Lovćen

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Lovćen
Štirovnik
Lovćen

Nejvyšší bod Štirovnik (1749 m)

Nadřazená jednotka Dinárské hory
Sousední
jednotky
Orjen

Světadíl Evropa
Stát Černá Hora Černá Hora
Horniny vápenec
Povodí Tara, Drin
Mauzoleum na vrcholu Jezerski vrh
Město Kotor

Lovćen (srbsky Ловћен) je pohoří nacházející se v Černé Hoře v bezprostřední blízkosti Kotorského zálivu na pobřeží Jaderského moře. Jedná se o rozlohou malé, ale významné pohoří místními přezdívané Černohorský Olymp. Nejvyšším vrcholem je Štirovnik (1749 m), který je pro přítomnost vojska pro turisty uzavřený.

Poloha[editovat | editovat zdroj]

Masiv se nachází v jižní části země, jihovýchodně od města Kotor. Spolu s ním je masiv Štirovniku spojen úzkou cestou obsahující 32 serpentin. Ze západu severozápadu obklopuje masiv Kotorský záliv do kterého hory přímo spadají. Dále na východ se táhne krasová krajina, uprostřed které leží turistické centrum, město Cetinje. Zcela na jihu pohoří leží město Budva u stejnojmenného zálivu.

Charakteristika[editovat | editovat zdroj]

V pohoří na malé ploše lze nalézt spoustu bizarních skalních vápencových útvarů, hluboké lesy a vysoko položené alpínské louky. Lovćen se považuje za onu Černou Horu podle které byla celá země pojmenována; je to velmi významné místo pro obyvatele státu. Pohoří je součástí národního parku Lovćen o rozloze 62,2 km². Ten byl vyhlášen v roce 1952 aby chránil mimořádné přírodní a kulturní hodnoty oblasti. Na vrcholu Jezerski vrh, který je nejvýše turisticky dostupné místo v pohoří, se nachází mauzoleum vladyky Petara II. Petroviće Njegoše (Mauzoleum Petara II Petrovišče-Njegoše). Nachází se zde jeho veliká socha z černého mramoru a hrobka. Těsně pod vrcholkem hory Jezerski vrh je parkoviště, z něhož vede tunel pro pěší výstup skrz horu až na její vrchol. Ve výšce 1620 metrů se nachází nejznámější jezero pohoří - Lovcensko jezero.

Geologie[editovat | editovat zdroj]

Pohoří je jako všechny okolní masivy tvořeno vápencem. Kolem nejvyšších vrcholů se nacházejí hluboké krasové deprese (nejhlubší v oblasti) a mnoho štěrbin, rozsedlin, propastí a dalších krasových jevů. Některé z těchto sníženin či puklin (kotliny, pánve) jsou až 200 metrů hluboké (Kuk, Bizaljevac, Vuci podvod, Veliki a Mali Bostur), zatímco jiná mohou být mělká. Jedny z těch mělčích jsou např. Ivanova Korita a Dolovi, kde se nacházejí také největší horské louky a kotliny pohoří. Nejvíce viditelné stopy po posledním glaciálu mohou být nalezeny v severních částech druhého nejvyšší vrcholu Jezerski vrh.

Vrcholy[editovat | editovat zdroj]

Podnebí[editovat | editovat zdroj]

Geografická poloha Lovćenu a jeho morfologie jsou hlavním důvodem proč do pohoří zasahují jak středomořské, mírné - kontinentální klima, tak drsné horské klima. Město Kotor má průměrnou roční teplotu 15,4°C a město Budva 17 °C. V severní a východní části masivu se potom teploty pohybují od 10,5 °C (Ivanova korita) po 5,9 °C (Štirovnik). Lovćen je podobně jako sousední masiv Orjen mimořádně bohatý na spadlé srážky, které zde dosahují ročního průměru až 3500 - 4500 mm. Důvod pro tak velké množství srážek je, že Lovćen je velmi často vystavený teplým vlhkým větrům z Jaderského moře. Tyto větry se dále sráží s chladným vzduchem nad pobřežními horskými řetězci a způsobují oblačnost.

Zajímavost[editovat | editovat zdroj]

Podle pohoří je pojmenován černohorský klub z města Cetinje, FK Lovćen Cetinje.[1]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. FK Lovćen Cetinje, weltfussballarchiv.com (anglicky)

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu