Skrýšov (Polná)
| Skrýšov | |
|---|---|
 | |
| Lokalita | |
| Charakter | malá vesnice |
| Obec | Polná |
| Okres | Jihlava |
| Kraj | Kraj Vysočina |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°29′35″ s. š., 15°46′20″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 20 (2021)[1] |
| Katastrální území | Skrýšov u Polné (2,95 km²) |
| Nadmořská výška | 545 m n. m. |
| PSČ | 588 13 |
| Počet domů | 20 (2011)[2] |
  Skrýšov | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 57070 |
| Kód k. ú. | 657077 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Vesnice Skrýšov (německy Skrischow) je nejmenší místní část města Polná[3] v okrese Jihlava. Nachází se 4 km východně od Polné. Prochází tudy okresní silnice spojující Polnou se Žďárem nad Sázavou.
Název[editovat | editovat zdroj]
Název se vyvíjel od varianty Serisowe (1233), Krejšov (1502), Skregssow (1654). Místní jméno vzniklo uměle a znamenalo místo, kde je něco skryto či se zde nachází skrýše či doupě.[4] Podle sčítání obyvatelstva 1910 název kolísal mezi Skrýšov a Skrejšov.[5]
Historie[editovat | editovat zdroj]
Je jednou z nejstarších vsí na Polensku. První zmínka pochází z roku 1233.[6] Další zmínka pochází z roku 1242 v listině krále Václava I., spolu se Janovicemi patřila obec od roku 1447 Špitálské nadaci Jana Sezimy z Rochova. Během třicetileté války byl poničen, zůstali zde čtyři sedláci a přibyli dva noví.[7]
V letech 1869–1980 spadal Skrýšov jako osada pod obec Janovice, se kterými byl 1. dubna 1980 připojen k městu Polná.[5]
Přírodní poměry[editovat | editovat zdroj]
Skrýšov leží v okrese Jihlava v Kraji Vysočina. Nachází se 3 km jihozápadně od Poděšína, 1 km severovýchodně od Záborné a 4,5 km severovýchodně od Polné. Geomorfologicky je oblast součástí Česko-moravské subprovincie, konkrétně Havlíčkobrodské pahorkatiny a jejího podcelku Hornosázavská pahorkatina, v jejíž rámci spadá pod geomorfologický okrsek Přibyslavská pahorkatina.[8] Průměrná nadmořská výška činí 545 metrů. Nejvyšší bod, Za lesem (590 m n. m.), leží východně od vsi. Skrýšovem protéká Skrýšovský potok.[9] Ve vsi se rozkládá Obecní rybník, 500 m jihovýchodně rybník Křováč.
Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]
Ve Skrýšově v současné době žije 29 obyvatel, v roce 1836 zde bydlelo 147 lidí.[10] Téměř polovinu domků využívají k rekreačním účelům chalupáři. Podle sčítání 1921 zde žilo v 19 domech 114 obyvatel, z nichž bylo 54 žen. 113 obyvatel se hlásilo k československé národnosti. Žilo zde 113 římských katolíků.[11]
| Rok | 1836 | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 147 | 132 | 130 | 137 | 129 | 115 | 114 | 121 | 90 | 62 | 42 | 29 | 27 | 21 |
Hospodářství a doprava[editovat | editovat zdroj]
Prochází tudy silnice III. třídy č. 35210 ze Záborné do Poděšína.[12] Dopravní obslužnost zajišťuje dopravce ZDAR. Autobusy jezdí ve směrech Žďár nad Sázavou, Polná, Jihlava, Nížkov a Humpolec.[13] Skrýšovem vede cyklistická trasa č. 4336 ze Záborné do Poděšína.
Školství, kultura a sport[editovat | editovat zdroj]
Místní děti dojíždějí do základní školy v Polné. Funguje zde útulek pro kočky Dobré ruce.
Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
Kaple, zasvěcená Panně Marii, byla postavena v roce 1932 a dne 16. 8. 2008 po tříleté rekonstrukci slavnostně posvěcena.
Významné osobnosti[editovat | editovat zdroj]
- Z místního starého rodu Plevů pocházel spisovatel Josef Věromír Pleva.
- Narodil se zde Jan Pleva (1843–1929), zemědělský buditel a poslanec říšského sněmu.
Další fotografie[editovat | editovat zdroj]
-
Bývalý statek -
Rybník pod vsí
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- ↑ PRCHAL, Jan. Polná. Historické město roku 2006. Polná: Fotoklub Polná - Klub za historickou Polnou, 2007. Kapitola Příměstské části, s. 40.
- ↑ PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách : Jejich vznik, původní význam a změny. 4. S–Ž. Praha: Československá akademie věd, 1957. 864 s. S. 85–86.
- ↑ a b Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. 1. vyd. Svazek 2. Praha: Český statistický úřad, 2006. 624 s. ISBN 80-250-1311-1. S. 475.
- ↑ a b Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 568–569.
- ↑ BENEŠ, F. Berní rula 10, kraj Čáslavský I. Praha: [s.n.], 1953. S. 304–305.
- ↑ Geomorfologické členění ČR [online]. Česká geologická služba, 2014-01-01 [cit. 2014-10-05]. Dostupné online.
- ↑ Skrýšov [online]. ČÚZK, 2014-01-01 [cit. 2014-10-05]. Dostupné online.
- ↑ PLAŠIL, Filip. Historie děkanského chrámu Nanebevzetí Panny Marie v Polné. Polná: Nakladatelství Linda – Jan Prchal Polná, 2007. Kapitola Historie v datech, s. 28.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice československé 1921. Díl I. Země Česká. Praha: Orbis, 1924. 598 s. S. 58.
- ↑ Silniční a dálniční síť ČR [online]. ŘSD, 2014-07-01 [cit. 2014-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-04-05.
- ↑ Skrýšov [online]. Jízdní řády veřejné linkové osobní dopravy, 2014 [cit. 2014-10-22]. Dostupné online.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Kolektiv autorů: Mikroregion Polensko - Vítejte u nás, vydaly obce sdružené v Mikroregionu Polensko, Polná. Redigoval Jan Prchal, ISBN 80-239-0141-9.
- Hynek Jurman:Smírčí kameny na Vysočině, ISBN 80-239-7029-1.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Skrýšov na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Skrýšov v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
