu.

Od sezony 1935/36 do sezony 1940/41 získal čtyři tituly a jedno stříbro. Trenérem do roku 1938 je maďarský Arpad Weisz, trenér židovského původu musel po roce 1938 opustit Itálii. Po válce klub hrál v nejvyšší lize průměrně. Dokonce málem sestoupil v sezoně 1951/52, nakonec se zachránilo o jeden bod. V roce 1961 získává za vítězství ve finále středoevropského poháru nad československým klubem FC Nitra trofej. Od konce války do sezony 1962/63 bylo nejlepší umístění v lize čtvrté místo ve třech sezonách.

Další mistrovská sezona byla 1963/64. Klub vyhrál díky vítězství v dodatečném zápase 2:0 nad Interem. Tři dny před zápasem zemřel na infarkt majitel klubu Renato Dall'Ara a za 20 let byl po něm pojmenován místní stadion Stadio Renato Dall'Ara. Zajistilo si místo v poháru PMEZ, ale nepřešli přes předkolo. Na veletržním poháru se klub probojoval do semifinále. Prohrál s maďarským klubem Ferencváros. Úspěch přišel v italském poháru když vyhrál před klubem s Turína první domácí pohár. Vítězství si zopakoval i v ročníku 1973/74, když porazil na penalty Palermo. V nejvyšší lize se v období od sezony 1964/65 do 1980/81 umístil nejlépe na druhém místě (1965/66). Sezona 1981/82 se klubu vůbec nepovedla. Umístila se na 15. místě a sestoupila poprvé ve své historii do druhé ligy. Klubu se nedařilo ani ve druhé lize a sestoupil po jedné sezoně do třetí ligy. Návrat do druhé ligy se povédl v nejkratším možném čase a do nejvyšší ligy se klub opět podíval v sezoně 1988/89. V tomhle ročníku hrál i Středoevropský pohár 1989, ve kterém prohrál ve finále nad československý klubem FC Baník Ostrava. V ročníku 1990/91 hrál Pohár UEFA a dostál se do čtvrtfinále, ale v lize se umístil na posledním místě a sestoupil. Klub v sezoně 1992/93 obsadil 18. místo a sestoupil do třetí ligy. To ale nebylo nejhorší.

Dne 19. června 1993 klub zkrachoval, neplnil totiž staré nezaplacené výdaje a měsíční platby. Závazky činily dvě miliardy lir, bankovní expozice dosáhla 34 miliard lir. Klub byl na konci června znovu založen pod názvem Bologna Football Club 1909 v konkurzu na dražbu na odkoupení výkonného podílu klubu, včetně práv a sportovních titulů, a odštěpena od bývalého majitele účastnícího se bankrotu. Novým majitelem se stal Giuseppe Gazzoni Frascara ze skupiny místních podnikatelů, přičemž se mu podařilo zajistit registraci na sezonu ve třetí lize. Návrat do nejvyšší ligy se konal v sezoně 1996/97 po vítězství ve druhé lize.

Díky vítězství v Poháru Intertoto se kvalifikovali do Poháru UEFA 1998/99 kde dokráčeli až do semifinále. Tam prohráli s francouzským klubem Olympique de Marseille (0:0, 1:1). Stejnou soutěž hráli i v ročníku 1999/00, ale dokráčeli do 3. kola kde podlehli budoucímu vítězi Galatasaray SK (1:1, 1:2). Sezonu 2001/02 zakončil klub sedmou příčkou a místem v poháru Intertoto. Dostal se do finále, ale tam podlehli Fulhamu. Sestup do druhé ligy byl v sezoně 2004/05 když prohrál v play out s Parmou. Již po prvních zápasech v nové sezoně 2005/06 se majitel klubu Giuseppe Gazzoni Frascara rozhodl klub opustit a tak prodal svůj podíl Cazzolovi, známému podnikateli v této oblasti se silným sportovním povoláním, který se stal majoritním akcionářem a novým prezidentem. Po postupující sezoně 2007/08 klub prodal minoritnímu akcionáři Menarinimu. Dne 7. července 2010 klub koupil Sardinský podnikatel Sergio Porcedda. Jenže nový majitel nebyl zcela insolventní. Federace jim v sezoně 2010/11 odečetlo tři body v tabulce za nedodržení plateb. V polovině listopadu klub prohlásil, že selhal, a je na pokraji bankrotu poté, co hráči nedostávali žádný plat. Klubu pomáhá bankéř Giovanni Consorte a majitel firmy Segafredo Massimo Zanetti. Klub koupili a stávají se novými majiteli. Navzdory nejistotám se klub v nejvyšší lize zachránil. Dne 14. října roku 2014 klub koupil kanadský manažer Joey Saputo.

