Vysoké Studnice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Vysoké Studnice
Kostel Nejsvětější Trojice
Kostel Nejsvětější Trojice
Znak obce Vysoké StudniceVlajka obce Vysoké Studnice
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecJihlava
Obec s rozšířenou působnostíJihlava
(správní obvod)
OkresJihlava
KrajVysočina
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel419 (2023)[1]
Rozloha6,65 km²[2]
Katastrální územíVysoké Studnice
Nadmořská výška568 m n. m.
PSČ588 21
Počet domů134 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduVysoké Studnice 122
588 21 Velký Beranov
obec@vysokestudnice.eu
StarostaMilan Souček
Oficiální web: www.vysokestudnice.eu
Vysoké Studnice
Vysoké Studnice
Další údaje
Kód obce588181
Kód části obce188336
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Vysoké Studnice (německy Hochstudnitz[4]) se nachází v okrese JihlavaKraji Vysočina. Žije zde 419[1] obyvatel.

Název[editovat | editovat zdroj]

Název se vyvíjel od varianty Studnicze (1556, 1585), Studnitz (1679, 1718), Hoch Studnitz (1720), Studnitz (1751), Hoch Studnitz (1798), Hoch Studnitz a Wysoka Studnice (1846, 1850), Hochstudnitz a Vysoká Studnice (1872) až k podobě Vysoká Studnice Studnice v letech 1881 a 1924. Místní jméno je množným číslem k obecnému jménu studnicě (studně) a znamenalo místo, kde jsou studně. Přívlastek Vysoké získaly podle polohy. Pojmenování je rodu ženského, čísla pomnožného a genitiv zní Vysokých Studnic.[5]

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1342. Sbor dobrovolných hasičů vznikl 18. května 1889. V roce 2013 měl 81 členů.[6]

Od 1. ledna 1989 do 31. prosince 1991 byly částí Luk nad Jihlavou, 1. ledna 1992 se staly samostatnou obcí.[7]

Obec Vysoké Studnice v roce 2010 obdržela ocenění v soutěži Vesnice Vysočiny, konkrétně získala ocenění modrý diplom, tj. diplom za vzorné vedení obecní knihovny.[8] Obec Vysoké Studnice v roce 2011 obdržela ocenění v soutěži Vesnice Vysočiny, konkrétně získala ocenění diplom za vybudování občanské vybavenosti z vlastních zdrojů.[8]

Přírodní poměry[editovat | editovat zdroj]

Vysoké Studnice leží v okrese JihlavaKraji Vysočina. Nachází se 3 km jihozápadně od Věžnic, 11 km západně od Měřína, 6,5 km severozápadně od Kamenice, 3,5 km severně od Luk nad Jihlavou, 12 km východně od Jihlavy a 5 km východně od Velkého Beranova. Geomorfologicky je oblast součástí Česko-moravské subprovincie, konkrétně Křižanovské vrchoviny a jejího podcelku Brtnická vrchovina, v jejíž rámci spadá pod geomorfologický okrsek Řehořovská pahorkatina.[9] Průměrná nadmořská výška činí 568 metrů.[10] Nejvyšší bod, Na Babylónu (598 m n. m.), leží severně od obce. Západně od Vysokých Studnic stojí Bukovec (561 m n. m.). Obcí protéká Studnický potok a východní částí katastru Křenický potok.[11]

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Podle sčítání 1930 zde žilo v 87 domech 483 obyvatel. 482 obyvatel se hlásilo k československé národnosti a 1 k německé. Žilo zde 482 římských katolíků.[12]

Vývoj počtu obyvatel Vysokých Studnic[13]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Počet obyvatel 360 395 491 490 448 456 483 365 400 360 343 330 339 399

Obecní správa a politika[editovat | editovat zdroj]

Zastupitelstvo a starosta, členství ve sdruženích[editovat | editovat zdroj]

Obec má 7členné zastupitelstvo, v jehož čele stojí starosta Jaroslav Vrána.

Období Voliči Účast v % Mandáty Výsledky Starosta
2002–2006 265 58,11 7 7 Sdružení nezávislých Arnoštka Ženčáková
2006–2010 272 63,60 7 7 Sdružení nezávislých Arnoštka Ženčáková
2010–2014 296 67,23 7 Arnoštka Ženčáková
2014–2018 319 74,29 7 Jaroslav Vrána

Vysoké Studnice jsou členem Svazku obcí mikroregionu Loucko a místní akční skupiny LEADER - Loucko.

Znak a vlajka[editovat | editovat zdroj]

Právo užívat znak a vlajku bylo obci uděleno rozhodnutím Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 22. listopadu 2001.[14] Znak: V červeno-modře děleném štítě nahoře vyrůstající zlatý kůň, dole tři zkřížené stříbrné palcáty. Vlajka: List tvoří šest vodorovných pruhů, červený a střídavě bílé a modré, v poměru 5:1:1:1:1:1. Do žerďové poloviny červeného pruhu vyrůstá žlutý kůň s bílými zuby. Poměr šířky k délce listu je 2:3.

Hospodářství a doprava[editovat | editovat zdroj]

V obci sídlí firmy zemědělská společnost LUKA, a.s., Farma Studnička a.s., BEKOS, N.D., s.r.o., KAMIR K + Z, spol. s r.o. a obchod JEDNOTA, spotřební družstvo Velké Meziříčí.[15], hostinec. Obcí prochází silnice II. třídy č. 602 z Jihlavy do Měřína a komunikace III. třídy č. 4046 (místní) a č. 4041 do Luk nad Jihlavou.[16] Dopravní obslužnost zajišťují dopravci ICOM transport, TRADO-BUS a Tourbus. Autobusy jezdí ve směrech Brno, Velké Meziříčí, Jihlava, Tábor, Písek, Strakonice, Velká Bíteš, Kamenice, Bransouze a Náměšť nad Oslavou.[17]

Školství, kultura a sport[editovat | editovat zdroj]

Mateřská škola Studnička sídlí ve Vysokých Studnicích. Místní děti dojíždějí do základní školy v Lukách nad Jihlavou[18] nebo ve Velkém Beranově. Pro kulturní vyžití jsou určeny Horní klubovna a společenský sál. Působí zde OS Pampeliška, Klub žen a Sbor dobrovolných hasičů Vysoké Studnice.[19] Klubovnu tu má 7. skautský oddíl Jihlava a Vysoké Studnice.[20]

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

  • V místním kostele Nejsvětější Trojice a hřbitově se natáčel film Ať žije republika režiséra Karla Kachyni.
  • V pohádce Český Honza (2003) je několik záběrů z okolí obce.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  4. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  5. HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku M-Ž. Svazek II. Praha: Academia, 1980. S. 514–515. 
  6. KRATOCHVÍL, David. U vás to žije dobrovolnými hasiči/184. Jihlavské listy. 14. prosinec 2012, roč. 23, čís. 97, s. 23. ISSN 1212-740X. 
  7. Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005. II. díl, Abecední přehled obcí a částí obcí v letech 1869-2005. Praha: Český statistický úřad, 2006. 623 s. ISBN 80-250-1311-1. S. 589. 
  8. a b Kraj Vysočina. Kraj Vysočina - přehled oceněných obcí [online]. Kraj Vysočina, 2014-07-01 [cit. 2016-08-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-08-18. 
  9. Geomorfologické členění ČR [online]. Česká geologická služba, 2014-01-01 [cit. 2014-10-01]. Dostupné online. 
  10. Vysoké Studnice [online]. Regionální informační servis, 2014-01-01 [cit. 2014-10-01]. Dostupné online. 
  11. Vysoké Studnice [online]. ČÚZK, 2014-01-01 [cit. 2014-10-01]. Dostupné online. 
  12. Statistický lexikon obcí v Republice československé 1930. Díl II. Země Moravskoslezská. Praha: Orbis, 1935. 212 s. S. 56. 
  13. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí ČR 1869 - 2005 - 1. díl [online]. 2007-03-03 [cit. 2013-03-03]. S. 568, 569, záznam 111. Dostupné online. 
  14. Udělené symboly – Vysoké Studnice [online]. 2001-11-22 [cit. 2014-09-12]. Dostupné online. 
  15. Vysoké Studnice [online]. Živnostenský rejstřík, 2014-10-06 [cit. 2014-10-25]. Dostupné online. 
  16. Silniční a dálniční síť ČR [online]. ŘSD, 2014-07-01 [cit. 2014-10-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-04-05. 
  17. Vysoké Studnice [online]. Jízdní řády veřejné linkové osobní dopravy, 2014 [cit. 2014-10-25]. Dostupné online. 
  18. Základní škola [online]. ZŠ a MŠ Luka nad Jihlavou, 2014-11-03 [cit. 2014-11-03]. Dostupné v archivu. 
  19. Přehled organizačních složek [online]. Obec Vysoké Studnice, 2014-11-03 [cit. 2014-11-03]. Dostupné online. 
  20. 7. skautský oddíl Jihlava a Vysoké Studnice [online]. 7. skautský oddíl Jihlava a Vysoké Studnice, 2014-11-03 [cit. 2014-11-03]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • SVĚRÁK, Vlastimil. Kostel Nejsvětější Trojice a farnost ve Vysokých Studnicích. [s.l.]: Obecní úřad Vysoké Studnice, 2005. 55 s. 
  • ČERNÝ Jiří: Poutní místa jihozápadní Moravy. Milostné obrazy, sochy a místa zvláštní zbožnosti, Pelhřimov 2005.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]