Eduard Clam-Gallas

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Eduard Clam-Gallas

Hrabě Eduard Clam-Gallas (14. března 1805, Praha17. března 1891, Vídeň) byl rakouský generál. Byl nejstarším synem hraběte Kristiána Kryštofa Clam-Gallase (1771-1838), Beethovenova patrona, a hraběnky Josefíny Clary-Aldringenové (17771828).

Kariéra[editovat | editovat zdroj]

Roku 1823 vstoupil do armády, nejdříve byl rytmistrem (kapitánem) prvního jezdeckého pluku v Praze v roce 1831, poté komandér (1835), plukovník (1840) a nakonec generálem (1846).

V roce 1848 byl odvelen do Itálie. Pod velením generála Josefa Radeckého řídil brigádu, která se vyznamenala u Santa Lucie poblíž Vicenzy a v bitvě u Custozy. Byl vyznamenán vojenským řádem Marie Terezie a povýšen na polního podmaršálka (ekvivalent dvojhvězdičkového generála).

V dubnu 1849 se stal velitelem sedmihradského armádního sboru (7 000 pěšáků, 1 600 koní a 36 kanónů). Během letního sedmihradského tažení byl poražen Bemem, ale po této porážce byl schopen zvítězit nad Sándorem Gálem a jeho Székelskou armádou. Po okupaci Székelska se spojil s Lüdersem a společně porazili Bema u Segesváru.

Od roku 1850 byl v čele I. armádního sboru Čechy ve Vídni a během druhé italské války za nezávislost (1859) se zúčastnil bitvy u Magenty a u Solferina. Jeho chyby neměly vliv na jeho kariérní postup a byl povýšen na generála jezdectva.

V roce 1861 byl přijat do Říšské dvorské rady před tím, než se stal v roce 1865 císařským hofmistrem.

V průběhu prusko-rakouské války utrpěl ponižující porážku v bitvě u Jičína, za níž se dostal před válečný soud, ale byl zproštěn obvinění díky svému vysokému společenskému postavení. Údajně pak ale musel na významné akce nosit na ruce červenou stuhu. Proto už moc do společnosti nechodil a poslední léta strávil na odpočinku ve Frýdlantě a Liberci v Čechách (dnešní Česko).

Rodina[editovat | editovat zdroj]

Roku 1850 se oženil s Klotildou z Dietrichsteinu (18281899), dědičkou knížete Josefa Františka z Dietrichsteinu (17981858) a švagrovou Alexandra Mensdorff-Pouillyho, staršího ministra Rakouského císařství a Clam-Gallasova druha ve zbrani z bitvy u Magenty. Měli jediného syna Františka a dvě dcery, Eduardinu a Klotildu.

Bibliografie[editovat | editovat zdroj]

  • (1904) Meyers Konversations-Lexikon, 6th. 
  • von Wurzbach, Wolfgang(1957). Josef Kriehuber und die Wiener Gesellschaft seiner Zeit 2. Walter Krieg Verlag. 
  • von Wurzbach, Constantin(1857)."Eduard Clam-Gallas", Biographisches Lexikon des Kaiserthums Oesterreich 2(in German). 
  • Criste, Oscar(1903)."Clam-Gallas, Eduard Graf", Allgemeine Deutsche Biographie (ADB) 47(in German), 487–490. 
  • Kiszling, Rudolf(1957)."Clam-Gallas, Eduard Graf von", Neue Deutsche Biographie (NDB) 3(in German), 259. 
  • (1957)"Clam-Gallas Eduard Graf",in Verlag der Österreichischen Akademie der Wissenschaften: Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950 (ÖBL) 1(in German), 148. 
  • Hermann, Róbert(2004). Az 1848–1849-es szabadságharc nagy csatái(in Hungarian). Zrínyi. ISBN 9633273676. 
  • Hermann, Róbert(1999). The summer campaign.In: The Hungarian revolution and the War of independence(in English). Columbia University Press. ISBN 9780880334334. 
  • VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 9. sešit : C. Praha : Libri, 2008. 369–502 s. ISBN 978-80-7277-366-4. S. 432.  

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Eduard Clam-Gallas na anglické Wikipedii.