Ukrajinská povstalecká armáda

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Vlajka užívaná UPA a ukrajinskými nacionalisty

Ukrajinská povstalecká armáda, UPA byla ozbrojená jednotka Organizace ukrajinských nacionalistů, přesněji řečeno frakce Stepana Bandery (OUN-B); její příslušníci byli proto zjednodušeně označováni jako Banderovci. Vznikla během 2. světové války na Ukrajině v roce 1942, prvním velitelem byl Dmytro Kljačkivskyj /Klym Savur/(1942 - 1943), Roman Šuchevyč /Taras Čuprinka/ (1943 - 1950) a Vasyl Kuk /Lemiš/ (1950 - 1954), působila především v oblastech Volyně a Haliče. Bojovala za nezávislost a rasovou čistotu Ukrajiny. V roce 1944 měla zhruba 35 000 členů.

Masakr Poláků[editovat | editovat zdroj]

V únoru 1943 zahájily jednotky UPA etnické čištění Volyně (severozápadní Ukrajina) bestiálním vražděním Poláků. Polští historici odhadují, že na ukrajinské Volyni a Haliči bylo povražděno (1943-1945), jednotkami UPA přes 100,000 polských civilistů (včetně žen, dětí a nemluvňat), dalších půl milionu Poláků z oblasti uprchlo.[1] Velitel UPA, Dmytro Kljačkivskyj, zde nařídil likvidaci celé mužské polské populace mezi 16 a 60 let. Přesto většina z obětí byly ženy a děti.[2] Čistka začala u vyvražděním Poláků v obci Parosl. Pak následovaly další města, např. Lipniky, Janova Dolina, Ugly, Konstantinovka, Osty, Uberez, Staryki atd. V červenci bylo během tzv. „krvavé neděle“ napadeno 530 polských vesnic, další vlny vyvražďování pokračovali do první čtvrtiny roku 1944. Na jaře 1944 se UPA přesunula do východní Haliče a pokračovala ve vyvražďování.

Metody[editovat | editovat zdroj]

Některé variace mučení a úmrtí byly velmi sadistické. Celé vesnice byly vyhlazené, lidé byli často usmrcováni odpornými způsoby, docházelo k upalování, muži byli ubiti k smrti, ženy znásilněné a znetvořené, děti probodané. Metody použité ve většině útoků byly stejné, zpočátku byli místní Poláci ujištěni, že se s nimi nic nestane, za úsvitu byla vesnice obklopena ozbrojenými příslušníci UPA, někdy ozbrojenými sekerami, kladivy, noži a pilami. V mnoha případech byli oběti mučeny a jejich těla znetvořená. Historik Timothy Snyder popisuje vraždy takto: Ukrajinští partyzáni spálili domy, stříleli na ty, kteří se snažili uprchnout a donutili je vrátit se dovnitř stavení, zajaté venku zabíjeli srpy a vidlemi. V některých případech byli sťati, roztrháni na kusy, ukřižováni, nebo byli jinak vystaveni s cílem zastrašit zbývající Poláky od útěku.[3]

Po válce[editovat | editovat zdroj]

Po 2. světové válce působila proti polské i sovětské moci, nyní již bez podpory, a byla postupně likvidována Rudou armádou, milicí i jednotkami NKVD. Příslušníci, často i s rodinami pak byli popraveni nebo vysídleni. Zoufalým činem byl pokus některých jednotek se probojovat do Rakouska a Západního Německa přes území Československa.

V roce 1947 během Akce Visla byla organizace zlikvidována v jihovýchodní části Polska; na východě a severovýchodě Slovenska probíhaly paralelně operace československých ozbrojených složek. Poslední jednotka UPA na území SSSR byla zlikvidována až v roce 1960 v Ternopilské oblasti.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Bratrovražda je vždy strašná. Komorowski připomněl volyňský masakr. iDNES.cz. 14. července 2013
  2. A Fascist Hero in Democratic Kiev
  3. Timothy Snyder, "To Resolve the Ukrainian Question Once and For All": The Ethnic Cleansing of Ukrainians in Poland