Dražen Dalipagić
| Dražen Dalipagić | |
|---|---|
 | |
| Narození | 27. listopadu 1951 (72 let) Mostar |
| Povolání | basketbalista a trenér basketbalu |
| Ocenění | Síň slávy FIBA (2007) |
| Děti | Davorin Dalipagić |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
| Přehled medailí | ||
|---|---|---|
 Basketbal na LOH
| ||
| stříbro | LOH 1976 | Jugoslávie |
| zlato | LOH 1980 | Jugoslávie |
| bronz | LOH 1984 | Jugoslávie |
| Mistrovství světa v basketbalu mužů | ||
| stříbro | MS 1974 | Jugoslávie |
| zlato | MS 1978 | Jugoslávie |
| bronz | MS 1982 | Jugoslávie |
| bronz | MS 1986 | Jugoslávie |
| Mistrovství Evropy v basketbalu mužů | ||
| zlato | ME 1973 | Jugoslávie |
| zlato | ME 1975 | Jugoslávie |
| zlato | ME 1977 | Jugoslávie |
| bronz | ME 1979 | Jugoslávie |
| stříbro | ME 1981 | Jugoslávie |
Dražen Dalipagić (* 27. listopadu 1951 Mostar) je bývalý srbský[1] a jugoslávský basketbalista, známý také pod přezdívkou Praja. Je jedním z mála hráčů, kteří byli zařazeni do Basketball Hall of Fame, ačkoli nikdy nestartovali v National Basketball Association.
V mládí se věnoval fotbalu, košíkovou začal hrát až jako devatenáctiletý. V přátelském utkání mezi Bosnou a Srbskem roku 1971 si jeho talentu všiml trenér KK Partizan Ranko Žeravica a zařadil ho do prvoligového týmu. Dalipagić s Partizanem získal jugoslávský titul v letech 1976 a 1979 a vyhrál Koračův pohár 1978 a 1979. V roce 1980 přestoupil do italského klubu Reyer Benátky, působil také v Real Madrid Baloncesto a Glaxo Verona, třikrát byl nejlepším střelcem italské ligy. V roce 1987 vytvořil dosud platný italský rekord, když za Benátky proti Virtus Pallacanestro Bologna zaznamenal 70 bodů.
V jugoslávské reprezentaci debutoval roku 1973 a odehrál 243 zápasů, stal se olympijským vítězem, mistrem světa a trojnásobným mistrem Evropy, vyhrál také Středomořské hry 1975, byl jugoslávským vlajkonošem na olympiádě 1984. Byl vyhlášen nejužitečnějším hráčem ME 1977 a MS 1978, kde se stal také králem střelců. V letech 1977 a 1978 získal cenu Mr. Europa pro nejlepšího evropského basketbalistu a roku 1978 byl zvolen jugoslávským sportovcem roku. V roce 2007 byl uveden do síně slávy FIBA. V roce 2008 byl vybrán mezi padesátku nejlepších hráčů v historii Euroligy.
Po ukončení kariéry se stal trenérem. Jeho manželkou je bývalá tenisová reprezentantka Sonja Požegová, mají dvě děti, syn Davorin Dalipagić také krátce hrával za Partizan.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Dalipagić poručio Novoselu: Ja sam građanin Srbije! [online]. [cit. 2021-07-27]. Dostupné online. (chorvatsky)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Dražen Dalipagić na Wikimedia Commons - http://www.euroleague.net/features/voices/2011-2012/vladimir-stankovic/i/92831/drazen-dalipagic-the-sky-jumper
- https://web.archive.org/web/20070624045846/http://www.halloffame.fiba.com/pages/eng/hof/indu/play/2007/p/lid_17904_newsid/19957/bio.html
- http://www.rappler.com/sports/by-sport/basketball/fiba/65393-looking-back-dalipagic-yugos-world-championship-manila-partii
- Dražen Dalipagić v databázi Olympedia (anglicky)
