Mořic Adolf Sachsen-Zeits

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Jeho Excelence
Mořic Adolf Karel ze Sachsen-Zeitz
Diecéze královéhradecká

VIII. královéhradecký
sídelní
biskup

Diecéze litoměřická
V. litoměřický
sídelní
biskup
Období služby 1731-1733 Hradec Králové; 17331759 Litoměřice
Předchůdce v Hradci Králové: Václav František Karel Košín
v Litoměřicích:
Jan Adam Vratislav z Mitrovic
Nástupce v Hradci Králové: Jan Josef Vratislav z Mitrovic
v Litoměřicích:
Emanuel Arnošt Valdštejn
Znak Biskup Sachsen-Zeitz Móřic Adolf Karel.jpg
Osobní údaje
Datum narození 1. prosince 1702
Místo narození Neustadt an der Orla
Svatá říše římskáSvatá říše římská Svatá říše římská
Durinsko
Datum úmrtí 20. června 1759 (ve věku 56 let)
Místo úmrtí Hradiště sv. HypolitaZnojma
České královstvíČeské království České království
České království
Vyznání římskokatolické
Povolání
Církevní heraldika
Římskokatolický duchovní
Poznámky plným titulem: Vévoda saský, vestfálský, z Julichu, Kleve a Bergu, Emgern, lankrabě duryňský, markrabě míšeňský, horno- a dolnolužický, okněžený hrabě henneberský, hrabě z Marku, Ravensbergu a pán na Ravensteinu[1]

Vévoda Mořic Adolf Karel ze Sachsen-Zeitz, O.Melit., (1. prosince 1702 Neustadt an der Orla20. června 1759 Hradiště sv. Hypolita u Znojma) byl římskokatolický kněz a později biskup. 26. července 1730 byl jmenován titulárním biskupem pharsalským. Od 8. října 1731 jmenován biskupem královéhradeckým. Dne 4. července 1733 na vlastní žádost přeložen do litoměřické diecéze, kde byl intronizován 7. listopadu 1733.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Znak litoměřického biskupa Adolfa Karla Sachsen-Zeits

Pocházel z vedlejší větve kurfirtského saského rodu luterského vyznání. Byl svým strýcem Kristiánem Augustem odňat matce a dán katolickým učitelům. Tento strýc, sám konvertita, se stal roku 1707 ostřihomským arcibiskupem. Do jeho rukou složil mladý Mořic v kterémsi maďarském, podle jiných v lužickém klášteře v Marienthalu, vyznání víry roku 1716 a v sedmnácti letech obdržel členství kapituly v Kolíně nad Rýnem. Vysvěcen byl v Drážďanech a jako titulárního arcibiskupa z Farsalu ho jmenoval Karel VI. biskupem v Hradci Králové a odtud po roce biskupem v Litoměřicích, kam přišel 7. prosince 1733.

Biskupem v Litoměřicích[editovat | editovat zdroj]

Šlechtic z nejvyšších kruhů evropské aristrokracie[2] se zhlížel zejména ve svém slavném příbuzném, saském kurfiřtovi a polském králi Augustovi II. Silném, který učinil z Drážďan velkolepé rezidenční město s mnoha věhlasnými stavbami.[2] Věnoval se proto zejména mecenášství a sběratelským zájmům, v Litoměřicích si vybudoval vlastní dvůr a zřídil obrazovou galerii, v níž měl 232 obrazů, z nichž 155 sám vlastnil a zbytek patřil biskupství. Část světských obrazů byla umístěna na zámku Stvolínky, která sloužila jako biskupská letní rezidence.[3] Oproti tomu v sídle své katedry se zdržoval jen zřídka.[2] Diecézi spravovali v jeho nepřítomnosti generální vikáři Regner, Fischer a Jarschel. Za správy těchto svědomitých kněží došlo roku 1738 ke zřízení diecézního semináře. V roce 1739 se ujali v Konojedech u Úštěku správy kláštera servité a v roce 1753 byl na Mělníce usazen řád kapucínů. V roce 1744 obdrželi kapitulní děkan a starší kanovník v Litoměřicích právo pontifikálií, ostatní kanovníci fialový kanovnický pláštík.

