Vysoké Studnice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Vysoké Studnice

znak obce Vysoké Studnicevlajka obce Vysoké Studniceznakvlajka

status: obec
NUTS 5 (obec): CZ0632 588181
kraj (NUTS 3): Vysočina (CZ063)
okres (NUTS 4): Jihlava (CZ0632)
obec s rozšířenou působností: Jihlava
pověřená obec:
historická země: Morava
katastrální výměra: 6,64 km²
počet obyvatel: 410 (1. 1. 2014)
nadmořská výška: 568 m
PSČ: 588 21
zákl. sídelní jednotky: 1
části obce: 1
katastrální území: 1
adresa obecního úřadu: Vysoké Studnice 122
588 21 Velký Beranov
starosta / starostka: Jaroslav Vrána
Oficiální web: http://www.vysokestudnice.eu
E-mail: obec@vysokestudnice.eu

Vysoké Studnice
Red pog.png
Vysoké Studnice
Vysoké Studnice, Česko
Zdroje k infoboxu a částem obce

Obec Vysoké Studnice (německy Hochstudnitz)[1] se nachází v okrese Jihlava, kraj Vysočina. Ke dni 1. 1. 2014 zde žilo 410 obyvatel.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1342. Sbor dobrovolných hasičů vznikl 18. května 1889. V roce 2013 měl 81 členů. [2]

Přírodní poměry[editovat | editovat zdroj]

Vysoké Studnice leží v okrese Jihlava, Kraj Vysočina. Nachází se 3 km jihozápadně od Věžnic, 11 km západně od Měřína, 6,5 km severozápadně od Kamenice, 3,5 km severně od Luk nad Jihlavou, 12 km východně od Jihlavy a 5 km východně od Velkého Beranova. Geomorfologicky je oblast součástí Česko-moravské subprovincie, konkrétně Křižanovské vrchoviny a jejího podcelku Brtnická vrchovina, v jejíž rámci spadá pod geomorfologický okrsek Řehořovská pahorkatina.[3] Průměrná nadmořská výška činí 568 metrů.[4] Nejvyšší bod, Na Babylónu (598 m n. m.), leží severně od obce. Západně od Vysokých Studnic stojí Bukovec (561 m n. m.). Obcí protéká Studnický potok a východní částí katastru Křenický potok.[5]

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Vývoj počtu obyvatel Vysokých Studnic[6]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2006 2014
Počet obyvatel 360 395 491 490 448 456 483 365 400 360 343 330 339 361 410

Obecní správa a politika[editovat | editovat zdroj]

Zastupitelstvo a starosta, členství ve sdruženích[editovat | editovat zdroj]

Obec má 7členné zastupitelstvo, v jehož čele stojí starosta Jaroslav Vrána.

Období Voliči Účast v % Mandáty Výsledky Starosta
2002–2006 265 58,11 7 7 Sdružení nezávislých Arnoštka Ženčáková
2006–2010 272 63,60 7 7 Sdružení nezávislých Arnoštka Ženčáková
2010–2014 296 67,23 7 Arnoštka Ženčáková
2014–2018 319 74,29 7 Jaroslav Vrána

Vysoké Studnice jsou členem Svazku obcí mikroregionu Loucko a místní akční skupiny LEADER - Loucko.

Znak a vlajka[editovat | editovat zdroj]

Právo užívat znak a vlajku bylo obci uděleno rozhodnutím Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 22. listopadu 2001.[7] Znak: V červeno-modře děleném štítě nahoře vyrůstající zlatý kůň, dole tři zkřížené stříbrné palcáty. Vlajka: List tvoří šest vodorovných pruhů, červený a střídavě bílé a modré, v poměru 5:1:1:1:1:1. Do žerďové poloviny červeného pruhu vyrůstá žlutý kůň s bílými zuby. Poměr šířky k délce listu je 2:3.

Hospodářství a doprava[editovat | editovat zdroj]

V obci sídlí firmy zemědělská společnost LUKA, a.s., Farma Studnička a.s., BEKOS, N.D., s.r.o., KAMIR K + Z, spol. s r.o. a obchod JEDNOTA, spotřební družstvo Velké Meziříčí.[8], hostinec. Obcí prochází silnice II. třídy č. 602 z Jihlavy do Měřína a komunikace III. třídy č. 4046 (místní) a č. 4041 do Luk nad Jihlavou.[9] Dopravní obslužnost zajišťují dopravci ICOM transport, TRADO-BUS a Tourbus. Autobusy jezdí ve směrech Brno, Velké Meziříčí, Jihlava, Tábor, Písek, Strakonice, Velká Bíteš, Kamenice, Bransouze a Náměšť nad Oslavou.[10]

Školství, kultura a sport[editovat | editovat zdroj]

Mateřská škola Studnička sídlí ve Vysokých Studnicích. Místní děti dojíždějí do základní školy v Lukách nad Jihlavou[11] nebo ve Velkém Beranově. Pro kulturní vyžití jsou určeny Horní klubovna a společenský sál. Působí zde OS Pampeliška, Klub žen a Sbor dobrovolných hasičů Vysoké Studnice.[12] Klubovnu tu má 7. skautský oddíl Jihlava a Vysoké Studnice.[13]

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

  • V místním kostele Nejsvětější Trojice a hřbitově se natáčel film Ať žije republika režiséra Karla Kachyni.
  • V pohádce Český Honza (2003) je několik záběrů z okolí obce.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  2. KRATOCHVÍL, David. U vás to žije dobrovolnými hasiči/184. Jihlavské listy. 14. prosinec 2012, roč. 23, čís. 97, s. 23. ISSN 1212-740X.  
  3. Geomorfologické členění ČR [online]. Česká geologická služba, 2014-01-01, [cit. 2014-10-01]. Dostupné online.  
  4. Vysoké Studnice [online]. Regionální informační servis, 2014-01-01, [cit. 2014-10-01]. Dostupné online.  
  5. Vysoké Studnice [online]. ČÚZK, 2014-01-01, [cit. 2014-10-01]. Dostupné online.  
  6. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí ČR 1869 - 2005 - 1. díl [online]. 2007-03-03, [cit. 2013-03-03]. S. 568, 569, záznam 111. Dostupné online.  
  7. Udělené symboly – Vysoké Studnice [online]. 2001-11-22, [cit. 2014-09-12]. Dostupné online.  
  8. Vysoké Studnice [online]. Živnostenský rejstřík, 2014-10-06, [cit. 2014-10-25]. Dostupné online.  
  9. Silniční a dálniční síť ČR [online]. ŘSD, 2014-07-01, [cit. 2014-10-25]. Dostupné online.  
  10. Vysoké Studnice [online]. Jízdní řády veřejné linkové osobní dopravy, 2014, [cit. 2014-10-25]. Dostupné online.  
  11. Základní škola [online]. ZŠ a MŠ Luka nad Jihlavou, 2014-11-03, [cit. 2014-11-03]. Dostupné online.  
  12. Přehled organizačních složek [online]. Obec Vysoké Studnice, 2014-11-03, [cit. 2014-11-03]. Dostupné online.  
  13. 7. skautský oddíl Jihlava a Vysoké Studnice [online]. 7. skautský oddíl Jihlava a Vysoké Studnice, 2014-11-03, [cit. 2014-11-03]. Dostupné online.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • SVĚRÁK, Vlastimil. Kostel Nejsvětější Trojice a farnost ve Vysokých Studnicích. Vysoké Studnice : Obecní úřad, 2005. 55 s.  
  • ČERNÝ Jiří: Poutní místa jihozápadní Moravy. Milostné obrazy, sochy a místa zvláštní zbožnosti, Pelhřimov 2005.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]