Gustáv Hraška

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
ikona
Tento článek potřebuje úpravy.
Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vylepšíte. Jak by měly články vypadat, popisují stránky Vzhled a styl, Encyklopedický styl a Odkazy.
Ing. Gustáv Hraška, CSc.
Narození5. ledna 1953 (71 let)
Poprad
Povoláníbasketbalista
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.
Přehled medailí
Mistrovství Evropy v basketbalu mužů
bronz ME 1977 Československo
bronz ME 1981 Československo
Československá basketbalová liga
zlato 1972, 1974, 1981, 1982 4x
stříbro 1973, 1976, 1977, 1985 4x
bronz 1975, 1978, 1988 1x

Gustáv Hraška (* 5. ledna 1953 Spišská Sobota), je bývalý československý basketbalista. Vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Praze. Je zařazen na čestné listině zasloužilých mistrů sportu.

Basketbalovou ligovou kariéru začal ve slovenském klubu Iskra Svit v sezóně 1970/71, po níž přestoupil do Slavie VŠ Praha, kde hrál dvanáct sezón až do roku 1983. V sezóně 1983/84 působil jako hráč i trenér žen ve švédské Elitserien v družstvu Malbas Malmo. Tři sezóny 1984–1987 opět hrál za Iskra Svit a poté opět hrál za Slavii VŠ Praha (1987–1989). V československé basketbalové lize odehrál 18 sezón (1970–1989), čtyřikrát byl mistrem Československa, čtyřikrát vicemistrem a má dvě třetí místa. Pětkrát v letech 1978–1983 byl zařazen do nejlepší pětice hráčů československé 1. ligy basketbalu. V historické střelecké tabulce 1. basketbalové ligy Československa (od sezóny 1962/63 do 1992/93) je na 5. místě s počtem 8460 bodů.[1][2]

S týmem klubu se zúčastnil 11 ročníků evropských klubových pohárů v basketbale, z toho pětkrát Poháru evropských mistrů s účastí třikrát ve čtvrtfinálové skupině (1972, 1973 a 1975), čtyřikrát FIBA Poháru vítězů národních pohárů s účastí ve čtvrtfinálové skupině v roce 1977 a dvou ročníků FIBA Poháru Korač s účastí v roce 1979 ve čtvrtfinálové skupině.

S reprezentačním družstvem Československa se zúčastnil dvou Olympijských her a to 1976 v Montrealu (6. místo) a 1980 v Moskvě (9. místo), když předtím s reprezentačním týmem si vybojoval účast na Olympijských hrách v kvalifikacích v Hamiltonu, Kanada před OH 1976 a v Ženevě před OH 1980. Startoval na třech Mistrovství světa – 1974 v Portoriku (10. místo), 1978 v Manile, Filipíny (9. místo) a 1982 v Kolumbii (10. místo). Hrál na Mistrovství Evropy juniorů 1972 (5. místo) a šesti Mistrovství Evropy mužů – 1973 v Barceloně (4. místo), 1975 v Bělehradě (6. místo), 1977 v Lutychu, Belgie (3. místo), 1979 v Turínu, Itálie (4. místo), 1981 v Praze (3. místo) a 1983 v Nantes, Francie (10. místo). S basketbalovou reprezentací Československa získal na Mistrovství Evropy dvě bronzové medaile a dvě čtvrtá místa. V roce 1977 na světové Univerziádě v Sofii s týmem Československa skončil na třetím místě. Za reprezentační družstvo Československa v letech 1971–1983 odehrál 336 zápasů, z toho na 13 světových a evropských basketbalových soutěžích celkem 91 zápasů, v nichž zaznamenal 761 bodů.

Již během basketbalové kariéry pracoval v letech 1978-90 v Ekonomickém ústavu ČSAV, v letech 1991–1996 v auditorské a konzultantské společnosti Deloitte & Touche, od 1992 na pozici Partner-in charge a v letech 1996–2001 byl finančním a HR ředitelem společnosti RadioMobil/TMobile.

V roce 2001 se umístil na 24. místě ankety o nejlepšího českého basketbalistu dvacátého století. V roce 2016 byl uveden do Síně slávy České basketbalové federace. V roce 2020 byl uveden také do Síně slávy Slovenské basketbalové asociace.

