Turakové
|
|
||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
 turako Hartlaubův (Tauraco hartlaubi)
|
||||||||||
| Vědecká klasifikace | ||||||||||
|
||||||||||
| Rody | ||||||||||
|
Turakové (Musophagiformes) jsou řádem ptáků. Řád je zastoupený jedinou čeledí turakovití (Musophagidae) s 23 druhy. Turakové jsou středně velcí ptáci, obvykle nápadně zeleně a červeně zbarvení, díky specifickým a mezi ptáky unikátním pigmentům. Mají krátká zakulacená křídla a prodloužená ocasní pera, většina druhů má na hlavě chocholku. Žijí v Africe jižně od Sahary v tropických lesích, na savanách a stepích. Mají melodický hlas, často se ozývají. Hnízda si staví na stromech, snášejí dvě bílá vejce, na nichž sedí asi tři týdny. Mláďata mají husté černé prachové peří. Živí se ovocem a semeny.[1]
Obsah |
Barviva [editovat]
V opeření turaků se nacházejí dvě unikátní barviva - červený turacin (na letkách) a zelený turakoverdin. Obě barviva jsou organickými sloučeninami obsahujícími ve své molekule atomy mědi. Turakoverdin je jedno z mála zelených barviv, známých u ptáků; zelené zbarvení většiny ostatních druhů je výsledkem fyzikálních procesů a není způsobeno barvivem.[2]
Fylogeneze [editovat]
Turakové byli původně považováni za podřád kukaček (Cuculiformes). Také současné výzkumy analýzy DNA ukazují, že jsou turakové příbuzní kukačkám, papouškům (Psittaciformes) a hoacinům (Opisthocomiformes).[3], přičemž jejich nejbližšími příbuznými jsou právě hoacinové, kteří jsou jejich sesterskou skupinou.[4]
V rámci turaků existují tři vyhraněné linie, které odpovídají tradičně rozlišovaným podčeledím. Šedě zbarvení sparáci a červeno-zeleně zbarvení turakové tvoří dvě vývojově samostatné skupiny. Bazálním druhem šedých sparáků je sparák bělobřichý (Corythaixoides leucogaster). Banánovci (Musophaga) se nacházejí uvnitř kladu turaků a podle všeho se jedná o vysoce specializovanou skupinu typických turaků. [3]
Taxonomie [editovat]
Turakové se řadí do jediné čeledi (turakovití, Musophagidae), která se dělí do tří podčeledí, zahrnujících 23 druhů.
- Podčeleď Corythaeolinae
- Rod Corythaeola
- C. cristata, turako velký
- Rod Corythaeola
- Podčeleď Musophaginae
- Rod Tauraco
- T. persa, turako chocholatý
- T. livingstonii, turako Livingstonův
- T. schalowi, turako Schalowův
- T. corythaix, turako přílbový
- T. schuetti, turako černozobý
- T. fischeri, turako Fischerův
- T. macrorhynchus, turako žlutozobý
- T. leucolophus, turako bělokorunkatý
- T. bannermani, turako Bannermanův
- T. erythrolophus, turako červenokorunkatý
- T. hartlaubi, turako Hartlaubův
- T. leucotis, turako bělolící
- T. ruspolii, turako světlehlavý
- T. porphyreolophus, turako lesklohlavý
- Rod Ruwenzorornis
- R. johnstoni, turako horský
- Rod Musophaga
- M. violacea, banánovec obecný
- M. rossae, banánovec chocholatý
- Rod Tauraco
- Podčeleď Criniferinae
- Rod Corythaixoides
- C. concolor, sparák šedý
- C. personata, sparák naholící
- C. leucogaster, sparák bělobřichý
- Rod Crinifer
- C. piscator, sparák hnědý
- C. zonurus, sparák žíhaný
- Rod Corythaixoides
Reference [editovat]
- ↑ ILJIČEV, V. D. Fauna mira. Pticy. Moskva : Agropromizdat, 1991.
- ↑ Turakové na AvianWeb.com (anglicky)
- ↑ a b VERON, Géraldine; WINNEY, Bruce J. Phylogenetic relationships within the turacos (Musophagidae). Ibis. 2000, roč. 142, čís. 3, s. 446-456.
- ↑ HUGHES, Janice M.; BAKER, Allan J. Phylogenetic Relationships of the Enigmatic Hoatzin (Opisthocomus hoazin) Resolved Using Mitochondrial and Nuclear Gene Sequence. Molecular Bilogy and Evolution. 1999, roč. 16, čís. 9, s. 1300-1307. Dostupné online.
