Samuel Prusinovský z Víckova
| Jeho proboštská Milost Samuel Prusinovský z Víckova | |
|---|---|
| 16. probošt litoměřický | |
| Církev | římskokatolická |
| Diecéze | pražská |
| Období služby | 1301–1316 |
| Předchůdce | probošt Konrád |
| Nástupce | Vojtěch z Dubé |
| Osobní údaje | |
| Rodné jméno | Samuel Prusínovský z Víčkova řečený Smil (Smělý), Emil z Víčkova |
| Datum úmrtí | 1316 |
| Místo úmrtí | Olomouc, Morava |
| Místo pohřbení | Katedrála svatého Václava v Olomouci 49°35′52″ s. š., 17°15′45″ v. d. |
| Povolání | římskokatolický duchovní |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Samuel Prusinovský z Víckova († 1316), též Samuel Prusínovský z Víčkova řečený Smil (Smělý), řidčeji Emil z Víčkova, byl 16. proboštem litoměřické kapituly sv. Štěpána v letech 1301–1316.
Život[editovat | editovat zdroj]
Pocházel ze starobylého moravského rytířského rodu Prusinovských z Víckova, jehož většina členů se věnovala vojenské službě. Zbylí členové rodu byli většinou duchovní nebo úředníci. Stal se litoměřickým proboštem patrně již v roce 1301 po smrti probošta Konráda a litoměřické proboštství řídil až do roku 1316. Pro svou činnost na obranu proboštství dostal přízvisko Smil – Smělý. Pouze některé zdroje uvádějí, že rezignoval na funkci probošta v roce 1312, jiné říkají, že byl proboštem až do smrti. Důvodem této rezignace byl počínající spor jeho dvou nástupců ve funkci probošta. Zároveň byl kanovníkem v Olomouci. Zemřel údajně roku 1316 v Olomouci a byl pohřben v tamní katedrále. Podle autora Rohna se stal arcijáhenem olomoucké kapituly.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- BARTŮNĚK Václav, Od proboštství k biskupství (1057–1957), in 900 let litoměřické kapituly, Česká katolická charita, Praha 1959, s. 39.
- MACEK Jaroslav, 950 let litoměřické kapituly, Karmelitánské nakladatelství, Kostelní Vydří 2007, ISBN 978-80-7195-121-6, s. 24.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
| Předchůdce: probošt Konrád |
|
16. probošt litoměřické kapituly 1301–1316 |
|
Nástupce: Vojtěch z Dubé |
