Občanská společnost

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Občanská společnost je abstraktní pojem, zahrnující veškeré organizace, sdružující občany na dobrovolné bázi. Vymezit ji lze také jako organizované aktivity občanů, které nejsou spojeny se státními strukturami nebo komerčními organizacemi. Tento termín je používán především v teoretických pracích, zatímco autoři empirických studií častěji užívají přesně vymezených pojmů nevládní neziskové organizace (NNO) nebo třetí sektor, které ale zahrnují jen část organizací, tvořících občanskou společnost.[1]

Obsah pojmu[editovat | editovat zdroj]

Pojmem občanská společnost můžeme nazývat[2]:

Jednu z možných definic občanské společnosti nabízí britský politolog Gordon White: „Občanská společnost je přechodnou oblastí umístěnou mezi státem a rodinou, která obsahuje organizované skupiny či sdružení, které jsou oddělené od státu, těší se jisté míře autonomie ve vztahu k státu a jsou vytvořené dobrovolně členy společnosti s cílem ochraňovat nebo rozšiřovat svoje zájmy, hodnoty nebo identity.“[3]

Typologie občanské společnosti[editovat | editovat zdroj]

podle funkce[editovat | editovat zdroj]

Podle funkce, kterou zaujímají ve společnosti můžeme občanské organizace rozdělit na:[4]

  • organizace poskytující služby (humanitární, sociální...)
  • organizace, snažící se dosáhnout společenských či politických změn

Existují samozřejmě organizace, které se (třeba i v nestejné míře) věnují oběma činnostem.

podle organizačního uspořádání a velikosti[editovat | editovat zdroj]

  • grassroots, malé organizace s nízkou úrovní byrokracie, vzniklé díky potřebám lokálních komunit (zabývají se zejména svépomocí a organizovaným odporem (pak jsou označovány jako tzv. NIMBY)
  • velké nadnárodní organizace s propracovanou organizační strukturou, která odpovídá množství projektů a peněz, se kterými organizace disponuje. Příklady mohou být např. Greenpeace nebo OXFAM. Bývají často kritizovány za necitlivost k místním podmínkám.

Ani v případě tohoto rozdělení není často možné přiřadit organizaci k jednomu z typů, spíše se setkáváme s širokým spektrem různých uspořádání. Tzv. grassroots mohou také představovat úvodní fázi vývoje pozdější nadnárodní organizace.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. RAKUŠANOVÁ, Petra. Civil Society and Civic Participation in the Czech Republic. Marie Čermáková. 1st edition. Praha : [s.n.], 2005. 58 s. Sociologické studie/Sociological Studies; sv. 0505. Dostupný z WWW: <http://studie.soc.cas.cz/upl/texty/files/229_05-5%20zformatovany%20text%204%20pro%20tisk.pdf>. ISBN 80-7330-079-6.
  2. CLARK, John. Introduction: Civil society and transnational Action. In CLARK D., John. Globalizing civic engagement : Civil society and transnational action. 1st edition. [s.l.] : [s.n.], 2003. s. 1-28. ISBN 1-85383-989-2.
  3. WHITE, Gordon. Civil society, democratization and development (I): clearing the analytical ground. Democratization, Vol 1 No 3, 1994. In: VAŠEČKA, Michal. Občianska spoločnosť v teoretickej perspektíve. In In: Bútora, Martin - Majchrák, Jozef - Strečanský, Boris (eds): Keď ľahostajnosť nie je odpoveď. Príbeh občianskeho združovania na Slovensku po páde komunizmu. Bratislava: Inštitút pre verejné otázky, 2004. s. 43, 21 s. Slovensko v pohybe. ISBN 80-88935-73-3.
  4. BĚLOHOUBEK, Ivo. Globalizace a občanská společnost. In DLOUHÁ, Jana, DLOUHÝ, Jiří, MEZŘICKÝ, Václav. Sborník textů k celouniverzitnímu kurzu 2005-2007 . Praha : [s.n.], 2006. s. 111-122. Dostupný z WWW: <http://web.archive.org/web/20111114135009/http://www.czp.cuni.cz/knihovna/globalizace.pdf>.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]