Ukrajinská povstalecká armáda
Ukrajinská povstalecká armáda, UPA byla ozbrojená jednotka Organizace ukrajinských nacionalistů, přesněji řečeno frakce Stepana Bandery (OUN-B); její příslušníci byli proto zjednodušeně označováni jako Banderovci. Vznikla během 2. světové války na Ukrajině v roce 1942, prvním velitelem byl Dmitro Kljačkivskij, působila především v oblastech Volyně a Haliče. Bojovala za nezávislost Ukrajiny.
Během německé okupace působila pak na i straně hitlerovských vojsk. Jsou jí připisovány válečné zločiny na polském a židovském obyvatelstvu Ukrajiny [zdroj?]. V roce 1944 měla zhruba 35000 členů.
Po 2. světové válce působila proti polské i sovětské moci, osamocena a bez podpory a byla postupně likvidována Rudou armádou, milicí i jednotkami NKVD. Příslušníci, často i s rodinami pak byli popraveni nebo vysídleni. Zoufalým činem byl pokus některých jednotek se probojovat do Rakouska a Západního Německa přes území Československa.
V roce 1947 během Akce Visla byla organizace zlikvidována v jihovýchodní části Polska; na východě a severovýchodě Slovenska probíhaly paralelně operace československých ozbrojených složek. Předpokládá se, že poslední jednotky UPA na území SSSR byly rozvráceny až v roce 1956.
