Seznam krumlovských vévodů

Toto je seznam vévodů Krumlovského vévodství se sídlem v Českém Krumlově. Na seznamu jsou uvedeni vévodové od doby vzniku samostatného vévodství v roce 1628 po současného pretendenta.

Seznam vévodů[editovat | editovat zdroj]

Eggenberkové (1628–1717)[editovat | editovat zdroj]

#	Jméno	Portrét	Narození	Úmrtí	Vláda	Poznámky
1.	Jan Oldřich	Jan Oldřich	1568	1634	1628–1634	Jan Oldřich obdržel od Ferdinanda II. krumlovské panství roku 1622 a roku 1628 s potvrzením donace i dědičný titul vévody krumlovského.
2.	Jan Antonín I.		1610	1639	1634–1639	Nezanechal po sobě závěť. Jeho synové Jan Kristián a Jan Seyfried si proto mezi sebe rozdělili eggenberská panství rovným dílem, přičemž Krumlovské vévodství získal starší Jan Kristián.
3.	Jan Kristián I.		1641	1710	1649–1710	Učinil z Českého Krumlova své sídelní město a zahájil jeho první barokní přestavbu. Během jeho vlády bylo zahájeno osidlování Šumavy. Zemřel bezdětný a s ním vymřela i starší krumlovská větev Eggenberků.
4.	Jan Seyfried		1644	1713	1710–1713 (nominálně)	Jakožto bratr bezdětného Jana Kristiána I. zdědil veškeré jeho tituly, avšak knížecí vdova Marie Arnoštka měla dál na Krumlovsku vládnout až do své smrti. Nicméně sám Jan Seyfried tři roky na to zemřel.
5.	Jan Antonín II.		1669	1716	1713–1716 (nominálně)	Nenadále také o tři roky později zemřel po svém otci. V jižních Čechách nadále vládla Marie Arnoštka.
6.	Jan Kristián II.		1704	1717	1716–1717 (nominálně)	Zemřel rok po otci ve 13 letech jako poslední mužský člen rodu Eggenberků. Majetek krumlovské větve proto natrvalo přešel do rukou vdovy po knížeti Janu Kristiánovi I. Marie Arnošky.

Eggenberkové/Schwarzenberkové (1717–1719)[editovat | editovat zdroj]

#	Jméno	Portrét	Narození	Úmrtí	Vláda	Poznámky
7.	Marie Arnoštka		1649	1719	1717–1719 (de facto) 1710–1719	Manželka Jana Kristiána I. z Eggenbergu 3. vévody krumlovského, rozená jako Marie Arnoštka, princezna ze Schwarzenberku, trvale zdědila vymřením všech eggenberských mužských potomků majetek svého manžela. Ten odkázala svému synovci Adamu Františkovi.

Schwarzenberkové (1723–1918)[editovat | editovat zdroj]

#	Jméno	Narození	Úmrtí	Vláda	Poznámky
8.	Adam František	1680	1732	1723–1732	První krumlovský vévoda z rodu Schwarzenberků, kterému byl tento titul udělen Karlem VI. roku 1723 jakožto dědicovi majetku Eggenberků a Českého Krumlova po Marii Ernestině z Eggenbergu.
9.	Josef I. Adam	1722	1782	1732–1782	Za jeho vlády byl monumentálně přestavěn krumlovský zámek do jeho současné podoby a vystavěno nové barokní divadlo. Josef I. Adam také založil roku 1765 Schwarzenberský penzijní fond.
10.	Jan Nepomuk I.	1742	1789	1782–1789	Započal stavbu Schwarzenberského plavebního kanálu a reformoval hospodářství a lesnictví na dominiu. Panství rozdělil mezi své dva syny, čímž vznikla tzv. Schwarzenberská primogenitura a sekundogenitura.
11.	Josef II.	1769	1833	1789–1833	Nejstarší syn Jana Nepomuka I. a zakladatel tzv. Primogenitury, tedy hlubocko-krumlovské větve. Za jeho vlády byl významně započat hospodářský rozvoj jižních Čech.
12.	Jan Adolf II. (Jan Adolf I.)	1799	1888	1833–1888	S ohledem na zrušení poddanství v roce 1848 a vznik schwarzenberských velkostatků zahájil modernizaci a mechanizaci hospodářství a průmyslu, pročež i významně rozšířil infrastrukturu v regionu. Stal se strůjcem ekonomického zázraku Schwarzenberského dominia.
13.	Adolf Josef	1832	1914	1888–1914	Pokračoval v reformách svého otce. Podporoval archeologii a jihočeské archivnictví a zpřístupnil interiéry zámku Český Krumlov veřejnosti.
14.	Jan Nepomuk II.	1860	1938	1914–1918	Z pozice poslance za šumavské kraje inicioval a financoval výstavbu železničních tratí na Českokrumlovsku a na Šumavě. Významně podporoval vědecké a umělecké spolky a angažoval se na poli charitativním.

Pretendenti z rodu Schwarzenberků od roku 1918[editovat | editovat zdroj]

#	Jméno	Narození	Úmrtí	Držba titulu	Poznámky
14.	Jan Nepomuk II.	1860	1938	1918–1938
15.	JUDr. Adolf Schwarzenberg (Adolf I.)	1890	1950	1938–1950	Významný český antifašista a poslední majitel krumlovského zámku – jeho majetek byl zabaven nejprve nacistickým režimem roku 1940 a následně vyvlastněn československou vládou roku 1947 zákonem Lex Schwarzenberg.
16.	JUDr. Jindřich Schwarzenberg (Jindřich I.)	1903	1965	1950–1965	Bratranec a adoptivní syn JUDr. Adolfa Schwarzenberga, poslední vévoda z Schwarzenberské primogenitury – roku 1940 zatčen gestapem a transportován do koncentračního tábora Buchenwald.

Pretendenti z orlické větve rodu Schwarzenberků[editovat | editovat zdroj]

#	Jméno	Portrét	Narození	Úmrtí	Držba titulu	Poznámky
17.	Karel Schwarzenberg (Karel I.) (Karel VII.)		1937	2023	1965–2023	Adoptivní syn JUDr. Jindřicha Schwarzenberga – v jeho osobě se rokem 1986 po 180 letech opět spojily obě schwarzenberské větve tzv. Primogenitury a Sekundogenitury.
18.	Jan Nepomuk Schwarzenberg (Jan Nepomuk III.)		1967	–	od 2023

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]