Eduard Clam-Gallas

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Eduard Clam-Gallas

Hrabě Eduard Clam-Gallas (14. března 1805, Praha17. března 1891, Vídeň) byl rakouský generál. Byl nejstarším synem hraběte Kristiána Kryštofa Clam-Gallase (1771-1838), Beethovenova patrona, a hraběnky Josefíny Clary-Aldringenové (17771828).

Kariéra[editovat | editovat zdroj]

Roku 1823 vstoupil do armády, nejdříve byl rytmistrem (kapitánem) prvního jezdeckého pluku v Praze v roce 1831, poté komandér (1835), plukovník (1840) a nakonec generálem (1846).

V roce 1848 byl odvelen do Itálie. Pod velením generála Josefa Radeckého řídil brigádu, která se vyznamenala u Santa Lucie poblíž Vicenzy a v bitvě u Custozy. Byl vyznamenán vojenským řádem Marie Terezie a povýšen na polního podmaršálka (ekvivalent dvojhvězdičkového generála).

V dubnu 1849 se stal velitelem sedmihradského armádního sboru (7 000 pěšáků, 1 600 koní a 36 kanónů). Během letního sedmihradského tažení byl poražen Bemem, ale po této porážce byl schopen zvítězit nad Sándorem Gálem a jeho Székelskou armádou. Po okupaci Székelska se spojil s Lüdersem a společně porazili Bema u Segesváru.

Od roku 1850 byl v čele I. armádního sboru Čechy ve Vídni a během druhé italské války za nezávislost (1859) se zúčastnil bitvy u Magenty a u Solferina. Jeho chyby neměly vliv na jeho kariérní postup a byl povýšen na generála jezdectva.

V roce 1861 byl přijat do Říšské dvorské rady před tím, než se stal v roce 1865 císařským hofmistrem.

V průběhu prusko-rakouské války utrpěl ponižující porážku v bitvě u Jičína, za níž se dostal před válečný soud, ale byl zproštěn obvinění díky svému vysokému společenskému postavení. Poslední léta strávil na odpočinku ve Frýdlantě a Liberci v Čechách (dnešní Česko).

Rodina[editovat | editovat zdroj]

Roku 1850 se oženil s Klotildou z Dietrichsteinu (18281899), dědičkou knížete Josefa Františka z Dietrichsteinu (17981858) a švagrovou Alexandra Mensdorff-Pouillyho, staršího ministra Rakouského císařství a Clam-Gallasova druha ve zbrani z bitvy u Magenty. Měli jediného syna Františka a dvě dcery, Eduardinu a Klotildu.

Bibliografie[editovat | editovat zdroj]

  • (1904) Meyers Konversations-Lexikon, 6th. 
  • von Wurzbach, Wolfgang(1957). Josef Kriehuber und die Wiener Gesellschaft seiner Zeit 2. Walter Krieg Verlag. 
  • von Wurzbach, Constantin(1857)."Eduard Clam-Gallas", Biographisches Lexikon des Kaiserthums Oesterreich 2(in German). 
  • Criste, Oscar(1903)."Clam-Gallas, Eduard Graf", Allgemeine Deutsche Biographie (ADB) 47(in German), 487–490. 
  • Kiszling, Rudolf(1957)."Clam-Gallas, Eduard Graf von", Neue Deutsche Biographie (NDB) 3(in German), 259. 
  • (1957)"Clam-Gallas Eduard Graf",in Verlag der Österreichischen Akademie der Wissenschaften: Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950 (ÖBL) 1(in German), 148. 
  • Hermann, Róbert(2004). Az 1848–1849-es szabadságharc nagy csatái(in Hungarian). Zrínyi. ISBN 9633273676. 
  • Hermann, Róbert(1999). The summer campaign.In: The Hungarian revolution and the War of independence(in English). Columbia University Press. ISBN 9780880334334. 
  • VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 9. sešit : C. Praha : Libri, 2008. 369–502 s. ISBN 978-80-7277-366-4. S. 432.  

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Eduard Clam-Gallas na anglické Wikipedii.