Babia hora

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Babia hora
Babia Góra
Vrchol Babí hory
Vrchol Babí hory

Vrchol 1725 m n. m.
Prominence 1075 m
Izolace 40 km → Brestová, Roháče
Poznámka Nejvyšší hora Beskyd

Světadíl Evropa
Státy SlovenskoSlovensko Slovensko
PolskoPolsko Polsko
Pohoří Oravské Beskydy
Souřadnice 49°34′24″ s. š., 19°31′46″ v. d.
Babia hora
Fire.svg
Babia hora
Hornina pískovec
Povodí Visla, VáhDunaj

Babia hora (polsky Babia Góra) představuje s výškou 1725 m n. m. nejvyšší vrchol Beskyd i celých Vnějších Západních Karpat. Nachází se na hranici mezi Polskem a Slovenskem v oblasti Oravských a Žywieckých Beskyd. S prominencí 1075 m jde o druhou nejprominentnější horu Polska (po Sněžce) a třetí nejprominentnější horu Slovenska (po Gerlachu a Ďumbieru).

Babí hora bývá spolu s Kriváněm ve Vysokých Tatrách a Královou holí v Nízkých Tatrách považována za slovenskou národní horu.[kým?] A to i přes výše zmíněnou skutečnost, že hora leží na státní hranici a že se k ní hrdě hlásí i Poláci, což dokládá například pomník věnovaný papeži Janu Pavlu II., který za mlada tento vrchol pravidelně navštěvoval. Je také druhou nejvyšší z Koruny hor Polska.

Pod vrcholem hory se na polské straně nachází zbytky Chaty na Babí hoře.

Poloha[editovat | editovat zdroj]

Babia hora se jako tichý strážce zvedá při severním okraji slovenské části Oravy na slovensko-polském pomezí v hřebeni Oravských Beskyd. Masív Babí hory má tvar písmena „V“ a v němž se nacházejí i vrcholy Malá Babia hora (Cyl) (1517 m n. m.), Sokolica (1367 m n. m.), Gówniak (1619 m n. m.) a Kępa (1521 m n. m.). Prochází zde hranice mezi povodím Baltského moře (Visla) a Černého moře (Dunaj).

Přístup[editovat | editovat zdroj]

Nejkratší cestu ukazuje od chaty Slaná voda nad obcí Oravská Polhora žlutá turistická značka přes Hviezdoslavovu horáreň. Vzdálenost necelých 9 km, ale převýšení více než 1000 m. Přibližně o 1,5 km je delší výstup od Slané vody po červené trase, který vede oklikou přes Malou Babiu horu. Trasa má celkově mírnější stoupání a větší úsek vede porostem, takže ve slunečných dnech je pocestný více ve stínu. Možný je i přístup po modré nebo červené stezce z polské strany, ale ty jsou ještě o trochu náročnější než žlutá stezka.

Tomu kdo vystoupá na Babí horu po žluté, je nutno doporučit, aby se vydal dále po červené turistické stezce a navštívil také nedaleký nejsevernější bod Slovenska - Modrálová (Medralova), 1150 m n. m., s mezizastávkou na polské chatě Markowe Szczawiny.

Název[editovat | editovat zdroj]

Původ názvu Babí hory není zcela jasný, obvykle se odvozuje od slova baba, které však může mít více významů - například žena, ale také čarodějnice… Česky je obvykle nazývána Babí hora. Poláci ji nazývají Babia Góra či Diablak, to však není zcela přesné, protože Diablak je nejvyšší z vrcholků Babí hory.

Ochrana přírody[editovat | editovat zdroj]

Babí hora je do výšky 1400 až 1450 metrů pokrytá hustými jehličnatými lesy. Ty jsou vystřídány pásmem kosodřeviny a jalovců, jen v nejvyšších polohách se objevuje holní pásmo s alpínskými loukami. O výjimečnosti zdejší krajiny a místní flóry a fauny svědčí skutečnost, že Babí hora i blízké okolí na slovenské straně hory byly zahrnuty do CHKO Horná Orava (587 km2). Polská strana Babí hory je součástí národního parku (Babiogorski park narodowy) s rozlohou pouhých 17 km2.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu