Ocelové město

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Možná hledáte: album Radůzy Ocelový město.
Ocelové město
Frontispis francouzského vydání
Frontispis francouzského vydání
Autor Jules Verne
Původní název Les Cinq Cents Millions de la Bégum
Překladatel Jan Wagner
Ilustrátor Léon Benett
Země FrancieFrancie Francie
Jazyk francouzsky
Edice Podivuhodné cesty
Žánry dobrodružný vědeckofantastický román
Vydavatel Pierre-Jules Hetzel
Datum vydání 1879
Česky vydáno 1895
Předešlé dílo Patnáctiletý kapitán
Následující dílo Číňanovy trampoty v Číně

Ocelové město (někdy též psáno jako Ocelové Město; ve francouzském originále Les Cinq Cents Millions de la Bégum, tj. Pět set miliónů Begumy) je vědeckofantastický román francouzského spisovatele Julesa Verna z jeho cyklu Podivuhodné cesty (Les Voyages extraordinaires), vydaný poprvé v roce 1879. Autorství románu je poněkud sporné, neboť je doloženo, že základem knihy byl text od jiného francouzského spisovatele dobrodružných knih André Laurieho, který Jules Verne přepracoval.

V jednom svazku s tímto románem současně vyšel kratší Vernův historický příběh Vzbouřenci na lodi Bounty (Les Révoltés de la Bounty).

Obsah románu[editovat | editovat zdroj]

Ocelové město, původní ilustrace Léona Benetta.
Ocelové město, původní ilustrace Léona Benetta.
Ocelové město, původní ilustrace Léona Benetta.

Mírumilovný francouzský lékař, Dr. Sarrasin, se jednoho dne od právního zástupce pana Sharpa dozví, že zdědil nepředstavitelně veliké bohatství po příbuzné indické kněžně Begumě z Gokúlu. Dlouho se však ze svého bohatství neraduje, protože se objeví ještě jeden dědic a tím je německý profesor Schultze, který Francouze považuje za podřadný národ. Po soudních sporech si však peníze rozdělí rovným dílem a každý je vloží do svého plánu. Dr. Sarrasin vybuduje v USA ve státě Oregon Francouzské Město, které by mělo být vzorem pro všechna města na světě. Je čisté, bez kriminality a žijí tam hodní lidé. Naopak profesor Schultze vybuduje nedaleko Francouzského Města svoje Ocelové Město, které je v podstatě gigantickou továrnou, vyrábějící tu nejlepší ocel, děla a různé další zbraně.

Dr. Sarrasin má syna Oktáva, lehkovážného mladíka, který myslí jen na zábavu, ale naštěstí je ovlivňován svým mnohem moudřejším a zodpovědnějším přítelem, Marcelem Bruckmannem, mladým Alsasanem.

Jednoho dne se Marcel, který pozoruje vzestup Ocelového Města s velkou nedůvěrou, rozhodne, že do Ocelového Města pronikne a zjistí, zda profesor Schultze chystá proti Francouzskému Městu útok. Marcel v přestrojení za dělníka do přísně střeženého města vstoupí a postupně díky svojí píli a odhodlanosti dosáhne pozice osobního kresliče a důvěrníka profesora Schultze.

Když se Marcelovi stále nedaří proniknout do tajemství ničivé zbraně, kterou pravděpodobně profesor Schultze proti Francouzskému Městu chystá, vyprovokuje hádku, v níž tvrdí, že Německu chybí vynalézavost a že nikdy neovládne svět. Herr Schultze to rozzuří a v záchvatu vzteku mu své tajemství prozradí. Onou tajemnou zbraní je obří dělo umístěné v samotném srdci Ocelového Města, Býčí věži, a speciální náboje do něj, kterými se chystá i přes obrovskou vzdálenost, která obě města dělí, Francouzské Město zničit. Zároveň Marcelovi oznámí, že když zná jeho tajemství, musí zemřít, stejně jako jeho předchůdce. Poté jej uvězní v centrálním bloku města pod dozorem svých dvou osobních strážců. Jemu se však podaří je přelstít, uniknout jim a podpálit modelářskou dílnu. Dýchací přístroj, který mu dá profesor Schultze, aby mohl z dílny v plamenech zachránit vzácný model, využije k odvážnému útěku podzemní říčkou, která vytéká z města ven. Dostane se do Francouzského Města, které neprodleně varuje před hrozícím nebezpečím. Profesor Schultze svou střelu na Francouzské Město sice vystřelí, ale ta díky dosažené 1. kosmické rychlosti, kterou musela mít, aby vzdálenost mezi městy překonala, skončí na oběžné dráze.

Náhle však profesor Schultze přestane komunikovat se světem a postupně se díky jeho absolutní kontrole nad Ocelovým Městem zastaví výroba v celé této gigantické továrně na zbraně. A tak se tam Marcel s Oktávem vydají, aby zjistili, jestli nehrozí ještě nějaké nebezpečí. Poté, co proniknou přes všechny obranné linie nyní již mrtvého města, naleznou profesora Schultze v jeho tajné pracovně. Tam byl udušen a zmrazen po výbuchu vlastní zbraně, granátu naplněného oxidem uhličitým, právě ve chvíli, kdy podepisoval rozkaz k totálnímu zničení a vyhlazení Francouzského Města.

Ilustrace[editovat | editovat zdroj]

Knihu Ocelové město ilustroval Léon Benett

Česká vydání[editovat | editovat zdroj]

V rozporu s tím, že Ocelové Město je zeměpisné jméno, jsou všechna česká vydání uváděna jako Ocelové město[1]:

Filmová adaptace[editovat | editovat zdroj]

Kategorie The Begum's Fortune ve Wikimedia Commons

Podle románu natočil roku 1978 český režisér Ludvík Ráža film Tajemství Ocelového města.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. NKČR

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]