Srebrenik

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Srebrenik
Сребреник
Hrad Srebrenik
Hrad Srebrenik
poloha
zeměpisné souřadnice:
entita: Federace Bosny a Hercegoviny
kanton: Tuzlanský kanton
Srebrenik na mapě
rozloha a obyvatelstvo
rozloha: 249 km²
počet obyvatel: 41 195 (2007)
hustota zalidnění: 164,2 obyv. / km²
etnické složení: Bosňáci, Chorvati
náboženské složení: muslimové, římskokatoličtí křesťané
správa
starosta: Sanel Buljubašić
oficiální web: http://www.srebrenik.ba
telefonní předvolba: +387 35
PSČ: 75 350

Srebrenik je město a opčina v severovýchodní Bosně a Hercegovině. Administrativně se jedná o součást Tuzlanského kantonu. Samotné město, které v roce 2009 mělo kolem 6195 obyvatel,[1] se nachází severozápadně od Tuzly na dolním toku řeky Tinje.

Dějiny[editovat | editovat zdroj]

Srebrenik se poprvé objevuje v historických záznamech roku 1333.[2] První psaný dokument připomíná dřevěné město, kterému vládl Stefan II. Kotromanić, tehdejší bosenský bán. Název města se objevoval v různých podobách a různých zdrojích; kromě původního Sr'bnik se také setkáváme i s Srebranich, či Zrebernek, například v textech původem maďarských. Město tehdy obchodovalo s Dubrovníkem a obchodní cesty vedly přes území dnešní Bosny a Hercegoviny. V této době byl Srebrenik jedním z center historické Bosny, která byla pod nadvládou rodu Kotromanićů a dosahovala rekordně rozsáhlého území. Bosna se tehdy rozprostírala na teritoriu ohraničeném řekou Sávou na severu, Zadarem a Kninem na jihu a jihovýchodní hranici tvoří Herceg Novi. Uherský král Matyáš Korvín v říjnu 1464 prošel se svým vojskem až do severovýchodní Bosny a obsadil rovněž i Srebrenik. Ze území, která získal, zformoval tzv. Srebernickou bánovinu, která byla řízena na základě vojenských pravidel. Za zástupce Bánoviny vybral chorvatského pána Nikolu Ilockého.

Do osmanských rukou se město dostalo v roce 1512 nebo 1521,[3] kdy jej dobyl tehdejší bosenský bey Feriz. Za osmanské vlády přestoupila část obyvatelstva na islám a byla vybudována i mešita.

V dnešní době je hlavní památkou celé oblasti zřícenina z předosmanských dob. V ní se od roku 1977 koná na přelomu srpna a září festival s názvem „Srebrenik - otevřené město umění“.[4] Po druhé světové válce se město rozšířilo o moderní čtvrť s moderní infrastrukturou (osm základních škol, školka, Středoškolské centrum, Dům zdraví, dům kultury s knihovnou, dále pak kino a galerie).

Přírodní poměry[editovat | editovat zdroj]

Srebrenik se nachází v údolí, které vytvořila během času řeka Tinje. Městem prochází silnice, která spojuje města Brčko, Tuzla a Sarajevo. Průměrná nadmořská výška celého území, na kterém se rozkládá srebrenická opština s rozlohou 249 km2, činí 199 m. V roce 1991 tu žilo v četných vsích celkem 40 896 obyvatel. Opština Srebrenik je obklopena horskými masivy Majevica a Trebava.

Ekonomika[editovat | editovat zdroj]

Obyvatelstvo Srebreniku i okolních vesnic se věnuje hlavně zemědělským činnostem, ovocnářství a chovu dobytka. V uplynulých desetiletích za dob SFRJ se podařilo rozvíjet i průmyslovou výrobu, hlavně tedy produkci nábytku, stavebních materiálů a textilu. I přesto se však nejednalo o příliš zprůmyslněnou část Bosny a Hercegoviny, k průměru se začal Srebrenik přibližovat teprve až po ukončení války a budování podniků v nových ekonomických poměrech. Růst byl sice rychlý, neobešel se bez problémů; nesnadná byla například privatizace starších závodů.[5] Půda v okolí řeky je úrodná, avšak náchylná k erozím. Záplavy jsou časté, hlavně během jara, kdy dochází k redukci sněhové pokrývky a řeka Tinje tak zmohutní.[3]

Demografie[editovat | editovat zdroj]

Podle posledního jugoslávského sčítání lidu z roku 1991 měla opština Srebrenik 40 896 obyvatel v celkem 49 sídlech. Vzhledem k válečným přesunům obyvatelstva v první polovině 90. let jsou tyto údaje již značně neaktuální a pouze orientační.

Obyvatelstvo opštiny Srebrenik
rok sčítání 1991 1981 1971
Bosňáci 30 528 (74,64 %) 28 070 (73,73 %) 24 628 (73,25 %)
Srbové 5 308 (12,97 %) 5 545 (14,56 %) 5 489 (16,32 %)
Chorvati 2 752 (6,72 %) 3 167 (8,31 %) 3 256 (9,68 %)
Jugoslávci 1 203 (2,94 %) 767 (2,01 %) 34 (0,10 %)
оstatní, nezjištěno 1 105 (2,70 %) 521 (1,36 %) 213 (0,63 %)
celkem 40 896 38 070 33 620

Přestože dominantním národem jsou v opštině Bosňáci, mnohé z vesnic, které do této opštiny spadají, jsou etnicky čistě srbské (nebo tak tomu bylo podle posledního sčítání lidu. Jednalo se o vesnice Donji Podpeć, Gornji Podpeć, Jasenica, Maoča, Špionica Centar a Špionica Gornja. Vesnice Špionica Srednja, Straža, Gornji Hrgovi a Cerik pak byly převážně chorvatské.

Sport[editovat | editovat zdroj]

Na území opštiny Srebrenik existuje několik sportovních spolků. Roku 1953 byl založen klub FK Gradina, který dnes hraje v První lize Federace Bosny a Hercegoviny. Hraje se také i basketbal, který má v zemích bývalé Jugoslávie velkou tradici. Místním klubem, který se věnuje košíkové je KK Gradina. Hraje se také volejbal (OK Gradina) a házená (Srebrenik 04). Gradina v předválečných dobách patřila k nejúspěšnějším týmům v BiH.

Sídla[editovat | editovat zdroj]

V roce 1991 tvořila opčinu následující sídla (vsi):

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Kategorie Srebrenik ve Wikimedia Commons

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Srebrenik na francouzské Wikipedii.

  1. Srebrenik [online]. World Gazetteer, [cit. 2009-05-21]. Dostupné online. (francouzsky) 
  2. Historija [online]. Město Srebrenik, [cit. 2009-05-21]. Dostupné online. (bosensky) 
  3. a b Municipality Srebrenik [online]. NERDA, [cit. 2009-05-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. Srebrenik [online]. Bosna and Hercegovina Tourism, [cit. 2009-05-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. Privreda [online]. Město Srebrenik, [cit. 2009-05-21]. Dostupné online. (bosensky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Opčiny a města Tuzlanského kantonu Vlajka tuzlanského kantonu

Banovići | Čelić | Doboj Istok | Gračanica | Gradačac | Kalesija | Kladanj | Lukavac | Sapna | Srebrenik | Teočak | Tuzla | Živinice