Mořic Albert měl nesporné schopnosti a byl považovaný za schopného hodnostáře s velkými nadějemi. Mělo se zvažovat i jeho budoucí jmenování kardinálem.[4] Přesto byl osobně nešťastným člověkem, trpícím tím, že mu rodina předurčila kněžské povolání, pro něž neměl vlohy ani pochopení.[4] "Sám o sobě říkal, že matce vděčí za výchovu v katolické víře, ale na za to, že se musel stát knězem. Nakonec svému zoufalství podlehl a vedl nepřiměřený život utápený v marnotratnostech." [4] Postupně se čím dál víc oddával světskému způsobu života, takže mu časem přestaly stačit výnosy z prebend a bohatých litoměřických statků.[4] Roku 1746 byl na litoměřické biskupství dokonce uvalen konkurs.[4] Vedle toho žil i s litoměřickou kapitulou ve stálých sporech pro svévolné i protiprávní zasahování do usnesení církevního soudu a pro svou nesnášenlivou povahu.

Na sklonku života[editovat | editovat zdroj]

Smrt ho překvapila v Hradišti u Znojma na křižovnickém proboštství, kam se utekl před nepříjemnostmi sedmileté války 20. června 1759. Na proboštství v Hradišti byl umístěn k celému zaopatření na nátlak vídeňského dvora. Tamější probošt Hauer mu přidělil za obydlí celé východní křídlo reprezentační budovy, po předchozím ujištění saského dvora, že všechny výlohy spojené s vydržováním „serenissima“ budou zaplaceny. Ale ani za pět let po smrti vévodského hosta se tak nestalo. Křižovnický probošt Hauer však ani na okamžik nepochyboval, že se tak stane a proto se dal na účet tohoto dluhu do dávného svého plánu - generální opravy proboštské svatyně sv. Hypolita. Nešetřil při tom nákladu a dal vyzdobit kostel slavnými obrazy freskaře Maulpertsche, kterého poznal při práci v blízkém klášteře louckém. Saský dvůr zaplatil nejdříve na úhradu pohřbu zesnulého biskupa 7000 zlatých a později na vyrovnání celého dluhu poukázal ještě 14 150 zlatých prostřednictvím saského rezidenta ve Vídni Zikmunda z Pezoldu. K tomu řádu bylo ponecháno zařízení celého bytu a některé jiné věci. Tak rocheta s pravými bruselskými krajkami, dvě kasule a dva pluviály z pravého brokátu, nábytek ve stylu Ludvíka XV. potažený bledězeleným a karmazínovým sametem, všechno věci, které byly možná kdysi majetkem litoměřického biskupství.

Apoštolská posloupnost
Hlavní světitel:[5] František Ferdinand Khünburg
Datum svěcení 27. srpna 1730
8. biskup královéhradecký
Předchůdce:
Václav František Karel Košín
1731-1733
Mořic Adolf Sachsen-Zeits
Nástupce:
Jan Josef Vratislav
z Mitrovic
5. biskup litoměřický
Předchůdce:
Jan Adam Vratislav
z Mitrovic
17331759
Mořic Adolf Sachsen-Zeits
Nástupce:
Emanuel Arnošt Valdštejn

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Citace monografie | příjmení = Croÿ | jméno = Jana | titul = Královéhradečtí biskupové a jejich rezidence | vydavatel = Biskupstvé královéhradecké, Garamon s.r.o. | místo = Hradec Králové | rok = 2014 | strany = 125 | isbn = 978-80-86472-58-4
  2. a b c Croÿ, str. 125
  3. SMEJKAL, Ladislav. Máchův kraj - Českolipsko. Praha 6 : REGIA, 2008. ISBN 978-80-86367-65-1. Kapitola V biskupské rezidenci ve Stvolínkách, s. 39.  
  4. a b c d e Croÿ, str. 129
  5. Katolická hierarchie

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]