Nejvyšší soutěž hrál již v 92 sezonách (nepřetržitě od sezony 2015/16) a ve druhé lize klub odehrál 12 sezon a vyhrál ji 2x.

Kronika[editovat | editovat zdroj]

Kronika klubu
  • 19093. říjen: založení fotbalového klubu Bologna Football Club.
  • 1909/10 • 1. místo ve skupině Emilia ve 3. lize. Postup do 1. ligy
  • 1910/11 • 3. místo ve skupině Emilia-Benátsko v 1. lize.
  • 1911/12 • 4. místo ve skupině Emilia-Benátsko v 1. lize.
  • 1912/13 • 5. místo ve skupině Emilia-Benátsko v 1. lize.
  • 1913/14 • 5. místo ve skupině Emilia-Benátsko v 1. lize.
  • 1914/15 • 3. místo ve skupině D Severní části v 1. lize.
  • 19151919 • Národní soutěže jsou přerušeny kvůli první světově válce.
  • 1919/20 • 3. místo v semifinálové skupině C v 1. lize.

  • 1920/21 • Prohra ve finále Severní části v 1. lize.
  • 1921/22 • 3. místo ve skupině A Severní části v 1. lize.
  • 1922/23 • 3. místo ve skupině B Severní části v 1. lize.
  • 1923/24 • Prohra ve finále Severní části v 1. lize.
  • 1924/25 •  Mistr Italské ligy (1. titul).
  • 1925/26 • Prohra ve finále Severní části v 1. lize.
  • 1926/27 • Stříbrná medaile v 1. lize.
  • 1927/28 • 5. místo ve finálové skupině v 1. lize.
  • 1928 • Klub mění název na Bologna Sezione Calcio.
  • 1928/29 •  Mistr Italské ligy (2. titul).
  • 1929Změna v herním systému, založena Serie A.
  • 1929/30 • 7. místo v Serii A.
  • : Čtvrtfinále v Poháru národů.




 


 


Účast v ligách[editovat | editovat zdroj]

Úroveň soutěže Název soutěže (nynější název) První hraná sezona Poslední hraná sezona celkem odehraných sezon
1 Serie A 1910/11 2023/24 93
2 Serie B 1982/83 2014/15 12
3 Serie C 1983/84 1994/95 3

Historická tabulka Serie A od sezony 1929/30 do 2022/23.

Celkové místo Odehraných sezon Celkem bodů Celkem zápasů Celkem výher Celkem remíz Celkem proher Celkové skore
9 76 2868 2574 910 805 859 3362:3170

Trenéři[editovat | editovat zdroj]

Chronologický seznam trenérů[editovat | editovat zdroj]

Trenéři klubu
   

Fotbalisté[editovat | editovat zdroj]

Tabulky[editovat | editovat zdroj]

Podle oficiálních zápasů[editovat | editovat zdroj]

Ke dni 25. 7. 2023

Celkový počet zápasů V 1. lize V domácím poháru V Evropských pohárech
Pořadí Jméno Počet Pořadí Jméno Počet Pořadí Jméno Počet Pořadí Jméno Počet
1. Itálie Giacomo Bulgarelli 486 1. Itálie Giacomo Bulgarelli 392 1. Itálie Tazio Roversi 80 1. Itálie Marino Perani 42
2. Itálie Tazio Roversi 459 2. Itálie Felice Gasperi 384 2. Itálie Franco Cresci 73 2. Itálie Francesco Janich 41
3. Itálie Carlo Reguzzoni 417 3. Itálie Carlo Reguzzoni 378 3. Itálie Giuseppe Savoldi 57 3. Itálie Giacomo Bulgarelli 40
4. Itálie Carlo Nervo 417 4. Itálie Carlo Nervo 358 4. Itálie Giacomo Bulgarelli 56 4. Itálie Tazio Roversi 38
5. Itálie Marino Perani 415 5. Itálie Angelo Schiavio 348 5. Itálie Marino Perani 51 5. Itálie Giuseppe Vavassori 33
6. Itálie Felice Gasperi 404 6. Itálie Mario Gianni 347 6. Itálie Adelmo Paris 46 6. Itálie Carlo Furlanis 33
7. Itálie Franco Cresci 404 7. Itálie Tazio Roversi 341 7. Itálie Giancarlo Marocchi 43 7. Itálie Franco Cresci 30
8. Itálie Francesco Janich 376 8. Itálie Marino Perani 322 8. Itálie Francesco Janich 40 8. Itálie Giuseppe Savoldi 30
9. Itálie Angelo Schiavio 364 9. Itálie Dino Ballacci 305 9. Itálie Carlo Nervo 36 9. Itálie Romano Fogli 30
10. Itálie Mario Gianni 362 10. Itálie Franco Cresci 301 10. Itálie Giuseppe Zinetti 35 10. Itálie Ivan Gregori 28

Podle vstřelených branek[editovat | editovat zdroj]

Ke dni 25. 7. 2023

Celkový počet branek V 1. lize V domácím poháru V Evropských pohárech
Pořadí Jméno Počet Pořadí Jméno Počet Pořadí Jméno Počet Pořadí Jméno Počet
1. Itálie Angelo Schiavio 251 1. Itálie Carlo Reguzzoni 145 1. Itálie Giuseppe Savoldi 27 1. Dánsko Harald Nielsen 19
2. Itálie Carlo Reguzzoni 168 2. Itálie Ezio Pascutti 130 2. Itálie Gino Cappello 21 2. Itálie Carlo Reguzzoni 18
3. Itálie Ezio Pascutti 142 3. Itálie Angelo Schiavio 109 3. Itálie Héctor Puricelli 12 3. Itálie Giuseppe Savoldi 17
4. Itálie Giuseppe Savoldi 140 4. Itálie Gino Pivatelli 105 4. Itálie Claudio Bellucci 11 4. Itálie Giuseppe Signori 14
5. Itálie Gino Cappello 122 5. Itálie Giuseppe Savoldi 96 5. Itálie Amedeo Biavati 11 5. Uruguay Héctor Demarco 10
6. Itálie Gino Pivatelli 105 6. Itálie Bruno Maini 88 6. Itálie Marino Perani 9 6. Itálie Bruno Maini 9
7. Itálie Giuseppe Della Valle 104 7. Itálie Cesarino Cervellati 86 7. Itálie Giacomo Bulgarelli 8 7. Itálie Angelo Schiavio 9
8. Dánsko Harald Nielsen 104 8. Dánsko Harald Nielsen 81 8. Itálie Pietro Ghetti 8 8. Itálie Bruno Pace 8
9. Itálie Bruno Maini 101 9. Itálie Héctor Puricelli 80 9. Itálie Fabio Poli 8 9. Itálie Giacomo Bulgarelli 7
10. Itálie Héctor Puricelli 96 10. Itálie Gino Cappello 80 10. Itálie Loris Pradella 8 10. Německo Helmut Haller 7

Rekordní přestupy[editovat | editovat zdroj]

Nákup Prodej
Pořadí Jméno sezona klub částka Pořadí Jméno sezona klub částka
1. Itálie Riccardo Orsolini 2019/2020 Juventus 15 mil. Euro 1. Itálie Simone Verdi 2018/2019 Neapol 24,5 mil. Euro
2. Gambie Musa Barrow 2021/2022 Atalanta 14,34 mil. Euro 2. Belgie Arthur Theate 2022/2023 Rennes 19 mil. Euro
3. Švédsko Jesper Karlsson 2023/2024 Alkmaar 11 mil. Euro 3. Japonsko Takehiro Tomiyasu 2021/2022 Arsenal 18,6 mil. Euro
4. Argentina Nicolás Domínguez 2019/2020 Vélez Sarsfield 10,98 mil. Euro 4. Skotsko Aaron Hickey 2022/2023 Brentford 16,5 mil. Euro
5. Polsko Lukasz Skorupski 2018/2019 Řím 9 mil. Euro 5. Uruguay Gastón Ramírez 2012/2013 Southampton 15,2 mil. Euro
6. Nizozemsko Sam Beukema 2023/2024 Alkmaar 9 mil. Euro 6. Guinea Amadou Diawara 2016/2017 Neapol 14,5 mil. Euro
7. Švýcarsko Dan Ndoye 2023/2023 Basilej 9 mil. Euro 7. Chile Erick Pulgar 2019/2020 Fiorentina 12,3 mil. Euro
8. Itálie Mattia Destro 2015/2016 Řím 8,5 mil. Euro 8. Nizozemsko Jerdy Schouten 2023/2024 Eindhoven 12 mil. Euro
9. Nizozemsko Joshua Zirkzee 2022/2023 Bayern 8,5 mil. Euro 9. Argentina Nicolás Domínguez 2023/2024 Nottingham 10 mil. Euro
10. Argentina Julio Cruz 2000/2001 Feyenoord 8,2 mil. Euro 10. Argentina Julio Cruz 2003/2004 Inter 9,5 mil. Euro

Nejlepší střelci v soutěžích[editovat | editovat zdroj]

Nejlepší střelci v lize (7 prvenství) Nejlepší střelci v pohárech (2) Nejlepší střelci ve středoevropském poháru (3)
Angelo Schiavio (1931/32) 25 branek Giuseppe Savoldi (1969/70) 10 branek Carlo Reguzzoni (1934) 10 branek
Ettore Puricelli (1938/39) 19 branek Giuseppe Savoldi (1973/74) 10 branek Harald Nielsen (1962) 11 branek
Ettore Puricelli (1940/41) 22 branek Lorenzo Marronaro,
Fabio Poli (1989) 3 branky
Gino Pivatelli (1955/56) 29 branek
Harald Nielsen (1962/63) 19 branek
Harald Nielsen (1963/64) 21 branek
Giuseppe Savoldi (1972/73) 17 branek

Na velkých turnajích[editovat | editovat zdroj]

Vítězové Mistrovství světa[editovat | editovat zdroj]

Účastníci Mistrovství světa[editovat | editovat zdroj]

Vítězové Mistrovství Evropy[editovat | editovat zdroj]

Účastníci Mistrovství Evropy[editovat | editovat zdroj]

Vítězové Copa América[editovat | editovat zdroj]

Účastníci Copa América[editovat | editovat zdroj]

Vítězové Afrického poháru národů[editovat | editovat zdroj]

Účastníci Afrického poháru národů[editovat | editovat zdroj]

Vítězové Olympijských her[editovat | editovat zdroj]

Účastníci Olympijských her[editovat | editovat zdroj]

Další slavní hráči[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Kategorie:Fotbalisté Bologna FC.

Česká stopa[editovat | editovat zdroj]

Hráči[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Bologna Football Club 1909 na italské Wikipedii.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]