Sezimovo náměstí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Sezimovo náměstí
Zleva špitál, kostel sv. Anny a Husova knihovna
Zleva špitál, kostel sv. Anny a Husova knihovna
Umístění
StátČeskoČesko Česko
MěstoPolná
Poloha
Další údaje
Typnáměstí
PSČ588 13
Kód ulice173576
Map
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sezimovo náměstí se nachází v centru města Polná v okrese Jihlava. Je pojmenováno podle zdejšího mecenáše, Jana Sezimy z Rochova. Jeho trojúhelníkový půdorys ústí do gotické dolní brány a patří k původnímu osídlení pod hradem.[1]

Sezimovým náměstí prochází ulice Třebízského. Nadmořská výška stoupá od západního okraje, kde u Dolní brány dosahuje 479 metrů, k východnímu cípu s kostelem Nanebevzetí Panny Marie, který je ve výšce 488 metrů. Ze západní části směřuje pod Dolní branou ulice Nerudova a na jihovýchod ulice Poděbradova.

Nachází se zde novogotický kostel svaté Anny, v jehož sousedství stojí Husova knihovna a špitál Sezimovy nadace. V domě čp. 68, kde se narodila spisovatelka Vlasta Pittnerová, se nachází Apartmán Pod kostelem.[2]

Historie[editovat | editovat zdroj]

První osada Polná pravděpodobně stála právě v místech Sezimova náměstí. Tvořilo ji deset (maximálně 20) menších nadzemních i polozahloubených obydlí srubové či kůlové konstrukce s dalším hospodářských příslušenstvím. Podle archeologických nálezů lze usuzovat, že zdejší osídlení je starší. Byl zde nalezen hrnec zdobený na podhrdlí rytou vlnovkou, který pochází z přelomu 12. a 13. století.[3] Dříve se nazývalo „Rosmark". V roce 1977 byla za domem čp. 2 nalezena římská mince ze 3. století n. l.

Kulturní památky[editovat | editovat zdroj]

Fontána se sochou Hébé
  • Fontána se sochou Hébé
  • Kašna se sochami před kostelem Nanebevzetí Panny Marie
  • Brána židovského ghetta vystavěna na příkaz Viktorina z Kunštátu v gotickém stylu jako součást městských hradeb
  • Špitál (čp. 7) založil Jan Sezima z Rochova podle listiny z 21. října 1447 pro 12 chudých, provoz byl financován z domu a dvou vsí (Skrýšova a Janovic), který pro tento účel věnoval.[4] Roku 1689 později nechal Ferdinand z Ditrichštejna zřídit nový panský špitál pro šest chudých, kterou spojil se Sezimovou nadací.[5]
  • Měšťanský dům čp. 2 s městskou bránou a s gotickým jádrem, jenž pochází 14. století
  • Měšťanský dům čp. 3
  • Měšťanský dům čp. 4
  • Měšťanský dům čp. 8
  • Měšťanský dům čp. 9, v jehož prostorách sídlí v přízemí loutkové divadlo a v 1. patře Husova knihovna
  • Měšťanský dům čp. 10
  • Měšťanský dům čp. 11
  • Měšťanský dům čp. 62
  • Měšťanský dům čp. 63
  • Měšťanský dům čp. 67

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Prchal, Jan:Polná. Historické město roku 2006, str. 27
  2. Apartmán Pod kostelem [online]. Apartmán Pod kostelem, 2014-01-01 [cit. 2014-05-18]. Dostupné online. 
  3. PŘICHYSTAL, Antonín; ŠEBELA, Lubomír; ARISTID, Franc. Polná 1242-1992. Polná: Městský úřad Polná, 1992. 212 s. Kapitola Geologická charakteristika, přírodní poměry a nástin osídlení ve stínu archeologie, s. 26. 
  4. JAN, Libor. Polná 1242-1992. Polná: Městský úřad Polná, 1992. 212 s. Kapitola Od první písemné zprávy do poloviny 19. století, s. 37–38. 
  5. Polná 1242-1992. S. 60–61.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]