Hercegovské povstání

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Zbraně používané vzbouřenci

Hercegovské povstání (srbochorvatsky Hercegovački ustanak, nebo také Nevesinjska puška) bylo povstání místního obyvatelstva proti osmanské správě na jihu Bosny a Hercegoviny, v okolí obce Nevesinje v roce 1875.[1] Důvodem byla nová politika vůči křesťanskému obyvatelstvu (srbskému i chorvatskému), kterou sice vyhlásil sultán, ale která nebyla v praxi uplatňována místními osmanskými správci.[zdroj?]

Velmi rychle se vzpoura rozšířila do celého regionu[2] a poukázala tak na neschopnost Osmanské říše tento region spravovat. Vojensky podporovaly vzbouřence jak Srbsko, tak i Černá Hora, což vyústilo v roce 1876 v ozbrojený střet mezi oběma státy a Tureckem. Kromě srbského obyvatelstva však vzbouřence podporovali různými způsoby i Chorvati z Rakousko-Uherska.[3] Naplno se tak rozhořela tzv. Velká východní krize, tedy otázka, co s Bosnou a Hercegovinou. Panoval velice rozšířený názor, že by se toto území mělo připojit k Srbsku[4], avšak to nebylo schopné při následujícím konfliktu turecké vojsko porazit; jednak nebylo vojensky vůbec připraveno a ani politická reprezentace zprvu nebyla jednotná v tom, má-li být vyhlášena válka.[zdroj?]

Na mezinárodní scéně vyvolaly bosenské krutosti jak odpor, tak i vlnu zájmu o tento region a některé velmoci (Rusko) se je pokoušely využít pro realizaci vlastních zájmů v případě dělení Balkánského poloostrova. Velká Británie např. oficiálně vyzvala Osmanskou říši, aby s krutostmi skončila a přijala reformní plány (k takové myšlence se potom připojilo i Rakousko-Uhersko). Mezi ruským obyvatelstvem vypukla vlna panslavistických nálad, která byla živena do té doby různými skupinami učenců. Četní dobrovolníci se hlásili na pomoc křesťanskému obyvatelstvu Bosny a Hercegoviny.[5]

Na Berlínském kongresu bylo nakonec území přiřknuto Rakousko-Uhersku (ovšem pouze dočasně)[3], které jej mělo spravovat, byť formálně zůstalo stále součástí Osmanské říše.

Související odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. REDŽIĆ, Enver. Stvaranje jugoslovenske države 1918 godine. Bělehrad : Naučna knjiga, 1989. 487 s. ISBN 86-23-02010-3. Kapitola Bosna i Hercegovina i stvaranje jugoslovenske države, s. 73. (srbochorvatština) 
  2. HORVAT, Banko. Kosovsko pitanje. Záhřeb : Globus, 1998. 332 s. ISBN 86-343-0310-1. Kapitola Formiranje albanske nacije, s. 38. (srbochorvatština) 
  3. a b REDŽIĆ, Enver. Stvaranje jugoslovenske države 1918 godine. Bělehrad : Naučna knjiga, 1989. 487 s. ISBN 86-23-02010-3. Kapitola Bosna i Hercegovina i stvaranje jugoslovenske države, s. 74. (srbochorvatština) 
  4. REDŽIĆ, Enver. Stvaranje jugoslovenske države 1918 godine. Bělehrad : Naučna knjiga, 1989. 487 s. ISBN 86-23-02010-3. Kapitola Bosna i Hercegovina i stvaranje jugoslovenske države, s. 75. (srbochorvatština) 
  5. VLČEK, Radomír. Ruský panslavismus - realita a fikce. Praha : Historický ústav AV ČR, 2002. S. 189. (čeština)