Hráčská kariéra[editovat | editovat zdroj]

Hráč klubů[editovat | editovat zdroj]

Československo[editovat | editovat zdroj]

  • Za reprezentační družstvo Československa v letech 1971–1983 hrál celkem 336 zápasů, z toho na světových a evropských soutěžích 91, v nichž zaznamenal 761 bodů
  • Předolympijská kvalifikace – 1976 Hamilton, Kanada (77 bodů, 8 zápasů) 2. místo a postup na OH • 1980 Ženeva, Švýcarsko (76 bodů, 10 zápasů) 2. místo a postup na OH
    • Celkem na 2 olympijských kvalifikacích 153 bodů v 18 zápasech
  • Olympijské hry – 1976 Montreal (75 bodů, 7 zápasů) 6. místo • 1980 Moskva (38 bodů, 6 zápasů) 9. místo
    • Celkem na 2 olympijských hrách 113 bodů ve 13 zápasech
  • Mistrovství světa – 1974 Portoriko (23 bodů, 6 zápasů) 10. místo • 1978 Manila, Filipíny (44 bodů, 7 zápasů) 9. místo • 1982 Kolumbie (126 bodů, 7 zápasů) 10. místo, 9. místo v tabulce střelců MS
    • Celkem na 3 Mistrovství světa 193 bodů v 20 zápasech
  • Mistrovství Evropy juniorů – 1972 Zadar. Jugoslávie (98 bodů/7 zápasů), nejlepší střelec týmu, 5. místo
  • Mistrovství Evropy mužů – 1973 Barcelona, Španělsko (28 bodů /6 zápasů) 4. místo • 1975 Bělehrad, Jugoslávie (55 /7) 6. místo • 1977 Lutych, Belgie (39 /7) 3. místo • 1979 Turín, Itálie (54 /6) 4. místo • 1981 Praha (40 /7) 3. místo • 1983 Nantes, Francie (86 /7) 10. místo
    • Celkem na 6 Mistrovství Evropy 302 bodů ve 40 zápasech

Knihy[editovat | editovat zdroj]

  • Gustav Hraška: Problémy měření mezinárodního ekonomického efektu, Praha, 1982, 115s
  • Gustav Hraška: Teoretické problémy kvantifikace národního ekonomického efektu, Praha, Ekonomický ústav ČSAV, 1987, 77s
  • Gustav Hraška: Analýza kriteriálních funkcí pro optimalizaci stupně zapojení do MSDP v podmínkách intenzívního rozvoje, Praha, Ekonomický ústav ČSAV, 1989, 95s

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ Ing. Pavel Šimák: Historie československého basketbalu v číslech (1932-1985), Basketbalový svaz ÚV ČSTV, II. část (1985–1992), Česká a slovenská basketbalová federace
  2. ↑ Juraj Gacík: Kronika československého a slovenského basketbalu (1919–1993), (1993–2000)

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Medailisté – Mistrovství Evropy v basketbalu mužů 1977
Jugoslávie Zlatá medaile
SSSR Stříbrná medaile
Československo Bronzová medaile
Medailisté – Mistrovství Evropy v basketbalu mužů 1981
SSSR Zlatá medaile
Jugoslávie Stříbrná medaile
Československo Bronzová medaile
Síň slávy České basketbalové federace
2004: Jiří Drvota • Josef Ezr • Josef Klíma • Ivan Mrázek • Josef Toms • Ladislav Trpkoš • Emil Velenský • Miroslav Vondráček • 2005: Jaroslava Dubská • Hana Ezrová • Věra Horáková • Dagmar Hubálková • Zdeňka Kočandrlová • Eva Křížová • Hana Myslilová • Ludmila Ordnungová • Stanislava Theissigová • Milena Vecková • 2006: Jiří Baumruk • Zdeněk Bobrovský • Jan Kozák • Zdeněk Rylich • Jaroslav Šíp • Miroslav Škeřík • Jaroslav Tetiva • 2007: Milena Jindrová • Helena Malotová • Věra Štechrová • Marta Kreuzová • Olga Přidalová • Marie Zahoříková • Alena Spejchalová • 2012: František Konvička • Jaroslav Křivý • Jiří Šťastný • Bohumil Tomášek • 2013: Jan Bobrovský • Vladimír Pištělák • Jiří Zedníček • Jiří Zídek • 2014: Jiří Ammer • Jiří Konopásek • Robert Mifka • 2015: Dana Klimešová • Anna Součková • Vlasta Mottlová • Milan Merkl • Jiří Růžička • Bohuslav Rylich 2016: Kamil Brabenec • Gustáv Hraška • Jiří Pospíšil 2017: Vladimír Heger • Jan Karger • Miloš Pražák • Miroslav Vondřička 2018: Zdeněk Douša • Hana Doušová • Martina Pechová • Milan Voračka 2019: Dana Aaltonen • Irena Bartošová • Hana Brůhová • Lenka Nechvátalová • Dagmar Pošvářová • Jana Stibůrková • Ivana Třešňáková • Alena Weiserová 2022: Zdeněk Böhm • Olga Fikotová Connolly • Zdeněk Kos
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Gustáv_Hraška&oldid=22732949“