Jaroslav Uhlíř

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jaroslav Uhlíř
Základní informace
Narození14. září 1945 (78 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Žánrypopulární hudba
Povolánískladatel, herec, zpěvák, komik, klavírista a moderátor
Nástrojeklavír
Příbuzná témataZdeněk Svěrák, Karel Šíp, Jan Svěrák
OceněníZlatý střevíček (2014)
Manžel(ka)Zoja Uhlířová (1984–2009)
Helena Uhlířová-Chladová (od 2012)
DětiEliška Uhlířová
Štěpán Uhlíř
PříbuzníEmílie Uhlířová (vnučka)
Webwww.jaroslavuhlir.cz
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Při vystoupení v Adamově v roce 2015

Jaroslav Uhlíř (* 14. září 1945 Praha) je skladatel populární a filmové hudby, herec, zpěvák, komik, klavírista a moderátor.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

V mládí zpíval v Dětském pěveckém sboru Československého rozhlasu pod vedením Bohumila Kulínského. Zpíval v různých kavárenských tanečních skupinách. Stal se členem skupin Providence a Faraon. Později byl zaměstnán jako skladatel v Československém rozhlase, kde se seznámil se Zdeňkem Svěrákem. Vystupoval v pravidelném televizním pořadu Hitšaráda, který moderoval společně s textařem a moderátorem Karlem Šípem. Na něj pak přímo navázala zábavní show Galašaráda. Spolu s Šípem a Petrou Janů tvořili skupinu Triky a pověry.

Jaroslav Uhlíř složil hudbu k filmům Ať žijí duchové!, Vrchní, prchni!, Lotrando a Zubejda nebo S čerty nejsou žerty. Se Zdeňkem Svěrákem spolupracoval na hudebním televizním pořadu pro děti Hodina zpěvu (1988 až 2017). Vedle písní vzešla z pořadu řada krátkých operet (O Budulínkovi, O dvanácti měsíčkách) a tři z nich se staly základem filmu Tři bratři.

Složil hudbu k Schelingerovým písním „Holubí dům“ a „Jabloňový list“. V roce 2005 složil hudbu k písni „Ani k stáru“, která byla o rok později použita na soundtracku k filmu Vratné lahve (2006).

Během zlínského filmového festivalu v roce 2014 obdržel ocenění za tvůrčí přínos ve filmové tvorbě pro děti a mládež.[1]

V roce 1977 byl krátce členem souboru Divadla Járy Cimrmana, kde působil jako herec ve hře Záskok v roli Bárty[2] a také jako dirigent ve hře Cimrman v říši hudby.[3] (viz níže)

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Filmová hudba[editovat | editovat zdroj]

  • Jak básníci čekají na zázrak (2016)
  • Tři bratři (2014)
  • Láska rohatá (TV film, 2009)
  • Fišpánská jablíčka (TV film, 2008)
  • Kouzelná tetička Valentýna (TV film, 2008)
  • Vratné lahve (2006)
  • Honzík a Samuel aneb kudy vede cesta na sever (TV seriál, 2005)
  • Jak básníci neztrácejí naději (2003)
  • Švestka (divadelní záznam, 2002)
  • Elixír a Halíbela (TV film, 2001)
  • Lijavec (divadelní záznam, 1997)
  • Hospoda (TV seriál, 1996)
  • Lotrando a Zubejda (1996)
  • Když se slunci nedaří (TV seriál, 1995)
  • Medvědi nic nevědí (TV seriál, 1994)
  • Potkal jsem ho v ZOO (1994)
  • Čarodějky z předměstí (1990)
  • O zapomnětlivém černokněžníkovi (1990)
  • Tvrdý chleba (TV film, 1990)
  • Pane králi, jdeme z dáli (TV film, 1989)
  • Sáňkování není povoleno (TV film, 1989)
  • Utopím si ho sám (TV film, 1989)
  • Kam doskáče ranní ptáče (1987)
  • Bloudění orientačního běžce (1986)
  • O štěstí a kráse (TV film, 1986)
  • Rohy (1986)
  • Štěstí má jméno Jonáš (TV film, 1986)
  • O chytrém Honzovi aneb Jak se Honza stal králem (TV film, 1985)
  • Cizí holka (TV film, 1984)
  • Koloběžka první (TV film, 1984)
  • Lupa je tlustý sklo (TV film, 1984)
  • S čerty nejsou žerty (1984)
  • Tři veteráni (1983)
  • Motiv (TV film, 1982)
  • Princové jsou na draka (TV film, 1980)
  • Trhák (1980)
  • Vrchní, prchni (1980)
  • Ať žijí duchové! (1977)

Televizní pořady (výběr)[editovat | editovat zdroj]

Knihy (výběr)[editovat | editovat zdroj]

  • Zdeněk Svěrák, Jaroslav Uhlíř: Zpívání, vydalo nakladatelství Klub čtenářů v roce 2009, ISBN 978-80-253-0660-4,
  • Není nutno...
  • Zpěvník
  • Když se zamiluje kůň...
  • Mám v hlavě myš Lenku
  • Když je pěkné počasí
  • Písničky o zvířatech
  • Jaké je to v Čudu

Divadlo Járy Cimrmana[editovat | editovat zdroj]

V tomto divadle krátce účinkoval. Nejdříve v 70. letech alternoval Pavla Vondrušku v představení Cimrman v říši hudby v roli dirigenta. Během 80. let párkrát v této roli zaskočil a v 90. letech zaskakoval pravidelně. V roce 1994 ztvárnil roli podruha Bárty ve hře Záskok. Později však divadlo opustí poté, co nepřišel na 2 představení, které za něj odehrál Marek Šimon. Podle jeho slov tam nepřišel, protože netušil, co je ferman. V představení Divadla Járy Cimrmana se také hrají dvě jeho písně – Elektrický Valčík (Lijavec) a Šel nádražák na mlíčí (Švestka).

Diskografie[editovat | editovat zdroj]

Jaroslav Uhlíř je spoluautorem mnoha hudebních alb, většinu napsal se Zdenkem Svěrákem. Sólově vydal album Nejsou jen ztráty (1997)

Se Zdenkem Svěrákem[editovat | editovat zdroj]

S Karlem Šípem[editovat | editovat zdroj]

  • Šíp a Uhlíř v Hitšarádě (1985)
  • Když jsou na to dva (1989)
  • A další hity (1990) se skupinou Triky a pověry
  • Šíp a Uhlíř v Šarádě (1993)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ČTK. Ocenění. Metro. 6. 2014, čís. 104, s. 5. 
  2. Svěrák a Uhlíř – padesát let spolu (18. Uminuta) [online]. ceskatelevize.cz [cit. 2019-03-13]. Dostupné online. 
  3. 50 let DIVADLA JÁRY CIMRMANA [online]. Cimrman.at [cit. 2017-10-04]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Zpěvník – Jaroslav Uhlíř Zdeněk Svěrák, Největší hity, vydalo nakladatelství Fragment v roce 2008, ISBN 80-253-0666-6, EAN: 9788025306666,

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]