Otrava
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Otrava je chorobný stav vyvolaný přítomností jedu v organismu. Jako na otravu lze též pohlížet na chorobu, jejíž hlavní negativní účinek pochází z jedů produkovaných patogeny (platí např. pro tetanus).
Obsah |
[editovat] Příčiny otrav
[editovat] Úmyslná otrava
- Sebevražedný úmysl, velmi často pouze demonstračního charakteru, tvoří naprostou většinu otrav (až 90 %), průměrný věk otrávených činí 25 let. Nejčastějšími prostředky jsou běžné léky (zvláště na spaní) velmi často v kombinaci s alkoholem.
- Pokus o vraždu.
[editovat] Nenáhodná otrava
- Užívání drog.
[editovat] Náhodná otrava
- Děti ve věku 1–5 let (léky, kosmetické přípravky a jiné chemikálie).
- Dospělí při výkonu povolání (např. při práci v prostředí s vyšší koncentrací toxických plynů či par, v zemědělství či v průmyslu).
- Náhodná záměna - trvalým zdrojem otrav je nalévání jedovatých látek do lahví od nápojů.
- Otravy zplodinami při hoření, nejčastější je otrava oxidem uhelnatým, která má též nejvíce smrtelných následků. Moderní materiály uvolňují například i chlór, fosgen a kyanovodík.
- Otrava jídlem či pitím - zejména jedovatými houbami nebo nevhodně skladovaným jídlem, často s výrazně překročenou dobou minimální trvanlivosti. Fugu, maso z kulovité ryby - čtverzubec fugu (Fugu rubripes) - může vést při špatné přípravě ke smrtelným nehodám. Příčinou je jed Tetrodotoxin, který se především vyskytuje ve vnitřnostech ryb
- Otrava vodou je termín používaný pro naředění vnitřního prostředí organismu způsobeného příjmem čisté vody.
- Infekce ze znečištěné vody je častá zejména v tropických oblastech, v našich podmínkách je spíše výjimečná, např. u nevhodně udržovaných studní.
- Uštknutí hadem, kousnutí jedovatým živočichem či podráždění jedovatou rostlinou (např. bolševník velkolepý)
[editovat] Rychlost vzniku otravy
Rozlišujeme akutní otravy (vzniklé následkem jednorázového přijetí velkého množství jedu, například konzumací muchomůrky zelené či uštknutím taipana) a chronické otravy (vzniklé následkem dlouhodobého přijímání nízkých dávek kumulativního jedu, např. většina otrav těžkými kovy). Existují jedy, které dokážou způsobit oba typy otrav, jakož i takové, které fungují pouze jedním způsobem. Některé kumulativní jedy v případě požití většího množství vyvolají silnou nevolnost a jsou vyzvraceny dřív, než se mohou vstřebat, takže vážnou otravu způsobit nemohou, jiné jedy se zase neskladují v organismu, takže v malých dávkách je zdraví lidé mohou víceméně beztrestně přijímat. Existují ovšem i jedy, které se sice v organismu neskladují, ale způsobují i v malém množství drobná poškození, která se při opakovaných požitích kumulují.
[editovat] První pomoc při otravě
- Pokud lze, přerušit působení jedu. Především se jedná o přivedení čerstvého vzduchu při otravě plynem. Zvracení má vysoká rizika a je lépe jej nevyvolávat. U kontaktních jedů je žádoucí odstranění oděvu a omytí kůže nebo sliznic (výplach oka).
- Zjistit příčinu a zajistit vzorek (obal, zbytky smaženice …)
- Obrátit se na odborníka (155 nebo toxikologické středisko 224915402 - nonstop konzultace)
Lékařskou pomoc poskytovanou v případě otravy lze rozdělit zhruba do tří oblastí:
- Odstranění jedu z organismu a zamezení jeho dalšího přijímání. Jedná se především o výplach žaludku, zřídka vyvolávání zvracení v případě požití. Některé jedy kolující v krvi lze odstranit dialýzou (umělou ledvinou).
- Zásahy proti účinkům jedu a jejich tlumení použitím léků, umělou plicní ventilací apod.). Účinných protijedů je bohužel velmi málo, většina otrav je však léčitelná jen podporou životních funkcí.
- Podání séra proti patřičnému jedu (např. antitoxin proti tetanu, sérum proti kobřímu jedu) je spojeno s výrazným rizikem anafylaktického šoku.
