Myšáci

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Myšáci

myšák dlouhoocasý
Vědecká klasifikace
Říše: živočichové (Animalia)
Kmen: strunatci (Chordata)
Podkmen: obratlovci (Vertebrata)
Třída: ptáci (Aves)
Podtřída: letci (Neognathae)
Řád: myšáci (Coliiformes)

Myšáci (Coliiformes) jsou malým řádem ptáků, jehož zástupci se vyskytují pouze v subsaharské Africe.

Jméno myšáci dostali podle způsobu, jakým hledají potravu - pobíhají po zemi nebo šplhají po keřích a při pohybu vegetací vypadají jako hlodavci. Rovněž jejich velmi jemné peří připomíná spíše myší srst než peří jiných ptáků.

Popis[editovat | editovat zdroj]

  • Velikost: 30–34 cm (2/3 je ocásek)
  • Hmotnost: 45-55 gramů

Myšáci jsou menší ptáci připomínající pěvce, nejsou s nimi však příbuzní. Bývají šedě nebo hnědě zbarvení a mají velmi dlouhý ocásek, tvořený pouhými deseti ocasními pery. Obě pohlaví se mohou chlubit chocholkou na hlavě.

Mají také jedinečným způsobem utvářené nohy - vnější prsty mohou otáčet tak, že směřují dopředu (spolu s ostatními prsty, nohy pak slouží pro zavěšení) nebo dozadu (pro uchopení).

Způsob života[editovat | editovat zdroj]

Jsou to sociální ptáci, žijící v hejnech. Jako jedni z mála ptáků vyžadují tělesný kontakt a členové hejna proto sedávají vedle sebe, těsně nahloučení. Především při nocování vytvářejí těsné "hrozny", čítající i několik desítek ptáků. Myšáci hnízdí na stromech. Samička snáší většinou 2-4 vejce, mláďata jsou krmivá. Myšáci jsou býložraví, živí se pupeny, listy nebo plody. Potravu si hledají na zemi nebo na stromech. Na ovocných plantážích mohou škodit.

Paleontologie[editovat | editovat zdroj]

V Anglii byla nalezena zkamenělina myšáka pocházející z eocénu. Myšáci tedy bývali mnohem rozšířenější než dnes, v současnosti se vyskytují jen v subsaharské Africe.

Systém myšáků[editovat | editovat zdroj]

Čeleď: myšákovití (Coliidae)

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu