Dobroutov
| Dobroutov | |
|---|---|
 |
|
| status: | obec |
| NUTS 5 (obec): | CZ0632 587036 |
| kraj (NUTS 3): | Vysočina (CZ063) |
| okres (NUTS 4): | Jihlava (CZ0632) |
| obec s rozšířenou působností: | Jihlava |
| pověřená obec: | Polná |
| historická země: | Čechy |
| katastrální výměra: | 10,12 km² |
| počet obyvatel: | 260 (3. 7. 2006) |
| zeměpisné souřadnice: | 49° 27′ 22″ s. š., 15° 44′ 57″ v. d. |
| nadmořská výška: | 517 m |
| PSČ: | 588 13 |
| zákl. sídelní jednotky: | 1 |
| části obce: | 1 |
| katastrální území: | 1 |
| adresa obecního úřadu: | Dobroutov 49 58813 Polná |
| starosta / starostka: | Václav Vavroušek |
| Oficiální web: http://www.dobroutov.cz E-mail: obec.dobroutov@worldonline.cz |
|
 Zdroje k infoboxu a částem obce |
|
Obec Dobroutov je vesnice v okrese Jihlava v kraji Vysočina, rozkládající se na české straně historické zemské hranice Čech a Moravy.
Obsah |
Název [editovat]
Název Dobroutov nejspíš vznikl přivlastňovacím jménem od osobního srbského jména Dobrút.[1] V roce 1356 obec nesla název Dobrutow, 1547 Dobrautow, 1597 Daubrotow a roku 1654 Dobrautow.[1]
Historie [editovat]
Nejstarší písemná zmínka pochází z listiny Čeňka z Lipé z roku 1356.[2] Obec patřila po staletí až do roku 1850 pod polenské panství.[3] V roce 1620 projížděl na Moravu tehdejší král Bedřich Falcký, jel po obchodní stezce tehdy zvané „Královská“, v jejíž stopách dnes stojí silnice z Polné do Třebíče.[4] V západní části obce dříve stávala trvrz, kde se před dobyvačnými nájezdníky ukryl Jiří z Poděbrad.[4] V 19. století byla ves třetím největším sídlem na Polensku, po Polné a Nížkově.[2] V roce 1826 zřídili v Dobroutově školu, roku 1903 místní občané založili sbor dobrovolných hasičů. Mlýn zvaný „Krcálek“ tu pracoval od nepaměti až do roku 1960,[2] kdy byl uzavřen. O mlýnu se traduje pověst spojená s hastrmanem.
Po druhé světové válce se tu usídlil rumunský prapor, který spolu s Rudou armádou osvobozoval kraj[4] a který po svém odchodu v obci zanechal památný rumunský kříž.[2] Po únoru 1948 se muselo několik selských rodin z vesnice vystěhovat na rozkaz akčního výboru KSČ.[2] Roku 1958 místní založili Jednotné zemědělské družstvo, jenž se v roce 1974 sloučilo s polenským JZD Vysočina. K obci ještě nedávno náležel i jeden dům v osadě Lipině (původně č.p. 60), který nyní náleží ke katastrálnímu území Jamné u Jihlavy.
Geografie [editovat]
Obec se nachází podél silnice II. třídy č. 351 v hlubokém údolí severozápadní části Křižanovské vrchoviny přibližně 2 km jižním směrem od Polné a 13 km severovýchodně od krajské Jihlavy.
Katastr obce zahrnuje největší lesní komplex na Polensku, Ochoz.[2] Vsí se vine Zhořský potok, další potok, Ochozský, vytváří hranici mezi Dobroutovem a Zábornou. Na území obce se rozkládají čtyři rybníky, jeden z nich byl vybudován na návsi, další jsou v Ochozském lese, Horní Ochoz (též Prohled), Dolní Ochoz a Čihadlo.
Do katastru obce zasahuje plocha sportovního letiště Zhoř u Polné. K obci náleží také hájenka v Ochozi čp. 74.[2]
Správa [editovat]
v letech 1869-1880 spadal Dobroutov pod okres Polná, v letech 1880-1961 pod okres Německý Brod (později Havlíčkův), od roku 1961 patří pod okres Jihlava.[5]
Pamětihodnosti [editovat]
- Rumunský kříž – stojí uprostřed návsi, byl vystavěn rumunskými vojáky při jejich odchodu v roce 1945 jako připomínka jejich padlých spolubojovníků. Původní březový kříž nahradili trvalou imitací z ocelových trubek.
- Smírčí kámen – tyčí se ve středu návsi u potoka, pochází z 19. století, rozměry 75-55-18 cm, na kameni je vytesán kříž údajně na památku dvou francouzských vojáků zahynuvších při souboji o krásnou dívku.[2]
- dva lochy – nacházejí se na okraji obce ve stráni u lesa.
- Socha sv. Jana Křtitele – postavili ji na místě bývalé selské usedlosti u mostu přes Zhořský potok u silnice do Polné, vytvořil ji z pískovce v první polovině 18. století[4] polenský sochař Václav Viktor Morávek.
- Malby na splavu návesního rybníka – vytvořil je polenský výtvarník a učitel Josef Kos[2]
- Smírčí kámen nemá žádný určitý tvar, ale zarovnanou plochu, na níž je vyryt jetelový kříž. Tento kříž vyrobil bratr chlapce, který se v 60. letech 20. století utopil v místním potoce.[6]
Kultura a sport [editovat]
V roce 2002 obecní úřad vydal dvě emise barevných pohlednic. K Dobroutovu se váže několik pověstí, jejichž zápis je uložen v archivu Klubu za historickou Polnou.[2]
V bývalém lomu na okraji vsi, kde se těžil durbachit a v 18. století údajně grafit, se nalézá sportovní střelnice Klubu vojáků v záloze.[6]
Obyvatelstvo a občanská vybavenost [editovat]
Stojí zde 82 obytných domů,[2] 70 z nich je trvale obydleno, ostatní slouží k rekreačním účelům. Žil zde lesní inženýr a publicista František Kratochvíl (1906–1994).[6]
Funguje tu obchod se smíšeným zbožím, hostinec a společenský sál. Sídlí zde truhláři, zedníci, tesaři, kovoobráběči a stavební firma. Okolní půdu obdělává 6 soukromých rolníků a zemědělské družstvo z Polné. Škola se tady provozovala do roku 1978, teď v ní sídlí obecní úřad. V letech 2001 – 2002 v obci zavedli plyn.
| Rok | 1826 | 1836 | 1850 | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2006 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 459 | 490 | 504 | 506 | 517 | 500 | 472 | 469 | 467 | 470 | 353 | 303 | 267 | 246 | 216 | 234 | 260 |
Fotogalerie [editovat]
- Splav
-
-
-
-
-
-
-
-
-
- Další významná místa v Dobroutově
-
Mlýn
-
Rybník na návsi
-
Čapí hnízdo
-
Hasičská zbrojnice
-
Nový rybník nad Dobroutovem
-
Rumunský kříž (pohled z druhé strany)
Odkazy [editovat]
Reference [editovat]
- ↑ a b PROFOUS, Antonín; SVOBODA, Jan. Místní jména v Čechách : Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek I. Praha : Nakladatelství Československé akademie věd, 1957. s. 411–412.
- ↑ a b c d e f g h i j k l PRCHAL, Jan. Vítejte u nás. In Mikroregion Polensko. Polná : Obce sdružené v Mikroregionu Polensko, 2003. ISBN 80-239-0141-9. Kapitola Dobroutov, s. 10-12. (česky)
- ↑ PRCHAL, Jan. Polensko. Města, městyse, obce a osady na starých pohlednicích (díl I.). Polná : Fotoklub Polná - Klub za historickou Polnou, 2009. Kapitola Dobroutov, s. 33.
- ↑ a b c d PRCHAL, Jan. Polná. Historické město roku 2006. Polná : Fotoklub Polná - Klub za historickou Polnou, 2007. Kapitola Dobroutov, s. 47.
- ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. 1. vyd. Svazek 2. Praha : Český statistický úřad, 2006. 624 s. ISBN 80-250-1311-1. s. 100.
- ↑ a b c DAVID, Petr. Velká turistická encyklopedie. Vysočina. Praha : Knižní klub, 2009. 360 s. ISBN 978-80-242-2580-7. Kapitola Dobroutov, s. 47.
- ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha : Český statistický úřad, 2006. (760 s.) ISBN 80-250-1311-1. s. 564-565.
Literatura [editovat]
- PRCHAL, Jan. Dobroutov. Polná : Linda, 2006. 142 s. ISBN 80-239-8092-0.
- Hynek Jurman:Smírčí kameny na Vysočině, ISBN 80-239-7029-1.
Externí odkazy [editovat]
| Města, městyse a obce Mikroregionu Polensko |
|---|
|
Arnolec • Brzkov • Dobronín • Dobroutov • Jamné • Jersín • Kamenná • Měšín • Nadějov • Nížkov • Poděšín • Polná • Rybné • Sirákov • Stáj • Šlapanov • Věžnice • Věžnice • Věžnička • Záborná • Zhoř • Ždírec |
