Pierre Lévy
| Pierre Lévy | |
|---|---|
 | |
| Narození | 1956 (67–68 let) Tunis |
| Alma mater | Univerzita Paříž 1 Panthéon-Sorbonne a École des hautes études en sciences sociales |
| Povolání | filozof, scenárista, vysokoškolský učitel, sociolog, spisovatel a adjunkt |
| Zaměstnavatel | University of Ottawa |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Pierre Lévy (* 1956 Tunis) je francouzsko-kanadský filosof, informační vědec, mediální teoretik a jedna z nejvýraznějších osobností zabývajících se kolektivní inteligencí. Lévy již od raných 90. let předkládá popisy a vize nové kultury spojené s rozvojem digitálního média, které ve shodě s dalšími teoretiky říká kyberkultura. Vedle své teoretické práce od přelomu tisíciletí intenzivně pracuje na projektu informačně ekologického metajazyka pro internet, který v roce 2016 přešel do fáze vývoje.[1]
Lévyho pojetí kyberkultury[editovat | editovat zdroj]
Podle Lévyho kyberkultura navazuje na přerušenou tradici ideálů osvícenské filosofie, významné evropské tendence směřující k emancipaci člověka a na praxi neustálé výměny informací a znalostí, kterou osvícenští filosofové považovali za hybnou sílu pokroku. Zároveň s tím ztělesňuje revoluční a republikánské ideály volnosti, rovnosti a bratrství v tom smyslu, že umožňuje každému jednotlivci vysílat informace určené pro všechny, otevírá víceméně rovný přístup do množství virtuálních společenství a všechny nás propojuje do jednoho společného kyberprostoru. Kyberkultura přináší mnoho nových jevů, myšlenkových a kulturních schémat a nových forem umělecké produkce a politického života. V pozadí všeho však stojí dle Lévyho jedna podstatná proměna, spočívající v rozšíření naší reflexivní inteligence, vrstvy lidské inteligence, která souvisí s naší potřebou zdůvodňování, osobní zodpovědností a schopností na věci nahlížet z univerzální, všeobecné perspektivy. Tato lidská schopnost neprochází od doby svého vzniku první proměnou. V průběhu evropské renesance, s vynálezem knihtisku a nových nástrojů pro pozorování, s rozvojem matematiky a experimentální vědy, je totiž původní ideál univerzality u reflexivní inteligence rozšířen také o ideál vědeckosti. Dnešní rozšíření reflexivní inteligence je při pohledu na vývoj kyberprostoru možné chápat jako úsvit vzniku nového ideálu, a to ideálu reflexivní kolektivní inteligence. Naše reflexivní inteligence má tedy současné době tři ideály, a to ideál univerzality, vědeckosti a nově ideál kolektivní reflexivity.[2]
Lévy vidí budoucnost kulturní praxe v uvádění zdrojů a projektů do součinnosti, v budování a dynamickém udržování společných pamětí, ve spouštění pružných způsobů spolupráce a koordinovaném rozmísťování rozhodovacích center na platformě digitálního média a ve vytváření virtuálních komunit na základě podobnosti zájmů, znalostí, sdílení společných plánů, v rámci procesu spolupráce a výměn, a to nezávisle na zeměpisných vzdálenostech a na příslušnosti k institucím. Tím chce dojít ke zpochybnění mnoha typů moci ve společnosti, především pak proměny mediálních organizací a k postupnému konci starého modelu studijních společenství organizujících se kolem fyzických depozitářů vědění. V této souvislosti postuluje potřebu celkové proměny vzdělávací praxe a zavedení nového pojetí gramotnosti, jehož cílem je naučit všechny členy společnosti vědomého používání nástrojů digitálního média, ctění principů kolektivní inteligence a schopnosti kritické práce s informacemi v míře, která dříve byla vlastní pouze akademicky vzdělané elitě.[2]
Obecným cílem rozvíjení reflexivní kolektivní inteligence by dle Lévyho mělo být dosažení větší soudržnosti dnes velmi fragmentovaného světa kultury, neboli nová univerzalita, která je však zproštěna totalitních a exkludujících rysů univerzálních náboženství či ideologií, jež známe z minulosti. Měla by to být univerzalita bez totality, která je otevřena paralelní expanzi našeho vědění a naší svobody. Lévy rovněž anticipuje, že v budoucím reflexivním procesu naší kolektivní inteligence nastane obecná aspirace vyrazit vstříc vyšší inteligenci, jíž je možné nazývat bohem, přičemž nastane obecné povědomí o tom, že jsme na stejné planetě a že na sobě závisíme. Lze proto říci, že Pierre Lévy se identifikuje s rozšířenou vizí planetárního vědomí, kterou nastínil Pierre Teilhard de Chardin.[2]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Viz https://github.com/IEMLdev
- ↑ a b c GARDELKA, Tomáš. 2016. Pierre Lévy. In: Transpersonální forum [online]. 2016 [cit. 2017-06-22]. Dostupné z: http://www.tacz.org/integralni-kultura/kolektivni-inteligence/pierre-levy/.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Pierre Lévy na Wikimedia Commons - Blog Pierra Lévyho
- Pierre Lévy na X (dříve Twitteru)
- IEML na X (dříve Twitteru)
- Projekt IEML na GitHubu
- Bakářská práce Koncept kolektivní inteligence a posun tradice ve vybraných textech Pierra Lévyho
