Livno
| Livno |
|
|---|---|
 |
|
| poloha | |
| zeměpisné souřadnice: | 43° 50′ s. š., 17° 0′ v. d. |
| nadmořská výška: | 730 m n. m. |
| entita: | Federace Bosny a Hercegoviny |
| kanton: | Západobosenský kanton |
 |
|
| rozloha a obyvatelstvo | |
| počet obyvatel: | 15 505 |
| etnické složení: | Chorvati, Bosňáci |
| náboženské složení: | Římskokatolické křesťanství |
| správa | |
| starosta: | Luka Čelan |
| oficiální web: | www.hbzup.com/livno/ |
Livno je malé město na jihu Bosny a Hercegoviny, leží ve Federaci Bosny a Hercegoviny a je právním centrem Západobosenského kantonu. Má okolo 15 505 obyvatel.
Historie [editovat]
Roviny okolo města Livno jsou osídlené již od druhého tisíciletí př. n. l. První zmínka o městu je z 27. září 892, z dokumentu chorvatského vévody Mutimira. Přesto však osada tu existovala i dříve, ještě v dobách krátce po stěhování národů, když sem přišli Chorvati.
Mezi lety 1326 a 1463 bylo Livno součástí bosenského banátu. Poté bylo připojeno k Osmanské říši pod jejíž nadvládou zůstalo dalších 400 let, stejně jako celá tehdejší Bosna. Roku 1878 bylo přiděleno Rakousko-Uhersku.
Během 20. století se Livno i jeho okolí, složení obyvatelstva (a to jak náboženské tak národnostní) změnilo tak, jako nikdy předtím. Od roku 1918 patřilo město království SHS, v roce 1929 po územní reformě připadlo už Jugoslávské bánovině Primorje, s centrem ve Splitu. Díky tomu se město kulturně i politicky přiblížilo Chorvatsku; navíc v předvečer 2. světové války se stalo i součástí autonomní Chorvatské bánoviny.
Po skončení války, když bánoviny nahradily republiky respektující hranice jednotlivných národů, Livno se stalo bosenským městem a rozvíjelo se. Po válce v 90. letech bylo Daytonskou smlouvou přiděleno Muslimsko-chorvatské Federaci Bosny a Hercegoviny, takže majoritní jsou zde dnes Chorvati.
Externí odkazy [editovat]
| Opčiny a města Hercegbosenského kantonu | |
|---|---|
|
Bosansko Grahovo | Drvar | Glamoč | Kupres | Livno | Tomislavgrad |
|
