Peněžní zásoba
Peněžní zásoba je celkové množství peněz dostupných v ekonomice v daném okamžiku. Existuje několik typů peněžní zásoby podle toho, jaké peníze se do ní zahrnují. Často používaná varianta je suma oběživa (bankovky a mince), které není v bankách, a vkladů na požádání (vklady u finančních institucí, se kterými je možné rychle nakládat).[1]
Změny peněžní zásoby souvisí s cenovou hladinou, inflací, měnovým kurzem a hospodářským cyklem. Proto státní orgány údaje o peněžní zásobě zaznamenávají a publikují a analytici tyto údaje sledují.[1]
Obsah |
Typy[editovat]
- Související informace naleznete v článku Měnové agregáty.
Typy peněz zahrnutých do peněžní zásoby se většinou označují M0 (nejužší) až M3 (nejširší) a jejich přesné definice se stát od státu mírně liší.
Vlivy působící na peněžní zásobu[editovat]
 |
Tato část článku je příliš stručná nebo neobsahuje všechny důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že ji vhodně rozšíříte. |
Peněžní zásoba se rovná součinu měnové báze a peněžního multiplikátoru.[2] Měnová báze je dána množstvím peněz uvolněných do oběhu centrální bankou a peněžní multiplikátor udává, kolikrát se tyto peníze v ekonomice znásobí díky vkladům do bank, které je dále půjčují. Ochota bank půjčovat a ochota domácností a firem zadlužovat se mají proto zásadní vliv na peněžní zásobu. Vliv má i míra povinných minimálních rezerv, protože její převrácená hodnota shora omezuje peněžní multiplikátor.
Nástroje pro regulaci peněžní zásoby[editovat]
|
Tato část článku je příliš stručná nebo neobsahuje všechny důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že ji vhodně rozšíříte. |
Některé z nástrojů, které centrální banka může využívat k regulaci peněžní zásoby:
- Úrokové sazby (u ČNB je to diskontní sazba, repo sazba)
- Operace na volném trhu
- Míra povinných minimálních rezerv
Souvislost s inflací a hospodářským cyklem[editovat]
|
Tato část článku je příliš stručná nebo neobsahuje všechny důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že ji vhodně rozšíříte. |
