Racek středomořský
Racek středomořský
|
||||||||||||||||
|
|
||||||||||||||||
| Vědecká klasifikace | ||||||||||||||||
|
||||||||||||||||
|
|
||||||||||||||||
| Larus michahellis Naumann, 1840 |
||||||||||||||||
| Poddruhy | ||||||||||||||||
|
L. m. michahellis (kontinentální Evropa) |
Racek středomořský (Larus michahellis) je blízký příbuzný racka stříbřitého a racka bělohlavého. Patří mezi velké racky s dlouhým zobákem. Dospělí jedinci mají šedá záda a křídla s černými špičkami letek. Nohy jsou jasně žluté. Zobák je žlutý s červenou skvrnou na špici. Mladí jednici jsou převážně hnědí s tmavě skvrnitými zády. Problematicky rozlišitelný od racka stříbřitého a racka bělohlavého.
Hlas - volání „aau--kja-kja-jak“, při vyrušení „gag-ag-ag“, varování opakované „kiou“.
Hnízdění - hnízdní areál zahruje pobřežní a jezerní oblasti od Francie a Holandska po Balkánský poloostrov a Polsko. Od druhé poloviny 20. století se šíří východním směrem. Hnízdí počátkem května jednou ročně. V ČR pravidelně hnízdí v počtu do 5 párů.
Potrava - především ryby, bezobratlí, měkkýši, vejce, drobní obratlovci a též odpadky na skládkách.
Racek středomořský je stálý až potulný pták. Na podzim často zaletuje podél velkých řek ze Středomoří do vnitrozemí Evropy.