Bosanski Maglić

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Bosanski Maglić
Maglić
Maglić z Prijevoru

Vrchol 2386 m n. m.
Prominence 56 m
Izolace 0,5 km → Crnogorski Maglić
Poznámka nejvyšší hora státu

Světadíl Evropa
Státy Bosna a Hercegovina Bosna a Hercegovina
Pohoří Dinárské hory / Maglić
Souřadnice 43°16′43″ s. š., 18°44′ v. d.
Bosanski Maglić
Red triangle with thick white border.svg
Bosanski Maglić
Hornina vápenec
Povodí DrinaSávaDunaj

Bosanski Maglić je s výškou 2386 m n. m nejvyšší horou Bosny a Hercegoviny. Leží v Republice srbské, na jihovýchodě území státu při hranici s Černou Horou, 25 km jižně od Foči. Patří do pohoří Maglić v Dinárských horách – souvislého pásu pohoří procházejícím celou Bosnou a Hercegovinou, jehož je druhým nejvyšším vrcholem – ještě o 2 m vyšší je Crnogorski Maglić, který ale leží již v Černé Hoře.

Bosanski Maglić má podobu vápencové pyramidy, se strmými, až 700 m vysokými skalními stěnami k severu, východu a západu. Pouze na jihu přechází do travnatého sedla (2330 m), které jej odděluje od Crnogorskeho Magliće. V západní stěně Bosenskeho Magliće je skalní okno.

Vrchol[editovat | editovat zdroj]

Na vrcholu se nachází kamenný válcový sloup a kovová vlajka v červeno-modro-bílé barvě. Na stožáru vlajky je umístěna vrcholová kniha. Je zde také pamětní deska z roku 1973 na počest jugoslávských partyzánů, kteří v červnu 1943 bojovali v údolí Sutjesky proti fašistickým vojskům.

Bosanski Maglić od jihu,
v západní stěně skalní okno
Vrcholová část Bosanskeho Magliće
Pohled z vrcholu na Crnogorski a Trnovačko jezero


Přístup[editovat | editovat zdroj]

Při výstupu z bosenské strany je výchozím místem obec Tjentište (560 m) v údolí Sutjesky, odkud vede nejprve asfaltová, později makadamová cesta do 20 km vzdáleného sedla Prijevor (1668 m). Z Prijevoru vede zajištěná výstupová cesta na Bosanski Maglić, je značně exponovaná – až II. stupeň UIAA. Alternativou je pokračovat po cestě měnící se v pěšinu až k Trnovačkomu jezeru (1517 m) – to leží sice již v Černé Hoře, ale překračování státní hranice je zde povoleno, hranice dokonce není v terénu ani vyznačena. U jezera je možné za poplatek stanovat a vede odtud značená cesta, která vystoupá na maglićský hřeben pod vrcholem Kapa (2232 m) a pak kolem Maleho, Klekova a Crnogorskeho Magliće míří až na Bosanski Maglić. Existuje také trasa přes plošinu Ulobiči a salaše Stubica do sedla mezi Crnogorskim a Bosenskim Maglićem, ta ale není značena.

Z černohorské strany je výchozím místem obec Mratinje (500–750 m) u Pivské nádrže. Vede odtud cesta (zpočátku rovněž asfaltová) Mratinjskou dolinou, potom pokračuje k salaším Police a do doliny Carev do. V sedle pod vrcholem Kapa se tato trasa napojuje na stezku od Trnovačkova jezera.

Okolí[editovat | editovat zdroj]

  • prales Peručica – pod severní stěnou Bosenskeho Magliće pramení potok Peručica, v jehož údolí se nachází stejnojmenný prales, jeden z největších v Evropě (1390 ha)
  • Národní park Sutjeska – většina bosenské části pohoří Maglič včetně bosenské nejvyšší hory náleží do Národního parku Sutjeska
  • Suha (Suški) – hluboké vápencové údolí pod západními stěnami maglićského hřebene, končí slepým kaňonem pod Trnovačko jezerem, odděluje pohoří Maglić a Volujak
  • Trnovačko jezeroledovcové jezero jižně od Bosenskeho Magliće v tvaru srdce

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  • Kategorie Maglić ve Wikimedia Commons