Hohol severní

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Hohol severní

Hohol severní - samec
Hohol severní - samec
Stupeň ohrožení podle IUCN
Vědecká klasifikace
Říše: živočichové (Animalia)
Kmen: strunatci (Chordata)
Podkmen: obratlovci (Vertebrata)
Třída: ptáci (Aves)
Podtřída: letci (Neognathae)
Řád: vrubozobí (Anseriformes)
Čeleď: kachnovití (Anatidae)
Rod: hohol (Bucephala)
Binomické jméno
Bucephala clangula
(Linné, 1758)
Synonyma

Clangula clangula

Dvojice hoholů (samec vpravo) v kalifornském Oaklandu.

Hohol severní (Bucephala clangula) je středně velká potápivá kachna.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Je velký přibližně jako kachnička mandarínská, dorůstá 40 – 48 cm, váží 600 - 1300 g a v rozpětí křídel měří kolem 77 – 83 cm. Všichni hoholové mají velmi svérázný vzhled a jsou poměrně snadno rozpoznatelní podle zvláštního tvaru hlavy. Samec má tmavou hlavu s jasně zelenavým odstínem, výraznou bílou skvrnu na obličeji, tmavý zobák, černý hřbet a ocas, příčné černobílé pruhování na bocích, světlé břicho, hruď a hrdlo a oranžové končetiny. Samice jsou celé hnědé a mají černožlutě zbarvený zobák.

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Hohol severní hnízdí u větších vodních ploch obklopenými stromovým porostem zejména v Kanadě a na severu Spojených států, ve Skandinávii a při severním pobřeží Asie. Je převážně tažný, každým rokem se pravidelně stahuje směrem k mořskému pobřeží a na větší nezamrzající vnitrozemské vodní plochy v oblastech s mírnějším klimatem. Pravidelně po celý rok se vyskytuje i v některých vnitrozemských státech střední Evropy. Výjimkou není ani Česká republika, kde ročně hnízdí přibližně 60 - 90 párů a přezimuje zhruba 500 - 1000 jedinců.

Ekologie[editovat | editovat zdroj]

Hohol severní se mimo hnízdní období zdržuje většinou v menších rozvolněných hejnech. Často se potápí. Největší složku jeho potravy tvoří korýši, vodní hmyz, měkkýši a drobné rybky, občas požírá i jikry a vodní rostliny. Sám se stává kořistí především orlů, sov a jiných velkých dravců, samice na hnízdě, vejce a mláďata padají často za kořist medvědům, lasicím, norkům nebo mývalům. Samec v toku se ozývá zejména pronikavým „knirrr“, samice hrčivým „garrr-gra“.

Hnízdí v dutinách stromů, často využívá opuštěné dutiny datlů. Samice klade průměrně 7 - 16 nazelenalých, 48,3 × 59,3 mm velkých a přibližně 64 g těžkých vajec. Zhruba po 1 - 2 dnech samec samici opouští a na vejcích sedí proto sama. Jejich průměrné inkubační období trvá přibližně 28 - 32 dnů. Mláďata hnízdo opouští již po 24 - 36 hodinách a jsou vzletná kolem 55 - 65 dnu života.

Poddruhy[editovat | editovat zdroj]

Hohol severní se na svém rozsáhlém areálu rozšíření vyskytuje celkem ve 2 poddruzích:

  • Hohol eurosibiřský (B. c. clangula)
  • Hohol americký (B. c. americana)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Common Goldeneye na anglické Wikipedii a Schellente na německé Wikipedii.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Dungel J., Hudec, K. (2001): Atlas ptáků České a Slovenské republiky; str. 52. Academia, Praha. ISBN 978-80-200-0927-2

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí galerii k tématu
Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu