Strachoňovice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Strachoňovice
status: obec
NUTS 5 (obec): CZ0632 587940
kraj (NUTS 3): Vysočina (CZ063)
okres (NUTS 4): Jihlava (CZ0632)
obec s rozšířenou působností: Telč
pověřená obec:
historická země: Morava
katastrální výměra: 4,33 km²
počet obyvatel: 87 (3. 7. 2006)
nadmořská výška: 513 m
PSČ: 588 56
zákl. sídelní jednotky: 1
části obce: 1
katastrální území: 1
adresa obecního úřadu: Strachoňovice 19
58856 Telč
starosta / starostka: František Bartík
Oficiální web: http://www.obecstrachonovice.w1.cz
E-mail: strachonovice@volny.cz

Strachoňovice
Red pog.png
Strachoňovice
Strachoňovice, Česko
Information-silk.svg Zdroje k infoboxu a částem obce

Obec Strachoňovice se nachází v okrese Jihlava, kraj Vysočina, 6 kilometrů jihovýchodně od centra města Telče. Leží v Dačické sníženině pod vrchem Oleška na toku potoka Ochozína, pramenícího nad obcí a vlévajícího se do Moravské Dyje.

Obsah

Popis obce [editovat]

V typologii vesnických sídel patří Strachoňovice mezi smíšené návesní obce. Vesnice se rozrůstala kolem návsi, která má obdélníkový tvar se zaoblenými rohy. V minulosti se ve středu obce nacházely dva rybníky, jeden z nich byl z důvodu zanášení kolem roku 1965 vysušen. V centru obce dnes stojí budova obecního úřadu, jednotlivé domy jsou situovány oválně kolem návsi. V současnosti je ze 42 domů s popisnými čísly 1-452 trvale obydleno 25 domů, 8 je používáno především k rekreaci a zbývající jsou trvale neobydlené. Ke dni 3. 7. 2006 zde žilo 87 obyvatel.

Do vsi, resp. ze vsi, vedou a i v minulosti vedly dvě hlavní a jedna vedlejší cesta, vycházející z návsi směrem na okolní vesnice. První z hlavních cest přichází do obce ze severozápadu, od obce Radkov přes lokalitu Vohoř. Druhá hlavní cesta vychází z obce směrem na jih, ke spojnici mezi obcemi Slaviboř a Dolní Vilímeč. Třetí, vedlejší, cesta spojuje Strachoňovice přímo s obcí Dolní Vilímeč.

Původ názvu obce [editovat]

Jméno Strachoňovice vzniklo přiřazením koncové přípony -ovice k osobnímu jménu Strachoň. Toto jméno je zřejmě odvozeno od staročeského jména Strachkvas, Strachuj nebo Strachota. Slovo Strachoňovice tedy znamená ves lidí Strachoňových. Již od nejstarších záznamů se vyskytuje latinsko-německá forma tohoto názvu, Strachonowitz, pouze v záznamech z 19. století se objevuje forma Strachonice nebo Strachomice.

Historie [editovat]

Strachoňovice jsou poměrně starou obcí, první zmínky o ní pocházejí z poloviny 14. století, přesněji z roku 1353, kdy Bohunek z Volfířova dal zapsat polovinu této obce Mareši Mutišovi, purkrabímu na hradě Roštejn. Od roku 1390, kdy byla prodána Jindřichovi z Hradce, majiteli Telče, až do poloviny 19. století (1849) pak byla ves součástí telčského panství a sdílela jeho osudy.

V držení pánů z Hradce zůstalo toto panství až do vymření jejich rodu po meči – k tomu došlo v roce 1604, kdy panství přechází na Slavaty z Chlumu a Košumberka. V jejich držbě je do roku 1691, kdy poslední potomek rodu, Jan Karel Jáchym Slavata, odmítá převzít rodové dědictví a celé panství se dostává do rukou rodu Lichtenstein-Castelcorn.

O sedmdesát let později, tedy roku 1761, se panství přesouvá do vlastnictví Podstatských-Lichtensteinů. V jejich rukou pak majetek zůstává až do roku 1945, kdy bylo celé panství na základě dekretů prezidenta republiky zkonfiskováno a přešlo do rukou státu.

V roce 1980 byla obec připojena ke střediskové vsi Radkov, o šest let později přímo pod město Telč, ale v roce 1991 se Strachoňovice opět osamostatnily.

Demografie [editovat]

Složení obyvatel [editovat]

Vývoj počtu obyvatel Strachoňovic[1]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001
Počet obyvatel 168 177 159 165 150 165 143 133 143 132 97 95 82

Pamětihodnosti [editovat]

  • Boží muka u silnice

Odkazy [editovat]

Reference [editovat]

  1. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí ČR 1869 - 2005 - 1. díl [online]. 2007-03-03, [cit. 2013-03-03]. S. 568, 569, záznam 90. Dostupné online.  

Literatura [editovat]

  • LEDNICKÁ, Blanka. Rod Janoušků ve Strachoňovicích v 17. až 19. století. Brno : FF MU, 2007. Bakalářská práce. Dostupné online.