Potápky

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Potápky

Potápka roháč
Vědecká klasifikace
Říše: živočichové (Animalia)
Kmen: strunatci (Chordata)
Třída: ptáci (Aves)
Podtřída: letci (Neognathae)
Řád: potápky (Podicipediformes)
Fürbringer, 1888
Čeleď: potápkovití (Podicipedidae)
Bonaparte, 1831
Rody
  • potápka Podiceps
  • potápka Aechmophorus
  • potápka Podilymbus
  • potápka Poliocephalus
  • potápka Rollandia
  • potápka Tachybaptus
Tento článek pojednává o řádu vodních ptáků. O nekonformní, prozápadně orientované mládeži pojednává článek Potápka (subkultura).

Potápky (Podicipediformes) je řád vodních ptáků. Obsahuje jedinou čeleď, potápkovití, s 20 žijícími druhy v šesti rodech. Mají velmi vyvinutou kostrční žlázu. Pod vodou vydrží až pět minut.

Vzhled[editovat | editovat zdroj]

Potápky dorůstají velikosti od nejmenších 27 cm až po největší 48 cm. Mají velmi krátký zobák, dlouhý krk a kratičký ocas. Prsty mají opatřené plovacími lemy a nohy jsou posunuty dozadu tak, že ptáci prakticky nemohou stát. Obě pohlaví vypadají stejně.

Fylogeneze[editovat | editovat zdroj]

Řadu let byly potápky považované za sesterskou skupinu potáplic (Gaviiformes). Moderní výzkumy ukázaly, že se v tomto případě jedná o konvergentní vývoj. Sesterskou skupinou potápek jsou ve skutečnosti plameňáci (Phoenicopteriformes); řada společných znaků zahrnuje například:[1]

  • nejméně 23 presakrálních obratlů (u většiny ostatních ptáků 18-21)
  • notarium vzniklé srůstem čtyř nebo pěti hrudních obratlů
  • 11 ručních letek (jediná další skupina se stejným počtem jsou čápovití (Ciconiidae))

Potrava[editovat | editovat zdroj]

Pro potravu se potápějí do vody, kde loví ryby, hmyz, měkkýše a korýše.

Mláďata[editovat | editovat zdroj]

Potápky si budují své hnízdo z vodních rostlin. Vypadá jako plovoucí plošina na vodě či chuchvalec ukotvený vodními rostlinami. Hnízdí v rákosí, na větších jezerech, zatopených lomech i umělých vodních nádržích. Obvykle hnízdí po jednotlivých párech, některé druhy (jako potápka černokrká) hnízdí i v koloniích. Samice snáší jednou či dvakrát (podle druhu) do roka 4-6 bílých vajec, o které se starají oba rodiče. Mláďata krmí nejčastěji rybami. Rodiče často polykají vlastní peří a pak jím krmí svá mláďata, kterým tím pomáhají při trávení, zbavují je cizopasníků v žaludku. Jako u potáplic se mláďata vozí na hřbetě rodičů.

Zástupci[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. MAYR, Gerald. Morphological evidence for sister group relationship between flamingos (Aves: Phoenicopteridae) and grebes (Podicipedidae). Zoological Journal of the Linnean Society. 2004, roč. 140, s. 157–169. Dostupné online.