Střítež (okres Jihlava)
| Střítež | |
|---|---|
Vjezd do obce od Ždírce, na pozadí komplex průmyslové zóny |
|
|
|
|
| status: | obec |
| NUTS 5 (obec): | CZ0632 587958 |
| kraj (NUTS 3): | Vysočina (CZ063) |
| okres (NUTS 4): | Jihlava (CZ0632) |
| obec s rozšířenou působností: | Jihlava |
| pověřená obec: | |
| historická země: | Čechy |
| katastrální výměra: | 7,46 km² |
| počet obyvatel: | 405 (1. 1. 2013) |
| zeměpisné souřadnice: | 49° 27′ 33″ s. š., 15° 37′ 45″ v. d. |
| nadmořská výška: | 483 m |
| PSČ: | 588 11 |
| zákl. sídelní jednotky: | 1 |
| části obce: | 1 |
| katastrální území: | 1 |
| adresa obecního úřadu: | Střítež 1 588 11 Střítež u Jihlavy |
| starosta / starostka: | Pavel Koudela |
| Oficiální web: http://www.stritez-ji.cz/ E-mail: obecstritez@volny.cz |
|
 Zdroje k infoboxu a částem obce |
|
_znak.jpg)
_vlajka.jpg)
Střítež (německy Schritenz) je obec v okrese Jihlava v Kraji Vysočina. Leží zhruba 9 km severovýchodně od Jihlavy v průměrné nadmořské výšce 483 metrů. Katastrální území nese název Střítež u Jihlavy. K 1. lednu 2013 v obci žilo 405 obyvatel. První zmínka pochází z roku 1347, obec je však pravděpodobně starší. Majitelé vesnice se často střídali, ves patřila například městu Jihlava, dále Lichtenburkům, Trčkům z Lípy a dalším šlechtickým rodům. Na přelomu 20. a 21. století začala výstavba průmyslové zóny směrem na Jihlavu a přímo v obci vznikají nové rodinné domy.
Nachází se v kotlině Hornosázavské pahorkatiny na soutoku Měšínského a Zlatého potoka. Na území obce se rozkládají čtyři velké rybníky čtyři velké rybníky (Pivovarský, Mlýnský, Cihlářský a Obecní). Stříteží prochází silnice třetí třídy č. 3525 a železniční trať číslo 225. Dopravu v obci ovlivňuje severovýchodně ležící komunikace I/38 s nedalekým exitem 112 dálnice D1. V obci sídlí mateřská škola, veřejná knihovna a úřadovna České pošty. Na návrší nad Obecním rybníkem stojí kostel svatého Floriána. Dále se tu nachází židovský hřbitov a kaple Panny Marie.
Obsah |
Název [editovat]
Původ názvu obce není příliš jasný. Nejspíš souvisí s českým výrazem střežiti, což naznačuje, že Střítež původně vznikla jako strážní osada. Jméno se však podle jiných zdrojů mohlo také vyvinout z českého slovního základu čert, z něhož byl odvozen název Čertež a zkomolením vznikl konečný název Střítež.[1] Vývoj názvu přechází od označení Schritiz, které se objevuje v první zmínce o obci roku 1347, přes Strzitez (1353), Strzetez (1380), Schrites (1493), Strzitez (1536, 1544), Strzitezh (Komenského mapa Moravy, 1624)[1], Stryttnsdorf (1626), Schrittens, Sssritenicze (1787), Schrittens, Stříteř (1843, 1854) a Stříteř, Schrittenz (1893).[2] V letech 1869–1921 název obce kolísal mezi Střítež a Stříteř, avšak převažovala varianta Stříteř.[3]
Historie [editovat]
Střítež vznikla pravděpodobně v polovině 13. století na soutoku Zlatého a Měšínského potoka na významné středověké komunikaci z Jihlavy přes Havlíčkův Brod do Prahy.[4] Osídlení zdejšího území však může být starší, neboť zde bylo nalezeno kamenné kladívko z mladší doby kamenné, což by dokládalo dávné osídlení tohoto místa či přechod skupiny osob (pravděpodobně lovců).[1] První písemná zmínka o obci pod názvem Schritis pochází z 22. července 1347.[5] Téhož roku při dělení rodového majetku pánů z Lípy získal Jindřich jako jeden ze čtyř bratrů Humpolec, Rataje a právě Střítež.[6] Rovněž v roce 1347 je poprvé písemně popsáno zdejší hradiště pojmenované Munitio Schritys,[4] které se objevuje v pověsti o dvou bratrech z hradu Šacberk.[pozn. 1] Taktéž ze 14. století pochází pověst o hraběti, jenž zde nechal postavit zámek a nazval jej Střítež podle slova střežiti.[7] Z tohoto hradiště ve středověku vznikla vodní tvrz na břehu Pivovarského rybníka. Po smrti Jindřicha z Lípy se v roce 1353 majetku ujala jeho žena Škonka.[6]
Od roku 1365 Střítež vlastnili Lichtenburkové, kteří statek pronajímali lennímu pánovi Janu Štěrbovi ze Stříteže. V roce 1410 přešel majetek na Jana z Leskovce, jenž místním v roce 1412 udělili právo odúmrti. Jan z Leskovce bojující na straně katolíků padl v bitvě u Želiva v roce 1424.[6] Dědictví se ujal jeho bratr Arnošt z Leskovce, jenž se během husitských válek přidal ke straně podobojí. Dne 10. prosince 1425 Střítež i zdejší tvrz poškodila protihusitská výprava jihlavské posádky pod velením hejtmana Hrocha z Mezilesic.[8] V roce 1436 majetek přešel na Trčky z Lípy.[5] Roku 1493 Mikuláš Trčka z Lípy obnovil hrad poničený husity.[4] O sedm let později Střítež s tvrzí přešla na Mikulášova bratra Buriana Trčku z Lípy a Lipnice,[1] ten v roce 1522 zemřel a dědictví se ujal jeho syn Jan.[6] Dne 28. dubna 1536 Jan Trčka z Lípy majetek prodal Jihlavě, která tak jako moravské město mohla hlasovat v českém sněmu. Ve stejném roce tu začal fungovat pivovar.[9] Dne 15. srpna 1612 v obci kvůli neopatrnosti místního kováře propukl požár,[1] který zničil 27 domů, mlýn a valchu. Jihlava poškozeným přispěla částkou 300 tolarů.[6]
Dne 21. června 1625 Střítež koupil Jan Heidler z Bukové. Po smrti jeho syna Arnošta Ferdinanda Heidlera roku 1683 majetek přešel na rod Pachtů z Rájova.[6] Ti zde o dva roky později nechali postavit lovecký zámeček Karlswald. Roku 1725 majetek získal Ludvík Filip ze Sitzendorfu výměnou za Hlohov a přídavek 300 000 zlatých,[10] o deset let později panství přešlo na litoměřického biskupa Mořice Adolfa, vévodu ze Sachsen-Zeits. V roce 1748 majetek zakoupili hrabata z Palmů. Od 40. let 18. století význam obce upadal. Střítež minula nově stavěná císařská silnice, ve stejné době pravděpodobně zanikla i zdejší tvrz a roku 1760 byla správa panství přesunuta do Štoků. V roce 1808 vyhořel zdejší filiální kostel,[11] který byl obnoven až v roce 1848. Roku 1840 od zadlužených Palmů panství koupil kníže Karel Hohenzollern Sigmaringen.[5] Téhož roku tu začala fungovat německá škola.[1]
Od roku 1869 vesnice spadala pod okres Polná, roku 1880 přešla pod okres Německý Brod (později Havlíčkův).[3] V roce 1878 měla Střítež čtyři místní části, Červený Kříž, Antonínův Důl, Pávov a již neexistující Karlův Les.[1][12] Roku 1886 byl založen hřbitov, o šest let později zřízena fara.[7] V roce 1871 byla vystavěna železniční trať z Jihlavy na Havlíčkův Brod se stanicí ve Stříteži.[5] Roku 1919 v této převážně německé obci Národní jednota pošumavská zřídila českou knihovnu,[1] o deset let později tu byl zaveden elektrický proud. V roce 1937 čeští obyvatelé založili český sbor dobrovolných hasičů.[7]
 |
 |
_map_1764.jpg) |
_map_1836.jpg) |
|---|---|---|---|
| 1720, Müller | 1720 | 1764–1768 | 1836–1852 |
Současnost [editovat]
Po roce 1945 došlo k odsunu obyvatelstva německé národnosti,[5] prázdná stavení po vysídlených rodinách přidělovala osidlovací komise zájemcům z řad českých občanů.[1] V roce 1959 byla založena Tělovýchovná jednota Střítež.[13] V roce 1961 Střítež přešla pod okres Jihlava.[3] Kulturní dům byl slavnostně otevřen 27. dubna 1970. Provoz základní školy byl ukončen ve školním roce 1978/1979. V roce 1998 byla obec plynofikována.[7] Téhož roku se u místní železniční stanice čelně srazily dva vlaky, nehoda si vyžádala osm těžce zraněných.[14] Na začátku 21. století se začal rozvíjet zdejší průmysl, za obcí u silnice III/3525 vznikl komplex průmyslové zóny. V letech 2001–2009 zde lidé postavili dvacet nových rodinných domů,[7] pro něž byla v roce 2005 vystavěna v lokalitě u hřiště čistírna odpadních vod. Obec má vlastní vodárnu a jednou za týden zde ordinuje praktický lékař pro dospělé.[15] Od roku 2011 tu stojí 58. zastávka turistické trasy Stříbrné pomezí.[16]
Obecní správa a politika [editovat]
Zastupitelstvo a starosta [editovat]
Obec má sedmičlenné zastupitelstvo, v jehož čele stojí starosta. Od roku 2002 tuto funkci vykonává Pavel Koudela ze sdružení Nezávislí pro Střítež I.[12] Ve volebním období 2006–2010 se do zastupitelstva dostala dvě sdružení. Sdružení nezávislých kandidátů I získalo čtyři mandáty a Sdružení nezávislých kandidátů II tři mandáty.[17] Ve volebním období 2010–2014 získalo sdružení Pro obec tři zastupitele, sdružení Nezávislí pro Střítež I a sdružení Pro rozvoj obce po dvou.[18]
Znak a vlajka [editovat]
Obecní znak a prapor byl Stříteži udělen usnesením Poslanecké sněmovny ze dne 30. listopadu 2007.[19] Znak a vlajku navrhl heraldik Jan Tejkal. Zastupitelstvo vybíralo ze šesti návrhů. Námět znaku vychází z pečeti z 1. poloviny 18. století, lví hlava odkazuje na vazby k Jihlavě a na erb rodu Pachtů z Rájova.[20] Ve znaku se nachází v červeno–stříbrně štítě šikmý orobinec s listy přirozené barvy provázený v prvním poli stříbrnou korunovanou lví hlavou s krkem a zlatým jazykem, ve čtvrtém poli stříbrným vozovým kolem se čtyřmi rameny. Vlajku tvoří červeno–bíle čtvrcený list, na němž jsou totožné obrazce jako na znaku a liší se jen jejich barva; na vlajce bílá a žlutá nahrazují stříbrnou a zlatou barvu. Vlajka má rozměr šířky ku délce v poměru 2:3.[19]
Přírodní poměry [editovat]
Obec Střítež leží v okresu Jihlava v Kraji Vysočina devět kilometrů severovýchodně od krajského města Jihlava, tři kilometry východně od Ždírce a tři kilometry severovýchodně od Dobronína. Je situována na české straně bývalé zemské hranice. Rozloha katastru obce činí 7,46 km2, z toho zaujímá orná půda 4,53 km2, zahrady 0,14 km2, trvalé travní porosty 0,73 km2, lesní půda 1,15 km2, vodní plochy 0,26 km2, zastavěné plochy 0,17 km2 a ostatní plochy 0,5 km2.[21] Obec má jedno katastrální území s názvem Střítež u Jihlavy.
Geologická stavba, reliéf a půdy [editovat]
Z geologického hlediska je území součástí Českého masivu. Z hornin převažuje pararula a migmatit.[22] Geomorfologicky je oblast součástí Česko-moravské subprovincie, konkrétně Hornosázavské pahorkatiny a jejího podcelku Jihlavsko-sázavské brázdy, v jehož rámci spadá pod geomorfologický okrsek Dobronínská pánev.[23] Průměrná nadmořská výška činí 483 metrů.[24] Nejvyšší bod, Zahradníkův kopec (508 m n. m.), leží u silnice na Dobronín. Nejnižší bod se nachází nedaleko Mlýnského rybníka v nadmořské výšce 492,7 m.[25]
Na převážné části území se vyskytuje pseudoglejová půda, Zahradníkův kopec tvoří kambizemě, které pokrývají rovněž území jihovýchodně od Pivovarského rybníka a západní okraj katastru.[26]
Vodstvo a podnebí [editovat]
Střítež ležící v kotlině na soutoku Měšínského a Zlatého potoka patří k úmoří Severního moře. Celkově se na katastru obce vyskytují čtyři velké rybníky. Obecní rybník o výměře 2,4 hektaru se nachází na návsi a protéká jím Měšínský potok. Pivovarský rybník (dle jiných zdrojů Zámecký)[27] s výměrou 10 hektarů leží na Zlatém potoce, do nějž se posléze zprava vlévá Měšínský potok. Zesílený tok následně protéká dalším rybníkem v katastru, Mlýnským. Poslední z rybníků, Písařský (někdy též Cihlářský, 4,8 ha), se rozkládá směrem k hotelu Tři věžičky u silnice I/38. Rybníky dříve sloužily k obraně obce.[5]
V rámci Quittovy klimatické klasifikace se řadí do mírně teplé oblasti MT3, podle Atlasu podnebí ČSR z roku 1958 do okrsku B5 a dle Köppenovy klasifikace podnebí k vlhkému kontinentálnímu podnebí.[28] Dle údajů z nejbližší meteorologické stanice v Přibyslavi činí průměrná roční teplota 6,8 °C a průměrné srážkový úhrn dosahuje hodnoty 692 mm/rok. Průměrný roční sluneční svit je 1613 hodin.[29]
Flora a fauna [editovat]
V rámci biogeografického členění se řadí k provincii středoevropských listnatých lesů, Hercynské podprovincii, Havlíčkobrodskému bioregionu.[30] Území se nalézá ve fytogeografickém obvodu Českomoravského mezofytika, v okrese 67 Českomoravská vrchovina.[31] Lesy v katastrálním území obce Střítež náleží do přírodní lesní oblasti 16 – Českomoravská vrchovina. Obec obklopují jehličnaté, místy také smíšené lesy. Dříve převažovaly buky a jedle, avšak vlivem lesního hospodářství převládá smrk ztepilý. Na severním okraji katastru se rozkládá les Obora, mezi silnicemi na Dobronín a Ždírec je les pojmenovaný Holotympl a mezi komunikací na Ždírec a Měšínským potokem leží Panský les. Za Cihlářským potokem se jihozápadním směrem stojí les Bažantnice.[32] Potenciálně přirozenou vegetací je bučina s kyčelnicí devítilistou.[33] Severozápadně od logistického centra stojí Krajcův les se smíšeným porostem.[34] Krajinu tvoří pole a louky s trvalým travním porostem.
V okolních lesích se vyskytují srnci obecní (Capreolus capreolus) či divočáci (Sus scrofa). Z dravých ptáků se objevují káně lesní (Buteo buteo). Na komíně varny bývalého pivovaru hnízdí čáp bílý (Ciconia ciconia).[9] Na katastrálním území Stříteže se nenachází žádné zvláště chráněné území ani památný strom.
Demografie [editovat]
Složení obyvatel [editovat]
Dle sčítání lidu v roce 2011 žilo ve Stříteži trvale 390 osob, z toho 178 žen. Celkem 253 občanů se hlásilo k české národnosti, tři ke slovenské, tři k moravské a jeden k ukrajinské.[35] V roce 1787 tu stálo 47 domů, roku 1924 již 123. Koncem 19. století Češi tvořili pětinu obyvatel. Roku 1900 tu žilo 496 Němců a 95 Čechů, o deset let později 393 Němců a 144 Čechů.[5] Podle zápisu v obecní kronice tu v roce 1930 stálo 156 domů, v nichž žilo 628 Čechů, 425 Němců, 6 Židů, 10 Romů a také jeden Maďar.[7]
| Počet | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| obyvatel | 950 | 801 | 861 | 917 | 906 | 1010 | 1070 | 844 | 841 | 489 | 338 | 319 | 332 | 390 |
| domů | 94 | 99 | 102 | 112 | 131 | 127 | 153 | 191 | 169 | 139 | 106 | 124 | 131 | 152 |
Náboženský život [editovat]
Obec je sídlem římskokatolické farnosti Střítež, která náleží do děkanství polenského a královéhradecké diecéze. Farnost nemá kněze. Farním kostelem je kostel svatého Floriána.[37] Podle cenzu z roku 2011 se k víře hlásí 72 z 390 osob, z toho se 48 lidí hlásilo k římskokatolické církvi a dva k Církvi československé husitské. Sedmnáct věřících své vyznání neuvedlo, 121 osob bylo bez náboženské víry.[35] Dříve tu žila židovská komunita, která byla nejpočetnější pravděpodobně v 17. století. Postupně však židů ubývalo, neboť dávali přednost podnikání ve městech.[4]
Školství, kultura a sport [editovat]
Německá škola v obci vznikla v roce 1840.[1] V roce 1900 tu byly školy dvě – jednotřídní česká a dvoutřídní německá.[10] Základní škola zde byla zrušena ve školním roce 1978/1979, kdy ji navštěvovalo 17 žáků. Děti od té doby dojíždějí do základních škol v Dobroníně a Jihlavě. V budově bývalé fary na levé straně silnice do Ždírce sídlí Mateřská škola Střítež s kapacitou dvacet dětí.[38] V centru obce stojí víceúčelová budova z roku 1970. Nachází se zde obecní úřad, pobočka České pošty,[39] veřejná knihovna a sál, který slouží ke kulturnímu vyžití obyvatel obce. Každoročně se tu začátkem května koná pouť, která připadá na patrona zdejšího kostela, svatého Floriána. Místnímu sboru dobrovolných hasičů slouží hasičská zbrojnice. V jižním cípu obce leží fotbalové hřiště, kde místní fotbalový klub TJ Střítež[40] hraje třetí třídu mužů v okrese Jihlava.[41] U hřiště se rozkládá tenisový kurt s antukovým povrchem určený pro tenis a nohejbal.[13]
Hospodářství a doprava [editovat]
Hospodářství [editovat]
Ve Stříteži působí několik obchodních společností, drobných podnikatelů a Celní úřad pro Kraj Vysočina.[42] K roku 2011 zde mělo sídlo 73 podnikatelských subjektů.[39] V obci se nachází pohostinství Pivovarská restaurace, obchod se smíšeným zbožím U Miloše a úřadovna České pošty.[43] Působí zde tříhvězdičkový hotel s restaurací Tři věžičky,[44] čerpací stanice pohonných hmot Agip, reklamní tiskárna Sedmík, společnost DOUCHA specializující se na výrobu elektrorozvaděčů a zpracování plechů,[45] firma nabízející ručně broušené sklo Jaroslav Horr – Sklotex,[46] výrobce a dodavatel betonových produktů venkovní architektury DITON[47] a logistické centrum společnosti Jipocar o velikosti 81 200 m² výrobních, skladových a administrativních prostor.[48] Budova haly C této firmy se stala Prestižní stavbou Vysočiny pro rok 2005.[49] V těchto firmách pracují převážně obyvatelé Jihlavy a okolních obcí. Dříve tu fungovaly mlýn, pila[10] a pivovar.[9] Roku 1949 tu bylo založeno jednotné zemědělské družstvo, které se v roce 1974 sloučilo s JZD Dobronín a vzniklo tak JZD Budovatel.[50] Po roce 1989 byla půda navrácena původním vlastníkům.
Doprava [editovat]
Obcí prochází silnice třetí třídy č. 3525, po níž dle Celostátního sčítání dopravy provedeného v roce 2010 jezdilo celkem 1 463 motorových vozidel za den ve skladbě 1 316 osobních automobilů, 136 těžkých automobilů a 11 jednostopých vozidel.[51] Tato silnice pokračuje dále na Jihlavu, kde se kříží se silnicí první třídy I/38, kde denně projede celkem 12 740 motorových vozidel ve skladbě 9 893 osobních automobilů, 2 789 těžkých automobilů a 58 jednostopých vozidel.[52] Na této křižovatce, nazývané u Tří věžiček, se stalo několik vážných nehod a během dopravní špičky se zde tvoří kolony. Na přelomu let 2013/2014 má dojít ke stavebním úpravám, provoz budou řídit semafory.[53] Ve vzdálenosti 720 metrů od křižovatky u Tří věžiček se nachází exit 112 dálnice D1. Přímo v obci se kříží komunikace III/3525 a III/34819, která vede do Dobronína. Vesnicí prochází železniční trať číslo 225 spojující Havlíčkův Brod s Jihlavou. Železniční zastávka stojí u silnice třetí třídy 3525 na 21. kilometru této tratě.[54] Dopravní obslužnost obce je zajišťována silniční autobusovou dopravou dvou dopravců, ICOM Transport Jihlava a ZDAR; a železniční dopravou. Autobusy jezdí ve směrech na Jihlavu, Polnou a Žďár nad Sázavou.[15]
Památky [editovat]
- Kostel svatého Floriána stojí u zdi hřbitova na částečně zalesněném návrší východně nad obcí. Pozdně barokní stavba byla vybudována roku 1848 na místě ruin původního filiálního kostela, který zde stával již v polovině 18. století.[1] Ten však v noci z 30. dubna na 1. května 1808 vyhořel, zůstaly pouze obvodové zdi.[11] Kulturní památkou Kulturní památkou se stal před rokem 1988.
- Kaple Panny Marie stojí na návsi v parku se vzrostlými lípami. Novogotická obdélná stavba s neodsazeným polygonálním závěrem má na hřebeni střechy sanktusník.[14] Ve štítu se nachází nika se sochou Panny Marie.[11] Před kapličkou se tyčí kamenná poklona – kříž z roku 1817.[55] Kulturní památkou se stala před rokem 1988.
- Židovský hřbitov byl založen v 18. století. Rozkládá se za objekty zemědělského družstva přibližně půl kilometru jihovýchodně od Pivovarského rybníka. Polozbořená zeď ohrazuje několik desítek většinou již poválených náhrobních kamenů.[4] Nejstarší z nich pochází z roku 1834, nejmladší z 18. března 1939.[5] Kulturní památkou se stal před rokem 1988.
- Kamenný kříž s litinovým reliéfem svaté Trojice stojí u silnice k železniční zastávce.[5] Kulturní památkou se stal před rokem 1988.
- Lidová kaplička stojí u cesty v jižním cípu obce před domem čp. 111.
- Lovecký zámeček Karlswald (Karlov, Karlův zámeček) stával v bažantnici asi kilometr od Stříteže směrem na Pávov. V barokním slohu jej nechal vystavět v roce 1685 hrabě František Antonín Pachta. Stavba s půdorysem osmicípé hvězdy stála uprostřed parku, který byl obehnán příkopem a valem. Od zámečku vedlo paprsčitě osm alejí ke stejnému počtu obdélníkovým domků. Název nese na památku dne, kdy tu v září 1723 po korunovaci českým králem při zpáteční cestě do Vídně přenocoval Karel VI. Od roku 1805 budova chátrala. V roce 1850 tu Karel Antonín z Hohenzollern-Sigmaringen nechal zřídit hospodářský dvůr, pavilony tak sloužily jako byty, stodoly a chlévy. Dále objekty vlastnil Alfred Lauer, následně Antonín Fišer. Ve 20. letech 20. století místo sloužilo jako hájovna. Na konci 40. let byl statek znárodněn a poté sloužil jako budovy místního JZD. Fišerovi Karlův dvůr získali v restituci po roce 1989 zpět a pronajali jej řezníku Slámovi z Dobronína, který zde hospodařil. Na konci 90. let 20. století stavby zakoupilo město Jihlava a prodalo jej firmě Bosch Diesel,[56] která objekt strhla a vystavěla zde továrnu na čerpadla, Závod III – Pávov.[57]
Odkazy [editovat]
Poznámky [editovat]
- ↑ Hrad Šacberk stával u města Jihlava. Bratři, kteří ho obývali, se neměli příliš v lásce. Po vzájemné dohodě musel druhý ze sourozenců rodné sídlo opustit a vystavět si vlastní hradiště, které bylo nejméně sedm tisíc kroků vzdálené. Rozhodl se proto pro Střítež.
Reference [editovat]
- ↑ a b c d e f g h i j k KUBA, Walter. Střítež. Polensko. 2002, čís. 2, s. 1-3.
- ↑ PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách : Jejich vznik, původní význam a změny. 4. S-Ž. Praha : Československá akademie věd, 1957. 864 s. Kapitola 14. Střítež, s. 207.
- ↑ a b c Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. 1. vyd. Svazek 2. Praha : Český statistický úřad, 2006. 624 s. ISBN 80-250-1311-1. s. 502.
- ↑ a b c d e VILÍMEK, Ladislav. Židé ve Stříteži. In DVOŘÁK, Petr. Dotyky : Židé v dějinách Jihlavska : sborník k výstavě. Jihlava : Muzeum Vysočiny Jihlava, Státní okresní archiv v Jihlavě, 1998. ISBN 80-901715-4-0. s. 95–98.
- ↑ a b c d e f g h i JAROŠ, Zdeněk. Střítež = Neznámé známé Jihlavsko-zastavení 48.. Jihlavské listy. 2005-06-17, roč. 16, čís. 48, s. 18.
- ↑ a b c d e f HOLÝ, Ivan. Kdo žil v tvrzích na Jihlavsku. Brno : Ivan Holý, 2012. 73 s. ISBN 978-80-260-1786-8. Kapitola Střítež, s. 56-58.
- ↑ a b c d e f KRATOCHVÍL, David. Hledáme nej... UDÁLOSTI NAŠICH MĚST A OBCÍ. Jihlavské listy. 2009-03-27, roč. 20, čís. 25, s. 27.
- ↑ HOFFMANN, František. Jihlava v husitské revoluci. Havlíčkův Brod : Krajské nakladatelství, 1961. 251 s. s. 160.
- ↑ a b c VRÁNA, Filip. Pivovary na Vysočině Střítež. Jihlavské listy. 2011-02-01, roč. 22, čís. 9, s. 13.
- ↑ a b c Ottův slovník naučný, díl 24, s. 253–254, heslo Střítež.
- ↑ a b c KLIMENTOVÁ-REPASKÁ, Eva. Mgr. Brno, 2012 [cit. 2013-04-20]. Magisterská diplomová práce. Filozofická fakulta Masarykovy univerzity. Vedoucí práce Ing. arch. Lea Vojtová, Ph.D.. Dostupné online.
- ↑ a b KRATOCHVÍL, David. Starosti a radosti vašeho starosty. Jihlavské listy. 2001-04-22, roč. 22, čís. 32, s. 17.
- ↑ a b Fotbalový klub TJ Střítež u Jihlavy [online]. TJ Střítež u Jihlavy, [cit. 2013-04-22]. Dostupné online.
- ↑ a b DAVID, Petr. Velká turistická encyklopedie. Kraj Vysočina. Praha : Knižní klub, 2009. 360 s. ISBN 978-80-242-2580-7. Kapitola Střítež, s. 267.
- ↑ a b O obci [online]. Obecní úřad Střítež, [cit. 2013-04-14]. Dostupné online.
- ↑ Mapa Stříbrné pomezí [online]. Stříbrné pomezí, [cit. 2013-04-14]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev obcí 20. 10. – 21. 10. 2006 [online]. Volby.cz, [cit. 2013-04-14]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev obcí 15. 10. – 16. 10. 2010 [online]. Volby.cz, [cit. 2013-04-14]. Dostupné online.
- ↑ a b Udělené symboly – Střítež [online]. 2008-03-11, [cit. 2013-04-14]. Dostupné online.
- ↑ Nových znaků obce se brzy dočkají Střítež a Ždírec. Jihlavský deník [online]. 2007-12-04 [cit. 2013-04-14]. Dostupné online.
- ↑ Veřejná databáze ČSÚ, obec Střítež (okres Jihlava) [online]. Český statistický úřad, [cit. 2013-04-18]. Dostupné online.
- ↑ BORK, Pavel. Zjednodušená geologická mapa 1:50 000 [online]. České geologické služby, [cit. 2013-04-24]. Dostupné online.
- ↑ DEMEK, Jaromír, a kol. Zeměpisný lexikon ČSR. Hory a nížiny. Brno : Academia, 1987. 584 s. s. 43.
- ↑ NOVÁKOVÁ, Božena. Zeměpisný lexikon ČSR : Obce a sídla N–Ž. Praha : Československá akademie věd, 1991. 1225 s. ISBN 80-200-0317-7. Kapitola Střítež, s. 891.
- ↑ Katastrální území Střítež u Jihlavy [online]. Český úřad zeměměřický a katastrální, 2004 - 2013, [cit. 2013-04-24]. Dostupné online.
- ↑ Základní charakteristiky BPEJ. Půdní typy [online]. SOWAC GIS, 2008, rev. 2011-02-20, [cit. 2013-04-27]. Dostupné online.
- ↑ VLČEK, Vladimír. Zeměpisný lexikon ČSR : Vodní toky a nádrže. Praha : Československá akademie věd, 1984. 315 s. Kapitola Zámecký rybník, s. 307.
- ↑ TOLASZ, Radim. Atlas podnebí Česka. Praha : Český hydrometeorologický ústav, 2007. 255 s. ISBN 978-80-86690-26-1.
- ↑ CHALUPSKÝ, Antonín. Meteorologická stanice Přibyslav [online]. Český hydrometeorologický ústav, rev. leden 1996, [cit. 2013-04-24]. Dostupné online.
- ↑ II.5 biogeografické členění, územní systém ekologické stability [PDF]. Kraj Vysočina, [cit. 2013-04-27]. Dostupné online.
- ↑ DIVÍŠEK, Jan; CULEK, Martin; JIROUŠEK, Martin. 5.3 Fytogeografické členění České republiky [online]. Brno: Geografický ústav, Přírodovědecká fakulta, Masarykova univerzita, 2010, [cit. 2013-04-27]. Dostupné online.
- ↑ Střítež u Jihlavy, mapy.cz [online]. mapy.cz, [cit. 2013-04-24]. Dostupné online.
- ↑ Potenciálně přirozená vegetace [online]. Česká geologická služba, [cit. 2013-04-30]. Dostupné online.
- ↑ Lesní plochy a jejich změny podle CORINE Land Cover mezi roky 1990 a 2000 [online]. Národní geoportál INSPIRE, [cit. 2013-05-03]. Dostupné online.
- ↑ a b Sčítání lidu 2011 Střítež [online]. Český statistický úřad, 2011, [cit. 2013-04-14]. Dostupné online.
- ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí ČR 1869 - 2005 - 1. díl [online]. 2007-03-03, [cit. 2013-04-14]. S. 568, 569, záznam 91. Dostupné online.
- ↑ Římskokatolická farnost Střítež - expozitura [online]. Královéhradecká diecéze, 2009, 2010, [cit. 2013-04-14]. Dostupné online.
- ↑ KOUDELA, Pavel. Mateřská škola Střítež [doc]. Střítež: Obecní úřad Střítež, 2011-03-16, [cit. 2013-04-21]. Dostupné online.
- ↑ a b Střítež [online]. Regionální informační servis, 2010, [cit. 2013-04-14]. Dostupné online.
- ↑ TJ Střítež [online]. Fotbalová asociace České republiky, rev. 2013-04-09, [cit. 2013-04-14]. Dostupné online.
- ↑ A2A - III. tř. mužů [online]. Fotbalová asociace České republiky, [cit. 2013-04-14]. Dostupné online.
- ↑ Základní informace o úřadu [online]. Celní úřad pro Kraj Vysočina, 2009, [cit. 2013-04-23]. Dostupné online.
- ↑ Seznam podnikatelů a služeb [online]. Obecní úřad Střítež, [cit. 2013-04-14]. Dostupné online.
- ↑ Tři věžičky [online]. Restaurant Tři věžičky, 2010, [cit. 2013-04-23]. Dostupné online.
- ↑ DOUCHA - rozvaděče a zpracování plechů [online]. Doucha, [cit. 2013-04-23]. Dostupné online.
- ↑ Jaroslav Horr - Sklotex [online]. Jaroslav Horr - Sklotex, [cit. 2013-04-23]. Dostupné online.
- ↑ Profil společnosti [online]. DITON, [cit. 2013-04-23]. Dostupné online.
- ↑ Logistické centrum Jihlava [online]. Jipocar, [cit. 2013-04-23]. Dostupné online.
- ↑ Držitelé ocenění "Prestižní stavba Vysočiny 1992 - 2002", "Prestižní stavba Vysočiny 2005 - logistická hala C" [online]. Jipocar, [cit. 2013-04-23]. Dostupné online.
- ↑ Kamenná historie. Čtyřicet let socialistického zemědělství na Jihlavsku. [s.l.] : Okresní výbor KSČ, 1989. 89 s. Kapitola Jednotné zemědělské družstvo Budovatel Dobronín, s. 38–40.
- ↑ Intenzity dopravy – kraj Vysočina [online]. Praha: Ředitelství silnic a dálnic České republiky, [cit. 2013-04-22]. Kapitola 6-3306. Dostupné online.
- ↑ Intenzity dopravy – kraj Vysočina [online]. Praha: Ředitelství silnic a dálnic České republiky, [cit. 2013-04-22]. Kapitola 6-1130. Dostupné online.
- ↑ BRICHTA, Martin. Tři věžičky: křižovatku budou řídit semafory. Jihlavské listy [online]. 19. března 2013 [cit. 2013-04-23]. Dostupné online.
- ↑ Popis trati 225 Havlíčkův Brod - Jihlava - Veselí nad Lužnicí - Česká republika [online]. ŽelPage, [cit. 2013-04-22]. Dostupné online.
- ↑ POCHE, Emanuel. Umělecké památky Čech 3 (P/Š). Praha : Academia, 1980. 538 s. Kapitola Střítež, s. 457-458.
- ↑ TVARŮŽKOVÁ, Petra. Bc.. Brno, 2008 [cit. 2013-04-22]. Bakalářská diplomová práce. Filozofická fakulta Masarykovy univerzity. Vedoucí práce prof. PhDr. Jiří Kroupa, CSc. Dostupné online.
- ↑ Závody firmy BOSCH DIESEL s.r.o. [online]. Bosch Diesel, [cit. 2013-04-22]. Dostupné online.
Literatura [editovat]
- KUBA, Walter. Střítež. In Polensko 11, č. 2. Polná : Klub za historickou Polnou, 2002. s. 1–3.
- VILÍMEK, Ladislav. Židé ve Stříteži. In DVOŘÁK, Petr. Dotyky : Židé v dějinách Jihlavska : sborník k výstavě. Jihlava : Muzeum Vysočiny Jihlava, Státní okresní archiv v Jihlavě, 1998. ISBN 80-901715-4-0. s. 95–98.
