Racek Audouinův

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Racek Audouinův

Racek Audouinův, adultní pták
Racek Audouinův, adultní pták
Stupeň ohrožení podle IUCN
Vědecká klasifikace
Říše: živočichové (Animalia)
Kmen: strunatci (Chordata)
Podkmen: obratlovci (Vertebrata)
Třída: ptáci (Aves)
Podtřída: letci (Neoghathae)
Řád: dlouhokřídlí (Charadriiformes)
Čeleď: rackovití (Laridae)
Rod: Ichthyaetus
Binomické jméno
Ichthyaetus audouinii
Payraudeau, 1826
Synonyma
  • racek zelenonohý
  • Larus audouinii

Racek Audouinův (Ichthyaetus audouinii) je středně velký druh racka z rodu Ichthyaetus.

České jméno[editovat | editovat zdroj]

V navrhovaném názvosloví, schváleném ČSO je uváděn název racek zelenonohý.[1] Již předtím však byl tento druh na našem území pozorován a jeho výskyt publikován pod názvem racek Audouinův. Ornitologická veřejnost proto uznává a používá toto o deset let dříve publikované jméno.[2]

Popis[editovat | editovat zdroj]

Skupina adultních ptáků, Baleáry

Zbarvením se podobá racku stříbřitému a podobným druhům, má však červený zobák s černou páskou na špičce a světlou špičkou. Mladí ptáci jsou pro laika těžko odlišitelní.

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Racek Audouinův hnízdí na několika místech Středozemního moře, s největší kolonii v deltě řeky Ebro. Zatímco v roce 1966 byla celosvětová populace odhadována na pouhých 800-1000 párů, do roku 1997 vzrostla na 18 500-19 000 párů.[3] V zimě se rozptyluje po tomto moři a dále na pobřeží severozápadní Afriky. Výjimečně zaletuje dále na sever do vnitrozemí a na atlantské pobřeží Evropy.[4] V květnu 2003 byl poprvé pozorován ve Velké Británii a Nizozemsku.[5][6] V září 2005 byl zjištěn až na Azorských ostrovech.[3] Zalétl také do České republiky, kde byl dosud zjištěn třikrát.[2][7]


Reference[editovat | editovat zdroj]

Kategorie Ichthyaetus audouinii ve Wikimedia Commons

  1. HUDEC, K.; ČAPEK, M.; HANÁK, F.; KLIMEŠ, J.; PAVÍZA, R. Soustava a české názvosloví ptáků světa. Přerov : Muzeum Komenského v Přerově, 2003.  
  2. a b ŠÍREK, J.; POHANKA, J. První pozorování racka Audouinova (Larus audouinii) v České republice. Sylvia. 1994, roč. 30, s. 160-161.  
  3. a b GORDINHO, L. O. R.; MARTINS, G. M. O. The first Audouin's Gull for the Azores. Just 1,500 miles off Newfoundland. Birding. 2009, roč. 46, s. 1-4.  
  4. OLSEN, K. M. O.; LARSSON, H. Gulls of North America, Europe and Asia. Princeton & Oxford : Princeton University Press, 2003.  
  5. BOURC. British Ornithologists’ Union Records Committee: 31st Report (October 2004). Ibis. 2005, roč. 147, s. 246-250.  
  6. WALKER, D. Audouin's Gull: new to Britain. British Birds. 2004, roč. 97, čís. 10, s. 537-541.  
  7. http://fkcso.sweb.cz/laraud.htm Přehled pozorování racka Audouinova v ČR na stránkách FK ČSO