Kostelec (okres Jihlava)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Kostelec
Hlavní ulice, v pozadí kostel sv. Kunhuty

Hlavní ulice, v pozadí kostel sv. Kunhuty

status: obec
NUTS 5 (obec): CZ0632 587401
kraj (NUTS 3): Vysočina (CZ063)
okres (NUTS 4): Jihlava (CZ0632)
obec s rozšířenou působností: Jihlava
pověřená obec:
historická země: Morava + Čechy
katastrální výměra: 8,89 km²
počet obyvatel: 895 (28. 8. 2006)
nadmořská výška: 519 m
PSČ: 588 61
zákl. sídelní jednotky: 1
části obce: 1
katastrální území: 1
adresa obecního úřadu: Kostelec 87
58861 Kostelec u Jihlavy
starosta / starostka: Ing. Jaroslav Matula
Oficiální web: http://www.kostelec-u-Jihlavy.cz
E-mail: ou-kostelec@volny.cz

Kostelec
Red pog.png
Kostelec
Kostelec, Česko
Zdroje k infoboxu a částem obce

Obec Kostelec (německy Wolframs)[1] se nachází v okrese Jihlava, kraj Vysočina. Ke dni 28. 8. 2006 zde žilo 895 obyvatel. Obec původně ležící pouze na Moravě zasahuje v současnosti i do Čech a rozkládá se tak po obou stranách bývalé česko-moravské zemské hranice.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1288. Počátkem 13. století procházela místy současné obce stezka Humpolecká, která vedla od Humpolce přes Kostelec do Třeště a dále na jih. V Kostelci se pravděpodobně nalézal říční brod, kde tato stezka překračovala řeku Jihlavu. V jejím hraničním hvozdu se utvářelo malé strážné sídlo v podobě dvorce či statku s určitými privilegii, jež mělo udržovat průchod a zabezpečit ochranu cesty. Později se tento malý sídelní útvar rozšířil a utvořila se vesnice. O důležitosti tohoto místa nasvědčují i fortifikační znaky kostela sv. Kunhuty, jenž je umístěn na návrší nad řekou s okrouhlým valem po obvodu současné hřbitovní zdi. Tato výrazná stavba dala vesnici jméno. Obec původně nesla i název Wolframs po údajném prvním německém kolonizátoru Wolframu Schenkovi ze Schenkenberku. Do roku 1945 byl Kostelec součástí tzv. Jihlavského jazykového ostrova s převažujícím německým obyvatelstvem. V současnosti je jedním z 24 Kostelců na území ČR.

Demografie[editovat | editovat zdroj]

Složení obyvatel[editovat | editovat zdroj]

Vývoj počtu obyvatel Kostelce[2]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001
Počet obyvatel 380 411 413 412 470 470 502 545 481 432 480 693 826

Členění obce[editovat | editovat zdroj]

Většina obce leží na Moravě; v Čechách pak leží parcely č. 2017, 2018, 2019, 2021, 2022, 2023, 2024, 2025, 2026, 2028, 2032 a části parcel 26/2, 27/1, 2029, 32, 35/1, 35/2, 203/9, 203/10, 203/13, 203/18, 2020. Výše uvedená půda původně náležela k sousednímu českému k.ú. Kostelecký Dvůr.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Kostel svaté Kunhuty - byl postaven na vyvýšeném ostrohu nad řekou Jihlavou. Samotná stavba v sobě nese typické znaky sakrálního i fortifikačního charakteru. Po obvodu současné hřbitovní zdi byl ochranný val. Původně zde stával dřevěný svatostánek, který byl v polovině 13. století nahrazen zděným. Ten byl vybudován v pozdně románském a raně gotickém slohu. Do současnosti se dochovalo především presbyterium a postranní portál, který pochází podle některých historiků z roku 1250. V roce 1803 vypracoval stavitel Johann Zeissl plány na rozšíření kostela. Samotná realizace stavby proběhla v roce 1805, kdy byla zbourána část západní staré lodi a přistavěna širší nová loď ve slohu pozdního baroka. V roce 1824 byla postavena první dřevěná zvonicová věž, jež byla posazena na nižší starší loď. Avšak tato věž byla roku 1898 přenesena na vyšší mladší loď. V současné době kostel prochází několikaletou rekonstrukcí a archeologickým průzkumem.
  • Kaple Panny Marie, památka lidového stavitelství - stojí na severním návrší na okraji obce. Jedná se o jednoduchou pravoúhlou stavbu. Kaple byla postavena mezi lety 1782 až 1811 v pozdně barokním slohu. Strop zdobí štuková rozeta. Opravy kaple probíhaly v letech 1921, 1957 a 1994-1997.
  • Zřícenina hrádku (tvrze) - na malém ostrohu nad vesnicí byl pravděpodobně v letech 1360-1366 vybudován hrádek, jenž měl chránit říční brod. První písemná zpráva o tomto opevněném sídle pochází z roku 1371. Hrádek zřejmě zanikl za husitských válek při opakovaném obléhání města Jihlavy vojskem Jiřího z Poděbrad, během něhož došlo k zpustošení venkova. Hrádek je i v současnosti dobře patrný. Po obvodu areálu jsou viditelné základy a kameny tvořící lícované zdi zástavby. Avšak nejzachovalejší je čelní kamenný val či rozpadlá hradba. Ještě v 19. století se v prostoru hrádku objevovaly sklepy a zdi. Kostelecké tvrziště zkoumal amatérský archeolog a velkostatkář Vilém Richlý, který své nálezy vystavoval ve svém malém muzeu na nedalekém zámku v Mirošově. Jeho pečlivá dokumentace byla odcizena rudou armádou po obsazení zámku v roce 1945. Samotný zámek byl zbourán v roce 1986.
  • Zbytky vodní tvrze - v osmdesátých letech 19. století byla na Gothově louce (dnešním Kaláškově rybníce) při stavbě dráhy Jihlava - Veselí nad Lužnicí železničními staviteli odkryta a zdokumentována rozsáhlá stavba vodní tvrze. Ještě v minulém století zde stály zdi, které byly rozebrány na stavby. Tvrz byla zřejmě vypleněna a poté zapálena. Stalo se tak snad během třicetileté války.
  • Kostelecký Dvůr (Vestenhof) - již ve 14.století stával pod hrádkem (tvrzí) dvůr. Jeho původní název Vestenhof byl odkazem na tvrz (německý výraz Feste = česky tvrz). V roce 1555 na dvoře hospodařil kostelecký sedlák Jan Dvořák, který si vymohl na tehdejší majitelce panství Evě z Olbramovic povolení stavby mlýna. Hrádek (tvrz) i dvůr byly od svého vzniku nedílnou součástí moravské vesnice Kostelec, i když byly postaveny na českém území. Po husitských válkách se začalo rozlišovat, co patří k Čechám a co k Moravě. V současné době spadá Kostelecký Dvůr pod sousední obec Cejli.
  • Lochy - podzemní sklípky sloužily a dodnes stále slouží pro uchovávání potravin v chladu. Jejich počátek vzniku lze vysledovat do pozdně středověké kolonizace, kdy byly součástí statků. Tyto lochy se v Kostelci nalézají snad na každém kroku. Nejzachovalejší jsou však v centru obce.
  • Krucifix u silnice do Jihlavy z roku 1833
  • 2 lípy u krucifixu s obvody kmenů 280 a 292 cm
  • Dubová alej u silnice k nádraží
  • Boží muka na hřbitově
  • Boží muka u domu čp. 86

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

  • André Spitzer (1926 - 2012) - poslední předválečný člen jihlavské židovské komunity a syn bývalých spolumajitelů kostelecké továrny na uzeniny. Přežil koncentrační tábory Osvětim, Kaufering a Dachau. Spitzerovy vzpomínky jsou zachyceny nadací režiséra Stevena Spielberga.

Průmysl[editovat | editovat zdroj]

Nejvýznamnějším podnikem v obci je známý masokombinát Kostelecké uzeniny. Masokombinát byl založen v roce 1917 na místě bývalé brusírny skla a dřeva a v současnosti je největším výrobcem uzenin v tuzemsku.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Prochází tudy železniční trať Havlíčkův Brod - Veselí nad Lužnicí. Kostelec je i železničním uzlem, neboť zde začíná železniční trať Kostelec u Jihlavy - Slavonice.

Sport[editovat | editovat zdroj]

Na Silničním rybníku má svou základnu Klub vodního lyžování Slavoj Kostelec.

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha : Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 11.  
  2. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí ČR 1869 - 2005 - 1. díl [online]. 2007-03-03, [cit. 2013-03-02]. S. 566, 567, záznam 45. Dostupné online.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • FIALA, Vlastimil. Minulost kosteleckých domů. Kostelec : Obec Kostelec u Jihlavy, 2006. 191 s. ISBN 978-80-254-8973-4.  

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu