Ochuzený uran

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Munice Mark 149 Mod 2 20mm pro Phalanx CIWS na palubě USS Missouri.

Ochuzený uran (angl. depleted uranium – DU, řidčeji tulalloy) je uran, v němž je podíl 235U (radioaktivního izotopu) snížen na 0,23 % (ve srovnání s přírodním uranem, v němž se 235U nachází v množství 0,7 %). Přídomek „ochuzený“ získal právě proto, že byl zbaven podstatné části izotopu 235U využitelného jako palivo pro jaderné reaktory.

Vlastnosti[editovat | editovat zdroj]

DU má jako kov hustotu 19,07 g/cm³ (1,7krát větší hustota než olovo). Kovový DU reaguje chemicky stejným způsobem jako kovový uran se všemi nekovovými prvky, s nimiž vytváří kovové směsi. V práškové formě se DU spontánně odpařuje při teplotě 600–700 °C.

Na rozdíl od Wolframu či jiných jeho alternativ je získávání ochuzeného uranu poměrně levné a tento materiál je dostupný ve velkých množstvích.

Získávání[editovat | editovat zdroj]

Ochuzený uran je odpadní produkt v procesu obohacování přírodní uranové rudy na použití v jaderných reaktorech a v jaderných zbraních.

Zásoby[editovat | editovat zdroj]

Světové zásoby ochuzeného uranu
Stát Organizace Odhadované zásoby
(tuny)
Údaje
United States USA DOE 480,000         2002
Russia Rusko FAEA 460 000         1996
France Francie Areva NC 190 000         2001
United Kingdom Spojené království BNFL 30 000         2001
Germany Německo
Netherlands Nizozemsko
United Kingdom Spojené království
URENCO 16 000         1999
Japan Japonsko JNFL 10 000         2001
China ČLR CNNC 2 000         2000
South Korea Jižní Korea KAERI 200         2002
South Africa Jižní Afrika NECSA 73         2001
Celkem 1 188 273         2002
Zdroj: WISE Uranium Project

Využití[editovat | editovat zdroj]

Ochuzený uran je pro svou vysokou hustotu využíván všude tam, kde je žádoucí vysoká hmotnost (vyvážení, nutnost dosáhnout vysoké kinetické energie při malém objemu).

Využití ve vojenství[editovat | editovat zdroj]

V případě zbraní je DU činí extrémně tvrdými a schopnými proniknout do větší hloubky. Vedle wolframu se ochuzený uran využívá pro výrobu protipancéřových projektilů (tzv. šípové, přesněji podkaliberní střely – průměr střely je menší než průměr hlavně, ze které je vystřelena). Působí zde sice především vysoká kinetická energie střely, účinek však zesiluje i to, že po průniku projektilu za pancíř se tlakem a třením rozžhavené úlomky uranu vznítí, což zvyšuje ničivý účinek uvnitř obrněného prostoru. Střely z ochuzeného uranu též mají výhodnější mezní úhel, pod kterým po zásahu do svého opancéřovaného cíle pronikne a neodrazí se od něj.

Další využití: například na výplně tanků, kanónů v letadlech A-10 nebo do hrotů balistických zbraní.

Nasazení zbraní a munice z ochuzeného uranu v konkrétních konfliktech[editovat | editovat zdroj]

Střely z ochuzeného uranu byly použity spojenci v první válce v Iráku v roce 1991,[1] v Kosovu v roce 1999, pravděpodobně rovněž v Afghánistánu v roce 2001 a od března 2003 i v Iráku během operace Irácká svoboda, kdy bylo podle irácké ministryně zdravotnictví Nermin Othman bombardováním kontaminováno přes 350 míst. Počet rakovinných onemocnění údajně činí 140 tisíc a každý rok je registrováno 7 až 8 tisíc případů rakoviny.[2] Podle listu The Independent je úroveň dětské úmrtnosti, rakoviny a leukémie ve městě Fallúdža vyšší, než v Hirošimě po shození atomové bomby.[3][4]

Tato data však nebyla potvrzena nezávislými zdroji, naopak podle Světové zdravotnické organizace (WHO) by pro vyvolání rakoviny plic bylo nutné vdechnout velké množství uranového prachu. U jiných typů rakoviny je riziko ještě mnohem menší.[5] Podle bývalé kongresmanky a nezávislé pozorovatelky Cynthie McKinneyové i jiných zdrojů ochuzený uran používají vojska NATO v současném konfliktu v Libyi.[6][7][8]

Využití mimo vojenství[editovat | editovat zdroj]

Karafa ze skla barveného uranem
  • DU používá často i na vyvážení v leteckém průmyslu a jako vhodná ochrana před rentgenovým zářením v nemocnicích, jakož i na výrobu kontejnerů k transportu radioaktivních zdrojů. Hlavní příčinou, proč se DU jako kov používá, je jeho vysoká hustota.
  • Ve starším, ale ještě používaném Boeingu 747 je používán jako vyrovnávací závaží na zádi. Uvádí se, že bylo vyrobeno kolem 600 exemplářů tohoto modelu obsahujícího ochuzený uran, přičemž jednotlivé exempláře obsahují 400 – 600 kg ochuzeného uranu (jiný pramen uvádí dokonce 400 – 1500 kg). Podobným způsoben je využíván rovněž v amerických letadlech McDonnell Douglas DC-10. Jako zátěž je využíván rovněž v plachetnicích, rotorech gyroskopů, ropných vrtných soupravách, údajně dokonce i ve vozech Formule 1. V některých amerických tancích (např. M1 Abrams) je používán jako součást pancíře. Ochuzený uran může být použit rovněž jako stínění před radioaktivitou.
  • Sloučeniny hexahydrát diurananu sodného (Na2U2O7.6H2O) a hexahydrát diurananu draselného (K2U2O7.6H2O) se dosud označují jako uranová žluť používající se k barvení skla, glazur a porcelánu (barví na žluto až žlutozeleno, přičemž fluoreskuje). Zřejmě se jím však dá barvit i oranžově až rudě. Míra tohoto použití se však v minulosti výrazně snížila. V Česku jsou podle Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB) 2 výrobci skla barveného uranem, podle[9] je v Česku vyráběné sklo zdravotně zcela neškodné i při silně konzervativním přístupu hodnocení zdravotního rizika.
  • Ve fotografii se sloučenin (solí) uranu (např. UO2(NO3)2dusičnan uranylu) používá k zesilování negativů, do tónovacích lázní, zesilovač světlotisku. Kvůli chemické toxicitě se dusičnan uranylu používá pro experimentální vyvolání patologického stavu ledvin u pokusných zvířat.
  • Octan uranylu UO2(C2H3O2)2.2H2O, NaUO2(C2H3O2) a diuranan amonný (NH4)2U2O7 má význam v analytické chemii.
  • Uran s obsahem karbidu je vhodným katalyzátorem pro syntézu amoniaku Haberovým způsobem.

Účinky na zdraví[editovat | editovat zdroj]

Škodlivé účinky na zdraví mohou být způsobeny především inhalací uranu a jeho chemickou toxicitou (pronikání do těla), která může způsobit poškození ledvin.

Je třeba důrazně upozornit na to, že toto použití jako takové nemá absolutně žádnou souvislost s jaderným využíváním uranu pro výrobu nukleárních zbraní. Důvodem je zde pouze vysoká hustota uranu, pevnost srovnatelná s jeho konkurenčním materiálem wolframem, snadná vznětlivost a relativně nízká cena. Přes poměrně nízkou radioaktivitu 238U však přesto dochází k slabému radioaktivnímu zamoření, míra jeho neškodnosti nebo škodlivosti není dosud dořešena. V posledních letech padlo na Valném shromáždění OSN několik návrhů na prozkoumání účinků zbraní a munice z ochuzeného uranu,[10] které byly přes odpor několika zemí (USA, Izrael, Francie, Česká republika, …) schváleny.[11]

Větší roli přitom hraje ani ne tak radioaktivita ochuzeného uranu (která je nízká, ovšem pokud se dostane dovnitř těla, její účinky jsou vyšší), jako jeho celková toxicita, protože uran stejně jako většina těžkých kovů je pro živé organizmy jedovatý. Jeho velké rozptýlení v prostředí poskytuje možnost dostat se přímo do těla živých organizmů (potravou, pitím nebo vdechnutím).

31. října 2007 první výbor OSN schválil většinou hlasů návrh rezoluce požadující přezkoumání zdravotních rizik zbraní používajících ochuzený uran. Pro bylo 122 zemí, proti 6 (včetně Česka, rozhodnutím Karla Schwarzenberga,[11] které proti jednáním o omezení zbraňových systémů s ochuzeným uranem hlasovala i 5. prosince[12]).

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Dokument Oil Factor uvádí, že v konfliktu bylo použito přes 325 tun munice s ochuzeným uranem a (na rozdíl od druhé války v Iráku) byla snaha vyhnout se oblastem s civilním obyvatelstvem
  2. Iraqis blame U.S. depleted uranium for surge in cancer, RIA Novosti, 23. červenec 2007
  3. Toxic legacy of US assault on Fallujah 'worse than Hiroshima'
  4. Fallúdža je horší než Hirošima
  5. Depleted uranium WHO, Fact sheet N°257, Revised January 2003
  6. NATO Using Depleted Uranium In Libya
  7. http://www.sott.net/articles/show/226335-Depleted-Uranium-A-Strange-Way-To-Protect-Libyan-Civilians
  8. http://www.presstv.ir/detail/174566.html
  9. http://www.sujb.cz/?c_id=159 dobrozdání SÚJB
  10. http://www.un.org/Docs/journal/asp/ws.asp?m=A/C.1/62/L.18/rev.1
  11. a b http://www.un.org/News/Press/docs/2007/gadis3357.doc.htm
  12. http://publica.cz/index.php?option=com_content&task=view&id=380&Itemid=37

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]