Peněžní zásoba

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Peněžní zásoba (nabídka peněz) je celkové množství peněz dostupných v ekonomice v daném okamžiku. Existuje několik typů peněžní zásoby, tzv. měnových agregátů, lišících se šíří pojmového vymezení peněz. Obvykle se má peněžní zásobou na mysli souhrn aktiv s nejvyšší mírou likvidity, tedy oběživo kolující v národním hospodářství jednoho státu nebo v měnové unii států (bankovky a mince), které není v bankách, a vklady na požádání (vklady u finančních institucí).[1][2]

Změny peněžní zásoby souvisí s cenovou hladinou, inflací, měnovým kurzem a hospodářským cyklem. Státní, případně nadstátní měnové orgány (národní centrální banky a centrální banky měnových unií) údaje o peněžní zásobě zaznamenávají a publikují. Tyto údaje jsou sledovány odbornou veřejností, především finančními analytiky. Centrální banky používají určité regulační nástroje, kterými přímo a účinně ovlivňují růst nebo pokles peněžních zásob.

Měnové agregáty[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Měnové agregáty.

K měření množství peněz v ekonomice se používají měnové agregáty, označované velkým písmenem M a číslicí od 1 do 5, kde M1 označuje peníze v nejužším vymezení a každý další agregát představuje pojetí širší. Jednotlivé agregáty se mohou lišit v závislosti na centrálních bankách jednotlivých zemí.[3]

Agregát Obsah
M1
(úzké peníze)
oběživo (bankovky a mince)
vklady na běžných účtech
M2
(střední peníze)
M1
termínované vklady
ostatní vklady
M3
(široké peníze)
M2
vklady v cizích měnách
repo operace
M4 M3
vklady v nebankovních institucích
krátkodobé cenné papíry
M5 M4
ostatní cenné papíry

Vlivy působící na peněžní zásobu[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článcích Měnová báze, Bankovnictví částečných rezerv a Centrální banka.

Množství peněz je v gesci centrální banky prostřednictvím měnové báze, která v sobě zahrnuje oběživo a vklady komerčních bank u centrální banky. Kromě ovlivňování této báze centrální bankou (viz níže) dochází k tzv. multiplikaci peněz, procesu, při kterém se činností komerčních banky vytvářejí nové peníze. Poměr mezi peněžní zásobou a měnovou bází se nazývá peněžní multiplikátor. Výše multiplikátoru závisí na poměru oběživa, vkladů a rezerv komerčních bank. Tyto poměry jsou ovlivněny mnoha faktory, například úrokovou mírou, výší povinných minimálních rezerv i celkovým stavem ekonomiky.[1][2]

Nástroje pro regulaci peněžní zásoby[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Bankovní systém Česka#Nástroje ČNB.

Centrální banka má několik možností, jak ovlivňovat množství peněz.

  • změna množství oběživa: tištění nových bankovek a ražení nových mincí nebo naopak jejich stažení z oběhu
  • operace na volném trhu: obchodem z cennými papíry zvyšuje nebo snižuje rezervy komerčních bank a tím dává prostor pro vytvoření nových peněz multiplikací
  • změny úrokových sazeb: snížením či zvýšením úrokových sazeb motivuje či demotivuje další subjekty ke spoření a dává prostor pro vytvoření nových peněz multiplikací
  • změna míry povinných minimálních rezerv: snížením či zvýšením povinných rezerv působí na rychlost procesu multiplikace[1][2]

Souvislost s inflací a hospodářským cyklem[editovat | editovat zdroj]

Dle kvantitativní teorie peněz je míra inflace v dlouhém období přímo úměrná změně množství peněz v ekonomice.[4]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c MANKIW, Gregory. Macroeconomics, 8th edition. [s.l.] : Worth Publishers, 2012. 608 s. ISBN 1-4292-4002-4.  
  2. a b c HOLMAN, Robert. Makroekonomie, 2. vydání. [s.l.] : Nakladatelství C H Beck, 2010. 424 s. ISBN 8071798614.  
  3. Harmonizované peněžní agregáty České republiky [online]. Česká národní banka, [cit. 2013-11-08]. Dostupné online.  
  4. FRIEDMAN, Milton. Monetary Trends in the United States and United. [s.l.] : University of Chicago Press, 1982. Dostupné online. ISBN 0-226-26409-2. Kapitola The Role of Money, s. 621 - 632. (Anglicky)