Bar (Černá Hora)
| Bar Бар |
|||
|---|---|---|---|
 Letní sídlo krále Nikoly I. v Baru |
|||
|
|||
| poloha | |||
| zeměpisné souřadnice: | 42° 10′ s. š., 19° 10′ v. d. | ||
| Opština: | Barská opština | ||
| [[Soubor:{|250px|Bar na mapě]] |
|||
| rozloha a obyvatelstvo | |||
| rozloha: | 598 km² | ||
| počet obyvatel: | 13 719 (2003) | ||
| hustota zalidnění: | 67 obyv. / km² | ||
| etnické složení: | Černohorci, Srbové | ||
| náboženské složení: | Pravoslaví, islám | ||
| správa | |||
| starosta: | Žarko Pavićević | ||
| telefonní předvolba: | +382 32 | ||
| PSČ: | 85 330 | ||
Bar (cyrilicí Бар; italsky Antivari; albánsky Tivari) je město v Černé Hoře na pobřeží Jadranu. Nachází se zde důležitý přístav, z něhož vyplouvají trajekty do Slovinska, Itálie a Řecka, a konečná železniční tratě Bělehrad - Bar. V roce 2003 zde žilo 13 700 obyvatel. Jsou zde mnohé architektonicky zajímavé budovy. Město bylo postaveno až na konci 19. století, čemuž nasvědčují široké bulváry. Těžce jej poškodila zemětřesení v letech 1968 a 1979.
Starý Bar [editovat]
Starý Bar (černohorsky Stari Bar, italsky Antivari, latinsky Antibarium) je město, které zde stálo před Barem. Jeho zbytky se nacházejí několik kilometrů od nového města, na úpatí pohoří Rumija s nejvyšší vrcholem 1 593 m n.m. Dnes je nazýváno městem duchů. Nejstarší domy byly postaveny již v 10. století. Ve 14 . a 15. století byla západní část města opevněna. Město zničili v roce 1878 Turci, než byli vyhnáni z Černé Hory mohutným výbuchem střelného prachu. Částečně se dochovaly Katedrála a románský kostel sv. Jiří ze 12. století. Turci jej používali jako sklad střelného prachu, pak byly téměř zničeny. Dále trosky arcibiskupského paláce, zbytky opevnění města a část vodovodu ze 16. století, který po 200 let zásoboval město vodou. Opraveno bylo několik domů a mešita. Mimo to v okolí města roste více než 130 000 olivovníků, z nichž jeden, vedle staré cesty, která vede ze Starého Baru do Ulcinje, je dle odhadu starší než 2 000 let. Ve městě se nedoporučuje zůstávat po setmění.
