Nadějov
| Nadějov | |
|---|---|
Kaple svatého Floriána |
|
|
|
|
| status: | obec |
| NUTS 5 (obec): | CZ0632 587575 |
| kraj (NUTS 3): | Vysočina (CZ063) |
| okres (NUTS 4): | Jihlava (CZ0632) |
| obec s rozšířenou působností: | Jihlava |
| pověřená obec: | Polná |
| historická země: | Morava |
| katastrální výměra: | 6,18 km² |
| počet obyvatel: | 206 (3. 7. 2006) |
| zeměpisné souřadnice: | 49° 25′ 27″ s. š., 15° 46′ 41″ v. d. |
| nadmořská výška: | 584 m |
| PSČ: | 588 27 |
| zákl. sídelní jednotky: | 1 |
| části obce: | 1 |
| katastrální území: | 1 |
| adresa obecního úřadu: | Nadějov 81 58827 Jamné u Jihlavy |
| starosta / starostka: | Marie Kučerová |
| Oficiální web: http://www.nadejov.cz E-mail: obec@nadejov.cz |
|
 Zdroje k infoboxu a částem obce |
|
Nadějov (německy Nadieow, Nadejow)[1] je malá obec 15 km východně od Jihlavy s 200 obyvateli. Obec je součástí mikroregionu Polensko.
Obsah |
Geografie [editovat]
Leží v údolí náhorní roviny Křižanovské vrchoviny 8 km jihovýchodně od Polné a 12 kilometrů severovýchodně od Jihlavy. Katastr obce ze severovýchodní strany ohraničuje evropské rozvodí Labe – Dunaj. Obcí protéká Nadějovský potok, přítok řeky Balinky. Na území obce se rozkládá rybník „Pod Obcí“.
Etymologie [editovat]
Za zakladatele obce se považuje opat Naděj, který je v listinách třebíčského kláštera zmiňován v roce 1160 a podle něhož obec dostala svůj název.[2] Podle sčítání obyvatelstva v letech 1869 a 1880 nesla obec název Nádějov.[3]
Znak a prapor [editovat]
22. dubna 2002 dostali zástupci obce z rukou předsedy Poslanecké sněmovny Václava Klause právo držet znak a prapor obce.[2]
Historie [editovat]
Vznik obce Nadějova spadá do doby před 800 lety a připisuje se kolonizačním snahám třebíčského benediktinského kláštera. Opat Naděj sem přivedl první osadníky, kteří po vymýcení a vyžďáření okolního pralesa postavili první dřevěné chatrče. Nadějov byl vystavěn jako vesnice tzv. ulicového typu, kdy nová dřevěná stavení vznikala podél probíhající cesty.
Nadějov se objevuje již v nadační listině Václava II. z roku 1298,[4] kterou zakládal probošství v Měříně.[5]
Další historie obce se spojuje s vladyky, kteří na počátku 15. století sídlili na zhořské tvrzi, roku 1450 patřil k majetku Vaňka Husa ze Zhoře.[4] Roku 1481 prodává Jan Klusáček ze Zhoře, který Nadějov vlastnil od roku 1475, celý majetek zhořské tvrze i s obcí Nadějov majitelům rudoleckého panství, konkrétně Janovi z Vranova. Toto panství pak přechází roku 1552 do vlastnictví významného rytířského rodu Chroustenských z Malovar. Z této doby se již zachovaly první zápisy o poddanských poměrech v urbáři a registrech panství a jsou v nich také připomínána některá jména poddaných na nadějovských gruntech.
Protože se v roce 1620 v osudové bitvě na Bílé hoře Chroustečtí z Malovar přiklonili na stranu proticísařskou, byly jim v rámci pobělohorských konfiskací všechny jejich majetky zabaveny. Roku 1623 pak byly císařem Ferdinandem II. výhodně prodány lombardskému šlechtickému rodu Collaltů. Ti si za své sídlo zvolili zámek v Brtnici a toto panství vlastnili až do počátku 20.století,[2] kdy jim byl majetek vyvlastněn a rozprodán českým občanům.[2]
V letech 1869-1950 spadala obec pod okres Jihlava, v letech 1950-1961 pod okres Jihlava-okolí a od roku 1961 opět pod okres Jihlava.[3]
30. června 1942 nacisté popravili Jana a Marii Plašilovi z Nadějova, kteří poskytli úkryt židovskému zubnímu lékaři Goldsteinovi z Jihlavy, jenž uprchl z transportu.[2] Během období kolektivizace místního zemědělství bylo několik rodin nuceno se z obce vystěhovat, jednoho ze sedláků dokonce odsoudili k sedmi letům odnětí svobody.[2] Roku 1959 založili jednotné zemědělské družstvo III. typu.
Pamětihodnosti [editovat]
Kaple svatého Floriána [editovat]
Kaple svatého Floriána stojí na uprostřed návsi. Pochází z počátku 19. století. Patří mezi státem chráněné památky. Čtvercová kaple stojí na nízké podezdívce. Stěny dělí pilastry s rytými rámy. Pilastry ukončují římsové hlavice. V boční fasádě se nachází půlkruhovitě zaklenuté okno, které je vsazené do zdiva. Průčelí tvoří pravoúhlý vchod se třemi schody a s půlkruhovým nadsvětlíkem. Střecha je čtyřboká, nahoře se nachází makovice s křížem. Na oltáři visí obraz svatého Floriána, stojí na něm sošky svatého Antonína, svatého Josefa a Panny Marie Lurdské. Boční stěny zdobí Ježíš a Panna Marie, plastika svatého Jana Nepomuckého od zdejšího řezbáře Václava Potočky, dřevěný kříž a obraz Panny Marie Růžencové. Roh kaple vyplňuje korouhev svatého Cyrila a Metoděje. Původní zvonek o váze 24 kg byl pravděpodobně zrekvírován za první světové války. Další zvon byl zrekvírován v roce 1942. Na jeho místo přišel zvonek z kaple svatého Václava. 17. června 1951 tu byl posvěcen zvonek nový a předchozí zvonek byl vrácen do kapličky svatého Václava.[6]
Kaple svatého Václava [editovat]
Kaple svatého Václava stojí při cestě do Věžnice. V roce 1929 postavila rodina Skryjových na vlastní náklady[2] Vysvěcení se konalo 22. září 1929. Do roku 2002 uvnitř stávala pískovcová socha svatého Václava, tu však neznámý zloděj v dubnu 2002 ukradl.[7]
Ekonomika [editovat]
Zemědělskou půdu v okolní obdělává akciová společnost ze Zhoře. Sídlí zde několik živnostníků a menším firem zabývajících se zpracováním dřeva.
Obyvatelstvo a občanská vybavenost [editovat]
Stojí zde 50 trvale obydlených domů. 52 % obyvatel patří mezi ekonomicky aktivní, 67 % občanů se hlásí k náboženské víře.[2] Podle sčítání obyvatelstva tu v roce 1930 žilo 338 katolíků, tzn. 100 % obyvatelstva.[1]
Funguje zde obchod se smíšeným zbožím, kulturní dům, který občané vystavěli v roce 1979. K zábavě slouží fotbalové hřiště. V roce 2002 dokončili plynofikaci a vyhloubení hlubinného vrtu určeného pro obecní vodovodní řad.
| Rok | 1850 | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 341 | 317 | 378 | 364 | 350 | 341 | 356 | 338 | 250 | 225 | 178 | 212 | 229 | 208 |
Odkazy [editovat]
Reference [editovat]
- ↑ a b BARTOŠ, Josef; SCHULZ, Jindřich; TRAPL, Miloš. Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848 - 1960. Redakce Josef Bartoš, Jindřich Schulz, Miloš Trapl; Recenze: B. Čerešňák, J. Petrlík, K. Křesadlo, H. Příleská, I. Štarka. 1. vyd. Svazek XI. Ostrava : Profil, 1988. 385 s., 9 map. Kapitola Politický okres Jihlava, s. 69-70.
- ↑ a b c d e f g h i PRCHAL, Jan. Vítejte u nás. In Mikroregion Polensko. Polná : Obce sdružené v Mikroregionu Polensko, 2003. ISBN 80-239-0141-9. Kapitola Nadějov, s. 21-23. (česky)
- ↑ a b Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. 1. vyd. Svazek 2. Praha : Český statistický úřad, 2006. 624 s. ISBN 80-250-1311-1. s. 337.
- ↑ a b PRCHAL, Jan. Polensko. Města, městyse, obce a osady na starých pohlednicích (díl II.). Polná : Fotoklub Polná - Klub za historickou Polnou, 2010. Kapitola Nadějov, s. 38.
- ↑ PRCHAL, Jan. Polensko. Města, městyse, obce a osady na starých pohlednicích (díl I.). Polná : Fotoklub Polná - Klub za historickou Polnou, 2009. Kapitola Nadějov, s. 47.
- ↑ COUFAL, Jindřich. Farnost zhořská: historie a památky. Polná : Linda, 2004. 67 s. Kapitola Kaple sv. Floriána v Nadějově, s. 40–41.
- ↑ COUFAL, Jindřich. Farnost zhořská: historie a památky. Polná : Linda, 2004. 67 s. Kapitola Kaple sv. Václava v Nadějově, s. 41–42.
- ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha : Český statistický úřad, 2006. (760 s.) ISBN 80-250-1311-1. s. 566-567.
Literatura [editovat]
- COUFAL, Jindřich. Sbor dobrovolných hasičů v Nadějově. In Polensko 18, č. 4. Polná : Klub za historickou Polnou, 2009. s. 10–12.
- HLADÍK, Bohuslav. Lidový řezbář Václav Potočka z Nadějova u Polné. In Vlastivědný sborník Vysočiny. Jihlava : Muzeum Vysočiny Jihlava, 1992. s. 257–279.
Související články [editovat]
Externí odkazy [editovat]
| Města, městyse a obce Mikroregionu Polensko |
|---|
|
Arnolec • Brzkov • Dobronín • Dobroutov • Jamné • Jersín • Kamenná • Měšín • Nadějov • Nížkov • Poděšín • Polná • Rybné • Sirákov • Stáj • Šlapanov • Věžnice • Věžnice • Věžnička • Záborná • Zhoř • Ždírec |
