Šplhavci

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Šplhavci

Strakapoud velký (Dendrocopos major)
Strakapoud velký (Dendrocopos major)
Vědecká klasifikace
Říše: živočichové (Animalia)
Kmen: strunatci (Chordata)
Podkmen: obratlovci (Vertebrata)
Třída: ptáci (Aves)
Podtřída: letci (Neognathae)
Řád: šplhavci (Piciformes)
Meyer & Wolf, 1810
Recentní čeledi

Šplhavci (Piciformes) je řád ptáků. Obsahuje čtyři recentní čeledi, ale jsou známy i fosilní skupiny.[1] Někdy se do něj řadí i řád Galbuliformes (leskovci a lenivky).[zdroj?]

Popis[editovat | editovat zdroj]

Šplhavci mají obvykle nápadný zobák: ten však může nabývat různých forem zejména v závislosti na typu přijímané potravy. Zatímco datlovití mají zobák obvykle dlouhý a ostrý, protože jim slouží k tesání do dřeva, vousákovití se živí živočišnou potravou a mají tak spíše tlustý zobák. Tukani mají notoricky známý velký zobák, určený k získávání a manipulaci plodů.[1]

Ti šplhavci, kteří se živí hmyzem, mají dlouhý jazyk s malými háčky. Prsty jsou u některých známých druhů přizpůsobené ke šplhání po svislých kmenech. Dva prsty v tom případě směřují dopředu a dva dozadu. Jejich silný a pružný ocas jim poskytuje oporu při šplhání a tlumí údery zobáku.

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Šplhavci obývají celý svět kromě Austrálie, Papuy-Nové Guiney a Madagaskaru. Žijí hlavně v lesích. Známo je asi 380 druhů.[zdroj?] V ČR žije 10 druhů; všechny druhy jsou chráněné.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b http://www.biolib.cz/cz/taxon/id8785/