Jürgen Habermas
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jürgen Habermas (* 18. června 1929 Düsseldorf) je německý neomarxistický filosof a sociolog, který vychází z tzv. Frankfurtské školy.[1] [2]
Habermas je představitelem tzv. teorie komunikativního jednání (Theorie des kommunikativen Handelns), která tvrdí, že existují dva druhy jednání – komunikativní a instrumentální. Instrumentální jednání se nejvíce projevuje ve sféře reklamy a politiky a je nežádoucí, komunikativní jednání je pak přirozené, spravedlivé, a tudíž žádoucí. Habermas chce proto rozpracovat teorii podmínek, za nichž bude možná normální, nenarušená komunikace (tj. srozumitelná, důvěryhodná apod.)
Významná díla[editovat]
- 1962 - Strukturwandel der Öffentlichkeit, (česky vydáno jako: Strukturální přeměna veřejnosti, Filosofia, 2000)
- 1973 - Legitimationsprobleme im Spätkapitalismus, (česky vydáno jako: Problémy legitimity v pozdním kapitalismu, Filosofia, 2000)
- 1981 - Theorie des kommunikativen Handelns
- 1985 - Der Philosophische Diskurs der Moderne
- 1992 - Faktizität und Geltung
- 1997 - Die Normalität einer Berliner Republik
- 2001 - Die Zukunft der menschlichen Natur, (česky vydáno jako: Budoucnost lidské přirozenosti, Filosofia, 2003)
- 2002 - Ian Shapiro a Jürgen Habermas: Teorie demokracie dnes (Filosofia, 2002) - vydána studie Drei normative Modelle der Demokratie.
Ocenění[editovat]
Reference[editovat]
- ↑ Branislav Michalka: Neomarxismus v teorii a praxi
- ↑ http://hades.uhk.cz/fispublic/predmety/sylabus.asp?studpredmetid=BSGTEDE3&UcPl=ano