August Adolf Popelka
| JUDr. August Adolf Popelka | |
|---|---|
.jpg) Emil Hácha a August Popelka v Lánech, 1944 | |
| 3. vedoucí Kanceláře prezidenta republiky | |
| Ve funkci: 1941 – květen 1945 | |
| Předchůdce | Jiří Havelka |
| Nástupce | Jaromír Smutný |
| Narození | 23. května 1887 Brno  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 15. srpna 1951 (ve věku 64 let) Brno  Československo |
| Choť | Josefína Popelková (roz. Nedbalová) |
| Rodiče | Augustin Popelka a Ludvika Rottová |
| Příbuzní | Augustin Popelka (otec), Ludvika Rottová (matka) |
| Sídlo | Zelný trh a Praha |
| Commons | August Adolf Popelka |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
August Adolf Popelka (23. května 1887 Brno[1] – 15. srpna 1951) byl český a československý právník a státní úředník, za první republiky dlouholetý zaměstnanec a po vzniku Protektorátu Čechy a Morava v letech 1941 až 1945 vedoucí Kanceláře prezidenta během mandátu protektorátního prezidenta Emila Háchy.
Biografie[editovat | editovat zdroj]
Mládí[editovat | editovat zdroj]
Narodil se v Brně do rodiny advokáta Augustina Popelky a divadelní herečky Ludviky Rottové. Jeho otec byl významný brněnský právník a politik, za první republiky pak ministr spravedlnosti ČSR a první předseda československého Nejvyššího soudu, jeho dědem byl Adolf rytíř Popelka, soudní rada vídeňského Nejvyššího soudu.[2] Matka byla herečkou v pražském Divadle na Vinohradech, po sňatku s Augustinem Popelkou[3] hereckou dráhu ukončila. August Adolf Popelka vystudoval práva a získal titul JUDr.
Kancelář prezidenta republiky[editovat | editovat zdroj]
Roku 1914 se Popelka na Žižkově oženil s Josefínou Nedbalovou. Po vzniku samostatného Československa roku 1918 nastoupil téhož roku na místo úředníka Kanceláře prezidenta republiky pod vedením kancléře Přemysla Šámala ve funkčních obdobích prezidentů Tomáše Garrigue Masaryka a Edvarda Beneše.
Po podepsání Mnichovské dohody, vzniku tzv. Druhé republiky a následně vzniku Protektorátu Čechy a Morava pokračoval v práci v prezidentské kanceláři Emila Háchy. Po postupném nuceném zbavování funkcí kancléře Jiřího Havelky roku 1941 nastoupil jako vedoucí Kanceláře prezidenta Protektorátu Čechy a Morava. Prezident Hácha navíc znal Popelkova otce z doby svého působení v pozici předsedy Nejvyššího soudu. Ve funkci Popelka setrval až do zániku Protektorátu v květnu 1945. V pozici kancléře úřadujícího prezidenta Beneše jej nahradil Jaromír Smutný.
Za kolaboraci s Nacistickým Německem byl Mimořádným lidovým soudem odsouzen k pěti letům vězení.
August Adolf Popelka zemřel 15. srpna 1951 ve věku 65 let.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu Augusta Popelky farnosti při kostele sv. Petra v Pavla (Na Dómě) v Brně
- ↑ PRINC, Michal. Soudnictví v českých zemích v letech 1848–1938 (soudy, soudní osoby, dobové problémy). Praha: Wolters Kluwer, 2015. ISBN 978-80-7478-797-3. S. 228.
- ↑ Farnosti při kostele Matky Boží před Týnem na Starám Městě pražském. Matriční záznam o sňatku Augustina rytíře Popelky s Marií Ludvíkou Rottovou [online]. Archiv hlavního města Prahy [cit. 2019-08-13]. Dostupné online.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu August Adolf Popelka na Wikimedia Commons - Badatelna.cz Archivováno 12. 1. 2021 na Wayback Machine.
- August Adolf Popelka v Encyklopedii dějin města Brna
